MUDrování s Danielou (ProŽeny.cz)

Slouží k obživě, chrání nás před nebezpečím, pomáhají nám poznávat okolí. O čem je řeč? O instinktech, které máme vrozené. Potřebujeme je ale ještě v dnešní době, když si spoustu věcí dokážeme rozhodovat racionálně?

Tomáš Féllinger je psychoterapeut, který má svoji praxi a spolupracuje s Hedepy, což je on-line terapie a můžete si zde vybrat z mnoha terapeutů toho, který vám sedne nejvíc.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Právě teď nastal čas, kdy vykonáváme podobné věci. Zdobíme byt zelenými větvičkami, pečeme mazance, malujeme vajíčka. Jsou to činnosti spojené s určitou tradicí, někdy rituálem. Proč tak lpíme na zvyklostech? Dávají jistotou, že jsme součástí jednoho společenství. A to je pro nás velmi důležité.

Nějaký osobní rituál má většina z nás. Někdo pohladí plyšáka, někdo si řekne pár slov, jiný vykoná určitou činnost. Hlavně nezapomenout, protože když člověka čeká důležitá událost, potřebuje jistotu, že to dobře dopadne. A tu jistotu nám může dát právě rituál, kterému se říká ochranný.

Kromě něj existují i rituály přechodové, integrační a další, jak v nové epizodě podcastu MUDr.ování popisuje internistka a  psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová. „Rituály nám pomáhají neodhadnutelnost života udělat odhadnutelnější,“ říká s tím, že přechodové rituály se z našeho života pomalu vytrácejí, což má za následek znejistění. Zkrátka najednou tak úplně nevíme, kam patříme.

Hlavně se nelišit
Zvláštní kapitolou jsou rituály kalendářní, což jsou například Velikonoce. „Tyto svátky byly tradičně spojeny s velkou řadou různých rituálů, které se však pomaličku vyprazdňují. Tím se z nich stává trochu obtěžující tradice, kterou člověk dodržuje jen proto, aby se nelišil,“ poukazuje doktorka Cajthamlová na typický český zvyk pomlazování žen vrbovými proutky.

Lišit se od druhých, to opravdu nepotřebujeme. I když si někdy možná myslíme opak. Člověk je tvor stádní, potřebuje někam patřit. Vědomí „někampatření“ posilujeme právě tím, že v určitý čas děláme stejné věci jako ostatní. To nás uklidňuje a posiluje nám to sebevědomí. „Rituály mají velkou závažnost, člověk by se k nim měl vztahovat. Příklad může být třeba integrační rituál anonymních alkoholiků. Člověk se díky němu stane členem skupiny, a když je mu úzko nebo zapomene na své rozhodnutí, tak mu právě toto dodá sílu. Rituály se týkají vyššího smyslu, nějaké ideje,“ vysvětluje v podcastu Kateřina Cajthamlová.

Tichá pošta
Zmíněná velikonoční tradice pomlazování se v poslední době občas označuje za sadisiticko-sexistický čin. „Víte, čeho je symbol zajíc?“ reaguje na to doktorka Cajthamlová. „Nezřízené sexuality.“ Takže hledání velikonočního zajíce, které se k nám rozšířilo z Německa, rozhodně není vhodná rituální aktivita pro dítě. „Ale takhle je to v kontaktu kultur často, že vlastně člověk ani neví, proč určité věci dělá a co konkrétně znamenají,“ říká lékařka s tím, že popletené máme někdy i naše tradice.

Například vyfouknutá vejce symbolizují smrt stejně jako modrá barva. To už ale z mladší generace ví dnes málokdo. „Rituály souvisí s kulturou, odcházejí s vývojem, některé vyhasínají a jiné se tradují. Já bych řekla, že tradice je něco jako tichá pošta. Předává se ústním podáním,“ vysvětluje psychoterapeutka, proč se naše konání někdy na hony liší od toho, čím žili naši předci.

Proč není svatba jenom papír a co nám bude chybět, když definitivně zmizí všechny přechodové rituály? Kde se vzalo rituální klepání na zuby? Jak zajistit, aby se rodinné tradice netloukly, když mladí lidé vytvoří novou rodinu? Proč by měly tento podcast poslouchat tchyně? Celý rozhovor s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Internistka a psychoterapeutka Kateřina Cajthamlová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Po sametové revoluci si otevřela nestátní zdravotnické zařízení a věnovala se hlavně léčení cizinců. Známou se stala díky televizním pořadům o hubnutí a zdraví a v současné době se věnuje především psychoterapii. S autorkou podcastu MUDr.ování Lucií Šilhovou společně napsaly knižní rozhovor Zázraky jsou logické.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Když si po náročném dni stěžujete, že vám asi praskne hlava, mozek je v tom nevinně. Ten totiž neobsahuje nervová vlákna přenášející bolest. Takže nebolí. Co tedy způsobuje nepříjemné stavy, kterými trpí většina lidí? Fyzioterapeutka Michaela Ulrichová z kliniky VO2Max se v dalším dílu podcastu MUDr.ování zamýšlí nad tak zvanými primárními bolestmi hlavy, což jsou stavy, které neohrožují náš život. Dokážou ho ale pěkně znepříjemnit.

Na kolo po práci? Raději ne
Častou příčinou bolestí prý bývá velké soustředění, při kterém máme hlavu předsunutou dopředu. Možná právě teď, když čtete tento text, jste přesně v té poloze, která přetížení šíjového svalstva způsobuje. „Vznikne tam napětí, které se může různými složitými mechanismy projevit jako bolest hlavy,“ vysvětluje v podcastu fyzioterapeutka, jež se na tento rozšířený problém specializuje.

Ze stejného důvodu, tedy předsunuté šíje, může hlava bolet i cyklisty, kteří se soustředí na cestu. „Není tedy dobré, pokud vás přes den v práci rozbolela hlava, jít to takzvaně vyjezdit na kole. Zvlášť máte-li sedavé zaměstnání, protože na kole zase sedíte. Jinak je samozřejmě pohyb dobrá pomůcka na zmírnění potíží,“ radí v podcastu MUDr.ování fyzioterapeutka.

Ač bychom si to asi všichni přáli, jakýsi katalog různých typů bolestí hlavy a doporučení, jak se jich zbavit, neexistuje. „Najít příčinu je stopovací práce a někdy docela i dobrodružství,“ říká Michaela Ulrichová s tím, že většinou se s klienty dobere rozuzlení po pěti sezeních. „Někdy bolest může způsobit únava okohybných svalů přetížených dlouhým soustředěním očí na obrazovku počítače, stejný problém mívají i řidiči. Obecně se dá říci, že hlava nejvíc bolí ty, kteří jsou zapáleni pro svou práci, dávají do ní vše a zapomínají myslet na sebe,“ zamýšlí se fyzioterapeutka v dalším dílu podcastu MUDr.ování, kde se mimo jiné dozvíte, jak bolest hlavy souvisí s břišním svalstvem a jak přijít na to, jestli vás hlava bolí z příliš těsné helmy, anebo špatného posedu na kole.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? Fyzioterapeutka Michaela Ulrichová vystudovala na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy bakalářský a navazující magisterský studijní program Specializace ve zdravotnictví, obor fyzioterapie. Na Fakultě tělesné výchovy a sportu navázala doktorským studiem v oboru Kinantropologie. Pracovala na Klinice tělovýchovného lékařství FN Motol, na Dětské psychiatrické klinice FN Motol a v Domově sv. Josefa pro pacienty s roztroušenou sklerózou. V současné době se na klinice celostní terapie a sportu VO2MAX věnuje klientům s bolestmi hlavy.

Příští týden se můžete těšit na neuropatologa Františka Koukolíka, který bude hovořit o tom, jak jsou drby důležité pro naše zdraví.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Stáří není nemoc. Ale běžné nemoci se v tomto období mohou projevit jinak, než jsme byli doposud zvyklí. Starší lidé třeba nemívají horečky a infarkt je vůbec nemusí bolet.

Když se řekne starý člověk, člověk si automaticky představí spoustu zdravotních neduhů. Ale není to vždycky tak jednoznačné. Některé nemoci dokonce ve vyšším věku zmizí, protože souvisí s mládím. Co je ale důležité, u starších lidí se stírají typické příznaky nemocí. „Kromě toho, že starý člověk nemusí mít při močové infekci horečku, nemusí mít ani pálivé řezání. Nebo ho bolí celé tělo, ale probíhající infarkt ho bolet nemusí,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování geriatrička Zuzana Šnajdrová z Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze.

Kdy začíná stáří
Lékařka, jejíž specializací jsou právě lidé ve vyšším věku, říká, že existuje několik druhů stáří. Tak zvané „young old“, kdy je člověk ještě celkem v kondici a při síle. „Od pětasedmdesátého roku přichází vlastní stáří, to už přibývají choroby. Vysoké stáří je nad pětaosmdesát, devadesát let, kdy už třeba řešíme problém soběstačnosti,“ vypočítává geriatrička. A to ještě zdaleka není všechno. Vedle tohoto kalendářního stáří ještě existuje stáří biologické a sociální.

Křehké bytí

Další ze specifik seniorského věku je takzvaná geriatrická křehkost. Člověk s tímto syndromem vykazuje větší riziko, pokud jde třeba o soběstačnost nebo způsobilost k  operačnímu výkonu. „Jedním z příčin křehkosti může být syndrom demence,“ vysvětluje Zuzana Šnajdrová. Neznamená to ale, že každý starý člověk musí nutně určitým druhem demence trpět. I když to tak možná někdy vypadá. Jestli si váš stařeček nepamatuje, co mu říkáte, možná nemá poruchu paměti. „Kognitivní stav může ovlivnit třeba jen špatný sluch – a co neslyšíme, to si nemůžeme pamatovat,“ říká odbornice a v podcastu vypočítává další příčiny, které mohou vyvolat zmatenost. Velmi častá je třeba dehydratace.

Nic není ztraceno
Ve stáří se zvýrazňují všechny negativní vlastnosti, říká se. Platí to i pro ty dobré? Jednoznačné není žádné z těchto tvrzení, podle Zuzany Šnajdrové jde spíš o to, že v pozdějším věku nám leckteré věci nejdou a kvůli tomu se můžeme na sebe někdy zlobit. Ale pořád není nic ztraceno, naučit se můžeme spoustu nového. „Potřebujeme častější opakování a víc času, ale učit se můžeme do vysokého věku,“ vysvětluje lékařka, která v podcastu dále hovoří o tom, kolik návštěv potřebuje, aby se dozvěděla, jaké léky pacient skutečně užívá, a proč vyšetřuje už ode dveří.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Zuzana Šnajdrová z České gerontologické a geriatrické společnosti pracuje v Nemocnice milosrdných sester svatého Karla Boromejského v Praze 1. Je členkou České lékařské komory a její specializací je gerontologie, v níž se vyprofilovala zejména na oblast pacientů se syndromem demence.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Vidět pacienta jako člověka a zlepšit kvalitu jeho života bez ohledu na fázi nemoci. Tak by se ve zkratce dalo shrnout poslání paliativní medicíny. Obor ještě donedávna opředený mýty, je na vzestupu. Proč hraje při péči o vážně nemocné pacienty klíčovou roli?

S kým jsme si povídali?

Kateřina Rusinová vystudovala souběžně III. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze. Jejím základním oborem je anesteziologie a resuscitace, této oblasti se věnovala 20 let. Absolvovala pracovní pobyty v Paříži či americkém Seattlu. Od roku 2021 je přednostkou Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze, první takto zaměřené kliniky v Česku.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Ať se nám to líbí, nebo ne, v létě občas musíme s břichem ven. Řešíme, jak vypadá zvenčí, ale už málo víme o tom, co se odehrává uvnitř. Víte například, jak jsou v něm uloženy břišní orgány? A proč nás bolí v bedrech, když máme gynekologické potíže? Cvičení je dobrá věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Zejména maminky po porodu se snaží rychle dostat zpátky do plavkové formy, což mimo jiné znamená zbavit se vystouplého bříška. V tomto případě je ovšem namístě trpělivost. „Miminko rostlo devět měsíců a minimálně takový čas by si ženy měly dát, než budou mít zase původní břicho. Začínat by měly pozvolna a není na škodu navštívit specializované lekce pro maminky po porodu,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování fyzioterapeutka Anička Medřická z Kliniky VO2 max.

Nevratné změny
Urputná snaha vytvarovat na břiše pekáč buchet může vést k přetížení přímých svalů a vzniku diastázy. Ta je častý problém právě u maminek, ale s diastázou se mohou potýkat i ti, kdo břicho týrají pouze stylem sed-leh a necvičí komplexně. Dva přímé břišní svaly jsou totiž propojeny vazivovým pruhem a síly, které jsou při jednostranné zátěži vynakládány na břišní stěnu, jsou tak mocné, že se pruh roztáhne a svaly rozestoupí.

„Diastáza se bohužel nedá vrátit. Důsledek jsou pak špatná koordinace svalů, špatná funkce bránice a přetížený pohybový aparát,“ vypočítává v rozhovoru odbornice, jež se specializuje na viscerální terapii. Tento poměrně nový obor souvisí s rozložením vnitřních orgánů v břiše, což má vliv na celkovou pohodu organismu. Není divu, vždyť v břiše máme podstatnou část trávicího traktu i rozmnožovací orgány, to vše by mělo být v harmonii a dobré kondici. Jenže není.

Pozor na tíseň v pase
Na zdraví vnitřních orgánů se může podepsat nejen jednostranné cvičení, ale i sedavé zaměstnání nebo módní trendy. Ty totiž velí kalhoty vysoko do pasu a pásek utáhnout co nejvíce. Anebo se pásek se do břicha zařezává i bez toho, že byste to tak chtěli. Výsledek je vždycky stejný – omezený pohyb vnitřních orgánů.

„Veškeré orgány v břišní stěně mají obaly, navíc jsou uloženy ve spletitém vazivovém aparátu, některé vazy jsou vedeny na kostru, jiné zase na orgány, tímhle způsobem je v břiše všechno propojeno,“ popisuje Anička Medřická. Když na břicho tlačíte, ať už při dlouhém sezení, nebo těsným oblečením, vzniká tam silné napětí a problém je na světě.

„Typické to bývá u žaludku. Tam se táhne vaz, který může udělat kličku, takže se potrava žaludkem špatně posouvá. Kvůli tomu se vracejí žaludeční šťávy a může se objevit pálení žáhy,“ uvádí odbornice častý případ, který může být díky viscerální terapii odstraněn bez medikamentů. Když totiž zkušený terapeut použije své ruce, dokáže zmírnit nepřirozené napětí v dutině břišní. „Můžete si to představit jako masáž vnitřních orgánů, jen trochu méně příjemnou,“ popisuje Anička Medřická z klinky VO2Max.

Jak podle fyzioterapeutky specializující se na břicho cvičit tuto část těla tak, abychom neporušili vnitřní rovnováhu? Na jaké neduhy viscerální terapie zabírá nejlépe? A co o dějích uvnitř břicha vypovídají změny na jeho povrchu? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Mgr. Anička Medřická studovala fyzioterapii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala mnoho specializovaných kurzů, například Diagnostika a práce se skoliózou. V současné době se v rámci Kliniky celostní medicíny VO2MAX věnuje viscerální terapii.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 
• 
  

Rozvodů v České republice za posledních patnáct let mírně ubylo. I tak jím ale končí zhruba 20 tisíc manželství ročně a často se to dotkne těch nejzranitelnějších, tedy dětí. Není tedy lepší někdy v manželství setrvat?

S kým jsme si povídali?

MUDr. Kateřina Cajthamlová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Věnovala se interní medicíně a léčení cizinců. Objevovala se jako moderátorka a spoluautorka televizních pořadů o hubnutí a zdraví. V současné době se věnuje hlavně psychoterapii, občas poradí lidem s hubnutím. Především ale přednáší pro mnoho odborných i laických subjektů.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Co nestihnete do třiceti let, nemáte šanci dohnat. Nemyslíme tím všechny radosti svobodného života, ale zdraví kostí. Právě v tomhle věku se totiž zastaví jejich růst. Pak je nějakých dvacet let klid, ale po padesátce začne kostní hmota vlivem nižší hladiny hormonů ubývat. Kdo nebude mít v tuhle chvíli z čeho brát, může už jen smutně vzpomínat na dobu, kdy si ošklivil kefír.

Lidská kost není nějaká statická věc, která jednou naroste a pak už s ní nic nehne. „Tento důmyslný orgán je po celý život v neustálé přeměně. Tvoří se v lůně matky, buduje se do nějakých pětadvaceti až třiceti let. Roste do délky i do šířky. Po dosažení vrcholu zůstává proces novotvorby a odbourávání více méně vyrovnaný,“ říká v podcastu MUDr.ování doktorka Eva Dokoupilová z revmatologické a osteologické kliniky Medical Plus v Uherském Hradišti.

I ta nejzdravější kost ale jednou zestárne, respektive zestárne její majitel. Ženy i muže přestanou chránit hormony, které mají na kvalitu kostí také vliv. Dámy to postihne v menopauze, muže přibližně po pětašedesátce. Kosti řídnou, křehnou. Ty silné, v mládí „vykrmené“, to zvládnou. Ale zhruba milion lidí postihne nemoc zvaná osteoporóza.

Stačí škobrtnout
Ne každý o své nemoci ví. A pokud se o ní dozví, tak často bolestivým způsobem. Stačí zakopnout a křehká kost povolí. „Ostoeporotické zlomeniny nevznikají třeba při pádu z výšky, ale stačí, když prudce dosednete,“ vysvětluje Eva Dokoupilová. A i když kostem nelze vrátit jejich sílu zpětně, existuje návod, jak je aspoň posílit, aby osteoporóza neútočila při každém prudším pohybu.
„Důležitý je pohyb,“ říká odbornice s tím, že svým pacientkám doporučuje nejméně padesát minut rychlé chůze třikrát týdně. Další položka je dostatečný příjem bílkovin a samozřejmě vápníku. A kvůli jeho vstřebávání, k němuž potřebujeme vitamin D, také pobyt venku. „Osmdesát procent vitaminu D se tvoří v kůži tím, že na ni svítí sluníčko. Čím více na severu lidé žijí, tím méně potřebného UVB záření mají. Finové měli tak nízkou hladinu vitaminu D, že ho začali přidávat do potravy, aby snížili jeho deficit,“ říká lékařka. Neplatí ovšem logická úvaha, že čím víc na jihu lidé žijí, tím zdravější kosti mají. Proč tomu tak je, vysvětluje odbornice v podcastu MUDr.ování.

Královská nemoc
Víte, kdo z našich předků zemřel na následky zlomeniny krčku, která je pro osteoporózu typická? Byl to císař a král Karel IV. Z toho je patrno, že osteoporóza není nová nemoc. Jen diagnostické přístroje jsou z hlediska historie nové a nemoc jako taková byla lékařsky definována v roce 1994. „V minulosti lidé většinou umírali dříve, takže se osteoporózy nedožili,“ říká Eva Dokoupilová a doporučuje všem ženám nad padesát let podstoupit vyšetření zvané denzitometrie. „Je šetrné, nevstřikuje se při něm do těla žádná kontrastní látka a trvá jen pár minut.“
Co se stane, když vyšetření zjistí, že vám řídnou kosti? Existuje na osteoporózu lék? Skutečně platí, že někdo váží hodně, protože má takzvaně těžké kosti? Co je potřeba dělat, aby kosti byly zdravé? A jaké nápoje zabraňují vstřebávání vápníku z potravy? Celý rozhovor s lékařkou Evou Dokoupilovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Eva Dokoupilová, MBA, pracovala jako lékařka na interním oddělení a později jako primářka na revmatologickém oddělení Nemocnice Uherské Hradiště. V současné době je vedoucí lékařkou revmatologického a osteologického centra Medical Plus, které založila. Kromě léčení se věnuje publikační činnosti doma i v zahraničí, přednáší na odborných akcích. Je držitelka ocenění Osobnost Zlínského kraje.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Co v těle stojí za rozvojem onemocnění, jako je leukémie? A jak nacházet naději i v takovém oboru, jakým je onkologická hematologie? Profesor Michael Doubek se právě téhle oblasti medicíny věnuje už řadu let a podle něj je dnes mnohem více optimistická, než si lidé obecně myslí.

S kým jsme si povídali?

Profesor MUDr. Michael Doubek, Ph.D., je přední český hematoonkolog. Je zástupcem přednosty pro školství a Ph.D. studium na Interní hematologické a onkologické klinice LF MU a FN Brno a zástupcem přednosty pro školství a vědu v Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno. Je členem řady odborných společností a řešitelem několika vědeckých projektů. Ve volném čase se věnuje pilotování malých letadel a práci v nakladatelství Kmen.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Chcete vědět, jak dlouho budete žít? Stačí vám jediné vyšetření. A narozdíl od minulosti, kdy šlo o dosti krvavou proceduru, ani trochu nebolí.

Každý druhý člověk v téhle zemi zemře na kardiovaskulární nemoc. Můžete se rozpočítat. První, druhý, první, druhý. Jak nebýt v životě ten druhý? Sledujte svůj krevní tlak. A když bude něco v nepořádku, řešte to hned. „Krevní tlak se těsně pojí s prognózou jedince, to znamená, jak dlouho bude žít. Protože čím je krevní tlak vyšší, tím jsou cévy méně pružné,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování lékařka Eva Kociánová s tím, že tento stav vede ke kardiovaskulárním komplikacím a člověka přímo ohrožuje na životě v dlouhodobém horizontu. „Zvýšený a vysoký krevní tlak razantně zkracují naše dožití,“ uvádí v rozhovoru kardioložka.

Nejen infarkt, ale i demence

Než byly vynalezeny tonometry, krevní tlak se měřil tak, že se otevřela arterie a podle toho, jak vysoko krev stříkala, případně vystoupala v hadičce, lékaři poznali, jak na tom dotyčný je. Co ale hodnota vůbec udává? „Jak krev tlačí na krevní stěnu. Z toho vyplývá, že krevní tlak ovlivňuje celý organismus, všechny orgány. Některé jsou na něj citlivější, to je srdce a ledviny, u pánů také erektilní tělesa. Tam se také nejdřív pozná, že je něco v nepořádku,“ říká lékařka.

Zkoumají se ale i další dopady vysokého krevního tlaku na jedince. „Například to, jak moc může zvýšit riziko demence. Ukazuje se, že korelace je velice těsná a že pokud budete mít v padesáti letech vysoký krevní tlak, tak riziko, že budete v budoucnu dementní, je o šedesát procent vyšší,“ uvádí MUDr. Kociánová.

Normální nebo vysoký? Normální vysoký

Jestli teď krčíte rameny a říkáte hm, ale já mám hypertenzi po mamince, co s tím nadělám, vězte, že naděláte dost. „Obecně se role genetiky nadhodnocuje. Protože to, co dědíme, jsou nejen geny, ale i životní styl. Ano, existují genetické formy hypertenze, ale jsou jich řádově procenta. Dědíme predispozice, takže i když ,šanci´ onemocnět máme, do velice významné míry se tomu dá vzepřít životním stylem,“ říká lékařka. Jaké jsou rizikové faktory pro vznik hypertenze? Jaká hodnota krevního tlaku je správná a co už je moc? Co to znamená, když lékař řekne, máte ,normální vysoký´ krevní tlak? A máme stejný tlak na obou rukou? Celý rozhovor s odbornicí si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme se povídali? 

MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. je vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci na 1. interní klinice – kardiologické FN Olomouc a garantka projektu Nebuď pod tlakem.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Elixír zdraví existuje. Tělo si ho dokonce umí vyrobit samo, ale zásoby většinou nedokážou pokrýt naše potřeby. Kvůli tomu se cítíme unavení, špatně spíme a chytneme každou virózu. Potřebujeme dobít baterky, říkáme si a nastavíme tvář slunci. A přesně tohle továrna na vitamin D potřebuje.

Pro koho se hodí infuze vitaminu D? Proč by ho měli podávat lidem místo antidepresiv? A co se stane, když se vitaminem D předávkujete? Rozhovor s praktickým lékařem Rodionem Schwarzem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

Vitamin D ovlivňuje až dvě stě dějů v těle, od zdraví kostí a zubů až po psychickou pohodu. „K životu ho potřebujeme mnohem víc, než si uvědomujeme. Představte si strom, ten má kořeny, ty tahají z půdy živiny, které jdou do větví a následně do listí a květů. Vitamin D je jeden takový kořen. A pokud bude kořen oslabený, část stromu neboli našeho těla bude trpět,“ říká praktický lékař Rodion Schwarz s tím, že zásadní je působení déčka na psychiku. „Kdyby česká populace měla normální hladinu vitaminu D, tak tu permanentně blbou náladu, která tady panuje, změníme na permanentně dobrou náladu.“

Deficit déčka má devět lidí z deseti
Jenže česká populace má vitaminu D málo. Stejně jako lidé v dalších vyspělých zemích. K jeho tvorbě je totiž potřeba vystavit pokožku slunečním paprskům, a to se děje málo. Cestu k slunci nám zahradil životní styl, kdy většinu času trávíme v kancelářích, posilovnách, nákupních centrech, autech, zkrátka uvnitř. A taky za to může prostředí, ve kterém žijeme, protože například přes smog se paprsky neproderou. „U téměř každé preventivní prohlídky u lidí nad osmnáct let nechávám zjišťovat hladinu vitaminu D. Začal jsem to dělat, když přišel covid, a zjistil jsem, že devět z deseti pacientů má těžký deficit. Nejedná se o sezónní pokles, ale o dlouhodobý trend,“ potvrzuje doktor Schwarz.

Jak poznáte, že máte nedostatek vitaminů v těle

O úžasných účincích vitaminu D na imunitu se ví dávno, ale informace bohužel zapadla v záplavě dalších nově objevených látek se stejným účinkem. „Pak ale přišla vlna covidu a to opravdu nešlo mluvit o čínských bylinách. Tak se vytáhly starší studie, které ukazovaly, že vitamin D má vliv na posílení imunity, na snížení nemocnosti nebo na přežití pacientů na jednotkách intenzivní péče,“ popisuje lékař situaci, proč se o vitaminu D znovu začalo mluvit.

Jak si naše babičky vyhřívaly kosti
A přitom tohle všechno už věděli naši předci, kteří říkali, kam nechodí slunce, chodí lékař. „Pamatuji na mou babičku, která vysedávala na sluníčku a tak zvaně si vyhřívala kosti. Dělala to podvědomě správně, pokožka starších lidí totiž hůř přeměňuje sluneční záření na vitamin D, proto se mu musí vystavit delší dobu,“ vysvětluje odborník s tím, že dermatologové před přímým sluncem varují, ale pro tvorbu vitaminu zcela postačí ranní nebo podvečerní sluníčko.
A když k tomu přidáte ještě mořské ryby, mohli byste být jedním z nemnoha šťastlivců, kteří nízkou hladinou déčka netrpí. Pokud ovšem nejste zrovna ten případ, který vitamin D špatně vstřebává kvůli kvalitě pokožky. „To jsou třeba severské národy nebo každý, kdo má tendenci se na sluníčku hned spálit,“ vysvětluje odborník a dodává, že v tom případě je vhodné zvolit doplňky stravy.

S kým jsme si povídali
Praktický lékař Rodion Schwarz pochází z Ukrajiny, studoval na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, na švédské Lund University a na Hacettepe University v turecké Ankaře. Působil jako vedoucí lékař projektů v Keni a Burundi. Pracoval pro kliniku EUC a také pro Centrum Naděje na Hlavním nádraží. V současné době je vedoucím lékařem kliniky celostní medicíny Schwarz Clinic, kde se kromě jiného věnuje léčbě postcovidového syndromu.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Psal se rok 1988, já měla v kočáru měsíční mimino a stála jsem dvouhodinovou frontu na banány. Naštěstí přišla vánoční obleva, ale byla jsem ochotná riskovat i omrzliny. První „vdané“ Vánoce jsem si totiž nedokázala představit bez toho, co jsem znala ze své původní rodiny. Takže musely být i tehdy nedostatkové banány. Můj muž zase trval na kaprovi bez kůže, protože tak se jedl u nich doma. Moje maminka rybu nestahovala. Hádka kvůli kůži byla naše první manželská a já z toho byla špatná. Zrovna na Vánoce! Ale jinak to ani být nemohlo.

„Vášně okolo jídla vládnou všude na světě. Jídlo je naše kultura, naše identita. Proto lpíme na tom, co jíme, a málokdy jsme ochotni přijmout kompromis,“ vysvětluje v novém dílu podcastu MUDr.ování nekonečné bitvy nejen o bramborový salát Eva Ferrarová, jež na filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednáší obor antropologie jídla. Bez zažitých jídel a kombinací bychom to nebyli my, kousek by nám prostě chyběl. A to nechce připustit nikdo.

Kdo nesní kance, nezaslouží si vládnout!
Kulturní a dějinné souvislosti jídla nám dokážou vysvětlit nejen to, proč některé potraviny jíme a jiné zase ne, ale třeba i to, proč jedna z nejznámějších českých pohádek oslavuje sůl. „Sůl byla jediným konzervačním prostředkem, takže ji lidé v našich zeměpisných šířkách potřebovali, aby si dokázali uchovat zásoby a přežili zimu, kdy nebyl přísun čerstvé potravy,“ říká Eva Ferrarová s tím, že cukr má úplně jinou historii. „Byl to symbol, používal se výlučně v bohatém prostředí, protože byl strašlivě drahý. Cukr byl privilegiem bohatých vrstev, sůl používali chudí.“ Proto je dodnes cukroví a vůbec vše sladké symbolem čehosi vzácného, proto se také na Vánoce často předháníme v tom, kolik druhů jsme letos napekli. A právě varování před přejídáním lze vyčíst na pozadí jiné pohádky, Otesánka.

Jenže kdo se na Vánoce nikdy nepřejedl, ať zvedne ruku. Moc jich asi nahoře nebude. Kdy se vlastně lidé začali přejídat? Když ulovili prvního mamuta? „Já myslím, že se lidé přejídali vždycky. V raném středověku ti, co vládli, museli umět hodně vypít a hodně sníst, protože co by to bylo za krále, kdyby nedokázal sníst na posezení třeba celého kance a vypít několik pint piva. Navíc si to mohl dovolit čili předvedl svoje bohatství,“ vysvětluje historička. Zbylé vrstvy obyvatel se pak, pokud jde o přejídání, přidali v době průmyslové revoluce, kdy se stalo jídlo dostupné všem.

Kreativní vepřo-knedlo-zelo
To, co v dané lokalitě jíme, nesvědčí jen o podmínkách pro chov či pěstování, ale ukazuje také na specifické rysy kultury dané komunity. Slovo národ zde není na místě, protože národní kuchyně je podle historiků umělý konstrukt, což v podcastu odbornice dále vysvětluje. Nicméně, co o nás řekne knedlo-vepřo-zelo? „Mouku mají všude, my z ní děláme knedlíky, zatímco někdo jiný těstoviny a jiný zase chleba. To ukazuje na kreativitu stejně jako celý pokrm, protože kombinace sladké a kyselé chuti je vždycky kreativní. No, a kromě kreativity knedlo-vepřo-zelo poukazuje též na to, že jsme celkem bohatý národ,“ vypočítává Eva Ferrarová. To není na závěr roku vůbec špatná zpráva.

Na čem si vlastně, pokud jde o jídlo, stavíme kulturní vzorce? A proč do nich nezapadá žížala a proč jinde nejedí vepře nebo krávy? Jak to, že grilování je odfláknutá kultura a proč naši předci jedli bobry? Celý rozhovor o fascinujících kulturních, historických, náboženských a regionálních souvislostech, které se nakonec odrážejí v našem jídelníčku, si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Eva Ferrarová vyučuje antropologii jídla na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kromě vztahu člověka k jídlu z antropologické perspektivy, kterému se věnuje především v odborné literatuře, se zabývá tématy jako rovnost žen a mužů, ochrana životního prostředí a stárnutí populace. Vloni jí vyšla kniha Jídlo pro radost s podtitulem Proč jíme to, co jíme a proč nejíme to, co nejíme.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jsou témata, o kterých se nemluví. Ale zajímají každého. Protože každý se vyprazdňuje. Tlusté střevo však není jen poslední štace potravy v těle. V organismu ovlivňuje téměř všechny děje. Dokonce i to, s jakou náladou jste dnes ráno vstali.

Představte si obrovskou metropoli – asi jako Šanghaj. Po ulici běhá spousta řemeslníků a také policistů, kteří dohlížejí na pořádek. Každý ví, co má dělat, všechno funguje. Už to vidíte? Gratulujeme. Právě jste nahlédli do fungování střevního mikrobiomu, protože přesně takhle šrumec v lidských útrobách popisuje v podcastu MUDr.ování doktor Július Örhalmi, přední český koloproktolog.

O tom, že je lidské střevo hustě osídleno rozličnými mikroorganismy včetně plísní a hub, se ví dávno. Ale teprve nejnovější poznatky ukazují, jak důležité v sobě hostíme společenství. „Střevní mikrobiom ovlivňuje celého člověka včetně psychiky. Vylučuje totiž serotonin, což je hormon štěstí. Když je ho nedostatek, pacient má spánkové poruchy, poruchy pozornosti, deprese, úzkostné stavy,“ vypočítává v podcastu Július Örhalmi. To už jsou dost pádné důvody pro to, abychom zdraví tlustého střeva věnovali pozornost.

Hemoroidy má každý

Nejčastější problém, se kterým se lidé obracejí na proktologa, je hemoroidální nemoc. Říká se jí laicky hemoroidy, což není přesné, protože ty má každý. „Dokonce i malé dítě. Jde totiž o žilní pletenec u ústí konečníku, jenž má krom jiného utěsňovací funkci,“ vysvětluje doktor Örhalmi.

Podle informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky se s hemoroidální nemocí léčí 800 000 lidí ročně. „Na vině je obezita, sedavý způsob zaměstnání, nedostatek vlákniny a nedostatečný pitný režim. A někdy i stres,“ vypočítává nejčastější příčiny lékař. Pokud pacient přijde včas, ve většině případů je možné problém vyřešit ambulantně. Hemoroidální nemoc se může objevit také u žen po porodu. To je sice velice nepříjemné, ale tlusté střevo se může dostat i do mnohem horších potíží.

Když nemůžete vyjít z bytu

Při tak namáhavém silovém výkonu, jako je porod, se totiž v oblasti kolem konečníku může pokazit i leccos dalšího. Výsledkem může být zdrcující diagnóza inkontinence stolice. „Pacienti jsou sociálně deprivovaní, protože se téměř nedostanou z domu. Ale každá inkontinence je léčitelná. Pomůže třeba sakrální neuromodulace, kdy se zavede ke křížové kosti elektroda, která dráždí nervové zakončení směřující ke konečníku a zároveň vysílá nervové signály k mozku. Je to jednoduchá a velmi efektivní operace, úspěšnost je kolem devadesáti procent,“ říká lékař.

V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, proč bychom neměli vysedávat dlouho na toaletě, jaké nemoci mohou střeva postihnut a jak se jich vyvarovat a proč by měly ženy pravidelně posilovat pánevní dno.

S kým jsme si povídali?

Gastroenterolog a proktolog MUDr. Július Örhalmi je předseda České koloproktologické  společnosti. Koloproktologie je chirurgický obor, který se zabývá výzkumem a léčbou onemocnění tlustého střeva a konečníku.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Přípravky tlumící příznaky alergie jsou k dostání stejně jednoduše jako třeba léky na bolest hlavy. Alergie dávno není něco vzácného, naopak. Jedinců s popletenou imunitou přibývá. Že ještě nejste mezi nimi? Všeho do času, vážení přátelé.

Když jsme byli malí a snědli první jahody z babiččiny zahrádky, nejdřív přistál pohlavek, že jsme se nepodělili s ostatními, a pak nám naskákaly pupínky. Kopřivka za pár dní zmizela, jahody před námi schovali a bylo to vyřešené. Dneska se ale s vyrážkou a dalšími alergickými reakcemi tělo potýká mnohem déle. Jak je to možné?

Lidský organismus se nestíhá přizpůsobit novým podmínkám, evoluce je holt pomalejší než revoluce, což se týká hlavně obrovských změn v životním stylu. Kvůli tomu bude nějaká forma alergie za dvacet let trápit každého, jak v podcastu MUDr.ování potvrdil imunolog a alergolog Radek Klubal. „Nežijeme v harmonii se světem kolem nás, cestujeme do krajin, kde naši předci nebyli. Pokud naše rodina po generace vyrůstala ve stejných klimatických podmínkách, byli její členové vystaveni stále stejným potravinám. Na podzim se sklízela jablka, ta byla uložena ve sklepě, kde vždycky trochu scvrkla. Dnes si v lednu či únoru koupíme čerstvá vypěstovaná někde ve skleníku ve Středomoří, takže jíme šťavnaté plody, s čímž imunitní systém nepočítá,“ přibližuje na příkladu změnu v chování, která mate náš organismus, odborník.

Kupka hnoje je sexy
Kromě toho, že nežijeme v souladu s místem, kde pobývaly generace našich předků, máme kolem sebe až příliš čisto, což může k rozvoji alergii také přispět. Imunita zlenivěla a taky se trochu nudí. A z nudy ještě nikdy nepovstalo nic dobrého. Ale i když by posílení zdraví bylo skvělým argumentem, proč navždy odložit vysavač a prachovku, tak jednoduché to bohužel není. Ostatně ani oblíbené rčení, že by měl člověk za svůj život sníst kupku hnoje, nefunguje generálně. „Ano, to je tak zvaná hygienická hypotéza, která se otevřela laické i odborné veřejnosti před nějakými třiceti lety. Tehdy se dokazovalo na dětech vyrůstajících na vesnici čili v kontaktu nejen se psy a kočkami, ale i hospodářskými zvířaty, že trpí na alergie méně. Ta teorie je hezká, jak se říká sexy, takže zaujala laickou i odbornou veřejnost, ale není to tak úplně přímočaré,“ říká Radek Klubal s tím, že celý problém popletené imunity je složitější. A ještě s tím vším míchá mikrobiom. „Je to společenství složené ze stovek tisíc organismů. Formuje zevnitř nás imunitní systém, jeho špatné nastavení vede ke ztrátě harmonie,“ vysvětluje v podcastu imunolog Klubal.

Naděje do budoucna
Právě detailní poznání mikrobiomu by mohlo do budoucna přinést lidstvu úlevu od alergií. Do té doby budeme muset bojovat zbraněmi, které již máme. A některé dokonce držíme sami v ruce. Minimálně můžeme vyhledat staré recepty našich babiček a vařit ze surovin, které se u nás historicky konzumovaly. Neuškodí také trochu zvolnit tempo, ostatně sami víme, že když jsme přetažení a unavení, reagujeme na své okolí podrážděně. Nelze se pak divit, že naše imunita se chová podobně.

Trpěli alergiemi pralidé? Proč mají kortikoidy špatnou pověst? A jak je možné, že v dospělosti některé alergické reakce mizí? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Radek Klubal, vedoucí lékař kliniky Medicínské centrum Praha vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Jeho specializací je alergologie, imunologie, dermatologie (i dětská), infekční lékařství, preventivní medicína a venerologie.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Ničí paměť a postupně i celou osobnost. Alzheimerova choroba je zákeřná nemoc, která postihuje čím dál větší část populace. Jak o pacienty pečovat? A skutečně je možné babičku či dědečka alespoň na chvíli „vyléčit“ pomocí vyprávění či fotek z mládí?

S kým jsme si povídali?

Mgr. Petra Krulová, Ph.D. je ředitelkou centra Alzheimer home Český Těšín a zároveň působí na Katedře neurověd Lékařské fakulty Ostravské univerzity, kde se věnuje vědeckým projektům. Na lékařské fakultě také absolvovala doktorandské studium v oboru Ošetřovatelství. V minulosti pracovala například na Neurologické klinice FN Ostrava.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Kdo by netoužil po zářivém a zdravém úsměvu! Čištění zubů je každodenní rutina, kterou lidé provádějí většinou zcela automaticky. Přitom si často neuvědomují, že právě v téhle jednoduché činnosti dělají zásadní chyby. Co všechno je dobré vědět o péči o zuby?

S kým jsme si povídali?

MDDr. Tereza Buchtová je stomatoložkou na pražské klinice Dental Office H33. Absolvovala obor Zubní lékařství na 1.LF UK v Praze. Věnuje se převážně záchovné stomatologii, jak u dětských, tak i dospělých pacientů. Klade důraz na preventivní stomatologii, jejíž nedílnou součástí je dentální hygiena.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na** Podcasty.cz** či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Jedna z mnoha úchvatných dovedností lidské pokožky je samočisticí schopnost. Díky nikdy nekončícímu odlupování vrchní vrstvy kůže se dokáže zbavit alergizujících chemikálií a některých patogenů mikrobů, i když není po ruce voda a mýdlo.

O kůži se říká, že je to největší orgán lidského těla. Ale jak je to s její hmotností? „U každého je to jinak. Vrchní vrstva kůže má zhruba tři kila, celková hmotnost je pak individuální. Do kůže totiž patří i podkoží, kde je tuková tkáň. Obecně by se dalo říci, že kůže tvoří pět až devět procent tělesné hmotnosti člověka,“ říká dermatoložka Petra Gkalpakioti v nové epizodě podcastu MUDr.ování. A pozor, je rozdíl, zda mluvíte o pokožce, nebo o kůži. Pokožka je totiž jedna ze tří vrstev kůže, pod ní byste našli ještě škáru a podkoží.

Zdravá kůže, veselá mysl

Jak již bylo řečeno, pokožka má mnoho funkcí, kromě ochranné či termoregulační plní i funkci psychosociální, slovy dermatoložky „pomáhá udržovat psychickou pohodu“. Ta je však extrémně narušena, když ochrannou vrstvu pokožky zasáhne atopický ekzém. „Ochranná vrstva je tvořena vodou a určitými typy tuků. Pokud nefunguje dobře, nedokáže reagovat na alergeny z vnějšího prostředí, případně na infekce, pokožka je pak více zranitelná. A také extrémně svědí,“ popisuje Petra Gkalpakioti potíže pacientů s atopickým ekzémem.

Tento nejčastější druh ekzému trápí hlavně děti, u nejmenších je to až dvacet procent. Kvůli geneticky daným predispozicím je atopický ekzém nevyléčitelný. Ale než děti nastoupí do první třídy, u sedmdesáti procent z nich přejde atopický ekzém do remise. To znamená, že pacienti nemají žádné potíže. „Nikdy ale nevíme, na jak dlouho může ‚usnout‘,“ přiznává dermatoložka.

Žehlení nepomůže

Atopický ekzém není jedna z novodobých nemocí, jak se někdy tvrdí. „Je tu dlouhá léta, znaly ho i naše babičky. V určitých zdrojích jsem našla, že pojem atopie je znám už od dvacátých let minulého století. Hledal se spouštěč, maminky měnily prací prášky, všechno žehlily,“ říká Petra Gkalpakioti. Dnes víme, že taková „léčba“ mohla citlivé pokožce nemocného ulevit, ale určitě nezlepšila jeho stav.

Dnes mají lékaři díky vědeckým poznatkům k dispozici opravdu účinné způsoby, jak příznaky atopického ekzému zmírnit. O nejmodernějších léčebných metodách se dermatoložka rozhovořila v podcastu MUDr.ování, kde mimo jiné zmínila, co znamená pravidlo tří minut, proč na atopickou pokožku nepatří heřmánek a zda slunečné dny u moře pomohou skutečně každému, kdo touto nemocí trpí. V rozhovoru se také dozvíte, jak je to s nakažlivostí atopického ekzému a zda ho lze zaměnit s jinou nemocí pokožky.

S kým jsme si povídali

Dermatoložka MUDr. Petra Gkalpakioti v současné době působí jako vedoucí lékařka Kožní poradny pro děti a dorost na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

V dobách covidových jsme si vyzkoušeli, jak nepříjemné je, když se nemůžeme pořádně a zhluboka nadechnout. Brblali jsme kvůli rouškám a respirátorům, ale upřímně řečeno, dýchání šidíme i bez nich. Proč je vlastně dech tak důležitý? Protože naše dýchací soustava se nepodílí jen na výměně kyslíku a oxidu uhličitého, ale na udržování stálého pH, na správné funkci čichu a řeči a třeba také na imunitních mechanismech.

„Způsob života, kdy často sedíme skrčení či shrbení u počítače nebo v autě způsobuje, že máme stlačenou bránici,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování Petra Sojková, která toho jako zdravotnice a lektorka pilates o dechu ví opravdu hodně. Třeba to, že bránice je dýchací sval a pokud ji neprocvičujeme a nedáme dost prostoru, nikdy nevyužijeme kapacitu plic naplno. Výsledek? Hůř se soustředíme, jsme unavení, zpomalení, zkrátka nám to moc nemyslí. A o nějaké energii také nemůže být řeč.

Jako v zatuchlé místnosti
„Pokud se pořádně nenadechneme a hlavně nevydechneme, hromadí se nám v těle kysličník uhličitý,“ říká Petra Sojková. Pak se stane to, co známe, když otevřeme dlouho nevětranou místnost, třeba po zimě na chalupě. Jejda, tady je zatuchlý vzduch, říkáme a okamžitě otvíráme okna a dveře, abychom udělali průvan. Stejný průvan bychom měli dopřát i plicím. „Chci-li dostat do těla nový vzduch, musím ten starý vydechnout,“ upozorňuje na jednoduché pravidlo lektorka pilates, která se v podcastu také rozhovořila o tom, že v poslední době dýcháme víc ústy než nosem. Což není dobře, protože právě vzduch vdechnutý nosem je filtrován přes síť dýchacích cest, což u dýchání ústy neplatí tak zcela.

Přesto, že dýchání odbýváme, jsou situace, kdy se na dech spoléháme a plný nádech a výdech využíváme; když nás čeká něco neobvyklého, jako je například skok do chladné vody nebo vstup do šéfovy kanceláře. Děláme to podvědomě, protože, jak vysvětluje Petra Sojková, tělo je chytré a ví samo, co má dělat. „Když se zhluboka nadechnu a vydechnu, tak se automaticky zklidním, přivede mě to zpátky do přítomného okamžiku," vysvětluje. V podcastu přišla řeč i na škytavku a na povídání o tom, zda je zívání opravdu nakažlivé a proč se říká „tohle musíš vydýchat“. Poradíme vám také, co dělat, když si vyrazí dech dospělý a když se to samé stane malému dítěti.

S kým jsme si povídali? 
Pilates Master Instructor Petra Sojková vystudovala střední zdravotnickou školu, obor dětská sestra, ale přes dvacet let se věnovala plavání a pohybové výchově dětí. Když už doma začala na manžela šišlat, tak se z ní dalším studiem stala instruktorka pilates. Tento druh pohybu vyznává proto, že učí ji i její klientky a klienty zastavit se a nadechnout a také správnému držení těla, což je prý pěkná dřina.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Taky se vám teď v předjaří nechce po ránu pomalu ani vstát z postele? Ale nakonec vstanete, protože musíte, jak by řekl klasik. Jarní únava je prevít, ale nakonec ji vždycky nějak přepereme. Horší to je s únavou chronickou, kterou může mít na svědomí třeba nedoléčená viróza.

Jarní únava není diagnóza, ale stav našich biologických hodin. A protože jedou na solární energii, mají v tomhle „zataženém“ období problém. Copak o to, slunce bylo během zimních měsíců v naší zeměpisné šířce vždycky méně než na jihu. Ale lidé také méně pracovali. „Ani nebylo jak, je víc tma, víc zima, některá zvířata se dokonce ukládají k zimnímu spánku. My jsme ve výsledku podobní, také máme útlum. Ale doba nás tlačí do výkonu pořád,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu MUDr.ování internista Tomáš Pluhař ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, proč se cítíme na konci zimy unavení možná více než naši předci.

Když odpočinek nepomáhá
Ne každá únava je ale spojená s předjařím. Patří ke spoustě nemocí, někdy může být dokonce předzvěstí těch velmi vážných. Doktor Pluhař říká, že pokud cítíte nevysvětlitelnou únavu déle než půl roku, měli byste to řešit s lékařem. Imunologie, neurologie, revmatologie, laboratoře a další specializovaná pracoviště se budou snažit najít příčinu. Co když se ale vrátíte na začátek s tím, že vyšetření nic neprokázala? Pak se může jednat o chronický únavový syndrom.

„Název není úplně šťastně vybraný, lepší je intolerance zátěže nebo by se to dalo nazvat zvýšená únavnost oproti tomu, co znal člověk před tím,“ říká Tomáš Pluhař, jenž je na tuto diagnózu odborník. Stav lidí postižených chronickým únavovým syndromem popisuje tak, že jsou pořád v módu „padám únavou“ a odpočinek jim nepomůže. Těmto lidem se často rozsype celý život, někteří zvládnou pracovat aspoň na půl úvazku, pro jiné je ale problém vůbec vyjít z domu. Příčiny vzniku chronického únavového syndromu nejsou zcela jasné, ale zhroucení z extrémního přepracování to nejspíš nebude. „Tady bych asi sázel na syndrom vyhoření nebo na stresovou poruchu. Chronický únavový syndrom spíš začne virózou, z níž se člověk už nikdy zcela nezotaví,“ říká doktor Pluhař.

Mrazivá zpověď
Na serveru neunavni.cz, který je chronickému únavovému syndromu zasvěcen, si můžete přečíst příběh pacientky s touto diagnózou, která popisovala, jakou úlevou pro ni bylo, když ji lékař sdělil, že má k tomu ještě rakovinu. Je to mrazivá zpověď, která jen dokresluje těžký úděl nemocných. Na chronický únavový syndrom totiž revizní lékaři nemají tabulku na přiznání invalidity. Není tedy divu, že se ženě s rakovinou paradoxně ulevilo, protože systém ji konečně přijal mezi nemocné. Tomáš Pluhař k tomu říká, že teď, po covidu, se povědomí trochu zlepšilo, protože je patrné, že se něco stane s imunitním systémem po prodělání virózy. „Dřív to bylo třeba mononukleóza, teď covid, díky kterému nyní na toto téma probíhá spousta studií,“ dává odborník do budoucna naději všem, kteří bojují s únavou ta velkou, že i krátká procházka je vyřadí z provozu na několik dní.

Nastupuje chronický únavový syndrom pozvolna, anebo udeří jako chřipka? Jaké je v lékařské veřejnosti povědomí o této nemoci? A existuje nějaká prevence? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Tomáš Pluhař z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je specialista v oboru vnitřního lékařství. Dlouhodobě se specializuje na diagnózu chronický únavový syndrom, věnuje se osvětě mezi odborníky i laiky.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

S příchodem podzimu většinou televizní obrazovky zaplaví reklamy plné kýchajících lidí v tramvaji a na zastávkách hromadné dopravy, kterak od nich jejich spolucestující odstupují. Proč zrovna podzim? Viry mají v tomto období zelenou, kterou jim ale tak trochu paradoxně dáváme my.

MUDr. Radek Klubal je specialista na alergologii, imunologii, dermatologii (včetně dětské), infekční lékařství, preventivní medicínu a venerologii. Po ukončení studií působil nejprve v Česku a posléze i v Rakousku a USA. V roce 2008 založil Medicínské centrum Praha.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Oční chirurgové dnes dokážou doslova zázraky a životy svých pacientů mění během pár minut. Mnoho lidí ale o svých zrakových potížích ani neví a nevědomky se přizpůsobují horšímu vidění. Následky mohou být fatální třeba za volantem. Na co tedy dát pozor?

S kým jsme si povídali?

Docentka MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., je výraznou osobností české oftalmochirurgie a primářkou Oční kliniky NeoVize Brno. Specializuje se na operace šedého zákalu, chirurgické odstranění dioptrických vad či operace odchlípení sítnice. Dále se zabývá léčbou zeleného zákalu a diagnostikou šilhání u dospělých pacientů. Oční chirurgii se věnuje už přes 30 let a provedla desítky tisíc očních operací.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Počet žen, které přivedou na svět dítě císařským řezem, je pětkrát víc než před padesáti lety. Čím to je? Zapomněly jsme snad rodit? Nebo to naše blahobytem zbytnělá těla už nedokážou? Anebo si prostě část žen řekne, proč podstupovat bolest, když medicína nabízí jiné řešení?

Není to tak, že by žena přišla do porodnice a zaškrtla políčko císařský řez, čímž by dala najevo své přání. Gynekologické operace nejsou houska na krámě, aby si každý vybral dle libosti tu svou.

„Pokud žena přijde, že jí to doporučila kamarádka, tak se jí to snažíme rozmluvit. Někdy tam ale mohou být traumata z předchozích porodů, můžou tam být špatné zkušenosti z blízké rodiny a dostaví se panický strach, že to nemůže dopadnout dobře. Někdy jsou ty případy tak složité, že důvody zcela nerozkryjeme,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě.

Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. Dozvíte se mimo jiné, jak porod císařským řezem probíhá a zda ovlivňuje schopnost ženy znovu otěhotnět.

Rozhodující je věk prvorodičky

Nárůst počtu císařských řezů je dán kvalitnější diagnostikou, což v důsledku znamená víc zachráněných dětí i matek. Svou roli hraje i věk rodiček. „Zatímco v devadesátých letech byl průměrný věk ženy při prvním porodu něco kolem dvaceti, dvaceti jedna let, tak dneska je to třicet jedna let. Těch deset let rozdílu v životě ženy je prostě hodně. Nelze ale říci, že čím starší žena, tím větší ,šance‘ na porod císařským řezem. Rozhodující je věk ženy při prvním porodu. Vůbec nechci ženám radit, v kolika letech by měly rodit. Jenom říkám, jak to funguje z biologického hlediska,“ říká docent Šimetka s tím, že oproti normálnímu porodu je při císařském řezu žena vystavena čtyřnásobnému riziku komplikací. „A může po něm zůstat i jizva na duši,“ dodává.

Příchod na svět otvorem v břišní dutině není pro dítě vůbec snadný. Že by mu snad ublížil skalpel pohybující se v těsné blízkosti tělíčka, nehrozí, byť nějaký ten šrám si podle docenta Šimetky vzácně odnést může. Důležitější pro jeho vývoj je zhoršená poporodní adaptace, kdy část novorozenců skončí v inkubátoru.

„Nemůžou být hned po porodu s maminkou. To je ale velmi důležité, aby si maminka miminko osahala, opusinkovala, a to nejen po psychické, ale po zdravotní stránce. Průchod porodními cestami také znamená osídlení miminka bateriemi z pochvy ženy, čímž vzniká budoucí mikrobiom, který má na zdraví člověka zásadní vliv,“ vysvětluje důležitost vaginálního porodu Ondřej Šimetka.

„Buďme ale rádi, že máme možnost císařského řezu, buďme si však vědomi toho, že je to velká břišní operace. A je nutné k ní mít respekt,“ uzavírá gynkolog.

S kým jsme si povídali?

Docent Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, je přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava. V letošním roce pořádal multioborovou konferenci POROD 2023, která se týkala právě císařského řezu.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-mudr-ovani-oblec-se-at-nedostanes-infarkt-v-zime-se-jeho-riziko-zvysujehttps://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-mudr-ovani-oblec-se-at-nedostanes-infarkt-v-zime-se-jeho-riziko-zvysujeO infarktu a dalších kardiovaskulárních onemocněních se mluví zejména v souvislosti s teplým počasím, které pro organismus představuje pořádný nápor. Jenže pro kardiaky je riskantní, a dokonce víc než léto, zima. Riziko infarktu v tomto období stoupá o sedm procent.

S kým jsme si povídali

Profesor Michal Vrablík je lékař a vědec, autor mnoha odborných publikací. Působí jako profesor na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zabývá se lipidologií a preventivní kardiologií. Je odborným garantem Srdce v hlavě.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jsme nejen to, co jíme a pijeme. Ale také to, co dýcháme. Málo se o tom mluví, ale v Evropě ročně zemře až 300 tisíc lidí v souvislosti s tím, jaký vdechují vzduch. Znečištění ovzduší ovlivňuje nejen dýchací cesty, ale i srdce nebo mozek. Jak se sami můžeme chránit?

S kým jsme si povídali?

Vladimír Koblížek je předsedou Pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a přednostou plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové (FNHK). Ve stejném městě také absolvoval lékařskou fakultu. Nejdříve pracoval na interním oddělení opočenské nemocnice. Později nastoupil na kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí FNHK.

V roce 2002 se stal asistentem Katedry interních oborů. Ve stejném roce atestoval z oboru pneumoftizeologie. V letech 2005, 2008 a 2009 postupně získal primářskou licenci v oboru Pneumologie, licenci pro Spánkovou medicínu a licenci pro Intervenční bronchoskopii. Má zkušenosti také z několika zahraničních stáží ve Velké Británii, Německu a USA.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Hallux valgus – zní to jako čarodějné zaklínadlo. Jde ale o diagnózu vbočeného palce, jednu z nejčastějších deformit chodidel. Někomu nepůsobí problémy a dokáže s ní žít. Jindy ale umí pořádně zkomplikovat život a způsobovat každodenní silné bolesti.

Zažíváme pandemii cukrovky. Jen v Česku nemocí trpí okolo milionu lidí a noví pacienti rychle přibývají. Někdy se jí přezdívá tichý zabiják. Nebolí, přitom už v nás páchá škody. Léčba vyžaduje nejen léky, ale i silnou vůli a disciplínu.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Marta Klementová je vedoucí lékařka pražského centra DIAvize. Medicínu vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze a po studiích pracovala ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Později pracovala také v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Atestaci získala v oboru diabetologie a endokrinologie a v této oblasti se zabývala všemi typy péče od léčby komplikací diabetu až po nutriční poradenství a péči o hospitalizované pacienty.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Již v devátém týdnu embryonálního vývoje se plodu začínají tvořit vlasové cibulky, jichž máme na hlavě v průměru sto tisíc. Bylo by tedy divu, kdyby nám nějaký vlas občas nevypadl. Denní úbytek není malý, dermatoložka Jitka Chaloupecká říká, že povolený výpad vlasů, tedy takový, který nevěstí nic špatného, je stovka denně. „Pokud by se vám zdálo, že vám vlasů vypadává víc anebo to trvá déle než dva tři měsíce, raději navštivte dermatologa,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování lékařka.
Proč čekat tak dlouho? Jednoduše proto, že vlas prochází třemi fázemi: růstovou, klidovou a výpadovou. Růstová trvá dva až šest let, klidová kolem deseti dnů a výpadová dva až čtyři měsíce. Proto nemusíte panikařit hned, jakmile vám při česání zůstane ve hřebenu víc vlasů, než jste zvyklí.

Bye, bye, drdoly!
Když už byla řeč o česání, je třeba provádět ho jemně. „Mechanické poškození totiž může vyústit v traumatické vypadávání vlasů. To znamená, že vlasy škubete tak dlouho a tak často, až si nadobro poškodíte vlasový kořínek,“ varuje Jitka Chaloupecká s tím, že stejné riziko hrozí i u pevně utažených culíků a drdolů. Marná sláva, přirozený účes á la vítr ve vlasech je pořád nejšetrnější způsob jejich úpravy. Chcete-li podpořit kvalitu vlasů a oddálit jejich vypadávání, je podle odbornice dobré používat šampony s aminexilem nebo kofeinem, protože tyto látky prokrvují pokožku a dodávají vlasové cibulce výživu. Jitka Chaloupecká v podcastu také prozradila, jakým způsobem se dá oddálit šedivění. A také se dozvíte, jak to bylo s královnou Marií Antoinettou, jež údajně při čekání na svou popravu přes noc zešedivěla.

Ženy ve výhodě
Že má padání vlasů u mužů nějakou spojitost s hormony, tuší asi většina z nás. „Říká se tomu androgenní výpad a může za to zvýšená aktivita testosteronu, speciálně dihydrotestosteronu, který působí na vlasovou cibulku toxicky,“ vysvětluje dermatoložka s tím, že některým mladým mužům začnou kvůli tomu vypadávat vlasy už po dvacítce.

Co se děje s muži během andropauzy?
 U žen hormony mohou zapracovat rovněž, ovšem až v menopauze, případně těsně po ní. „V tomto období dochází k lehkému poklesu ženského hormonu estrogenu, takže androgen nemá přirozenou protiváhu,“ vysvětluje původ padání vlasů u starších žen. Naštěstí to není konečná pro ženskou krásu, v kooperaci odborníků gynekolog-dermatolog je možné doplnit estrogen tak, aby se hormony dostaly zpět do potřebné rovnováhy.

Co všechno ještě napomůže tomu, aby vlasy nepadaly a zůstaly dlouho v dobré kondici? A to dokonce i v nadcházející zimě, kdy budeme zase nosit čepice a další pokrývky hlavy? A je rozdíl mezi kvalitou vlasů světlých a tmavých? Celý rozhovor s lékařkou si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování.

Dermatoložka Jitka Chaloupecká je vedoucí lékařka Laserového centra Anděl. Absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, složila atestaci z dermatovenerologie a korektivní dermatologie. Po několikaleté praxi v oboru dermatovenerologie na Kožní klinice FN Na Bulovce se zaměřila na korektivní dermatologii a práci s lasery.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Právě teď to má sílu. Když jdu na podvečerní procházku a do nosu mi zavoní kvetoucí lípy, vzpomenu si na obklad, kterým mi babička léčila nemocné průdušky. A letní louka provoněná heřmánkem mi připomene bylinkový čaj, jenž jsem vařila svým věčně nastydlým dětem. Moc bylinek je zkrátka mocná. Ale není přece jen lepší se v nemoci spolehnout na výrobky farmaceutického průmyslu?

Přestože už dávno nesbíráme bylinky, stejně bychom bez problémů vylovili z paměti alespoň pár příkladů pomoci z přírody. Máta na žaludek, fenykl na střeva, brusinky na močové cesty. Přírodní medicínu máme zkrátka v krvi, ať se nám to líbí, nebo ne. A není divu, v našich zemích má obrovskou a slavnou historii.

„Tradice bylinoznalectví sahá do desátého století před naším letopočtem. Tehdy Keltové přinesli do regionu znalosti pěstování bylinek. Z tohoto vědění vycházíme dodnes, včetně naší fantastické balneologie,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování naturopatka Helena Neumannová s tím, že například z Herbáře léčivých rostlin Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha, jehož první díl vyšel v roce 1994, čerpá celá naturopatická Evropa.

Ruku v ruce s lékařem
Není nemoc, na kterou by nevyrostla bylinka, říkají s oblibou naturopati. Jistě nejsou daleko od pravdy. I farmaceutický průmysl byl vybudován právě na znalosti chemických sloučenin obsažených v bylinách. A rovněž není náhoda, že u počátků mnoha světových farmaceutických gigantů stáli odborníci od nás.

Jak se ale dokážou byliny vypořádat s novodobými nemocemi, když chybí letitá zkušenost s pozorováním působení na určité neduhy, na které naturopatie stojí? Klíčem je spolupráce. Například u hojně rozšířených autoimunitních nemocí jsou podle Heleny Neumannové byliny vítaným pomocníkem. „Autoimunitní nebo chronické onemocnění je ideál, kde by měl lékař kooperovat s naturopatem. Cílem je, aby po jedné pilulce z továrny nepřišla do tří let další a pak další a další, což se bohužel u chronických nemocí děje.“

Nejde tedy o to, že buď budeme spoléhat na konvenční léčbu, nebo naopak pouze na bylinky. Snaha je využít to nejlepší z obou přístupů. „Dnešní doba by měla umožňovat laskavou diskusi mezi lékařem a naturopatem, oba dva by si navzájem měli chtít pomoci vyléčit pacienta, a kromě toho ho také naučit převzít odpovědnost za své zdraví,“ vysvětluje princip spolupráce naturopatka.

Vnímejte souvislosti
Člověk nemusí pít každý den odvar z kopřiv pro vitalitu, aby pochopil, jak mocná příroda dokáže být. Stačí podvečerní procházka po lese nebo v městském parku a hned se nám udělá tak nějak lépe. Pochopitelně, chřipku to nevyléčí, ale pokud budeme tělu dopřávat blahodárné účinky přírody pravidelně alespoň takhle, možná pohoda a klid, které budeme vnímat, posílí náš imunitní systém natolik, že viróza si příště najde méně odolného jedince.

„Lidé očekávají od naturopatů zázraky, ale my je učíme velké trpělivosti. Jak při výběru bylinek a vhodné terapie, tak při práci s tělem a duší. Učíme lidi pohybu, zdravé stravě a také i lásce, která je strašně důležitá při jakékoliv léčbě. Je to obrovský kruh vícero faktorů, které nás ovlivňují,“ vysvětluje v podcastu MUDr.ování Helena Neumannová.

Jak najít dobrého naturopata? Jaké bylinky jsou superstar mezi léčivkami? A co pomůže ozdravit organismus, když to přeženete s koktejly na letní party? Celý rozhovor s odbornicí si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Helena Neumannová, MBA, je vystudovaná zdravotní sestra a ekonomka. Pracovala jako eventová manažerka, založila Levandulové údolí, kde pěstuje na téměř čtyřech hektarech půdy levanduli chodouňskou. Věnuje se bylinkářství a poradenství.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Rýmičky, pokašlávání, ale i těžké stavy s vysokými horečkami, které mohou skončit hospitalizací v nemocnici. Sezona respiračních infekcí je na vzestupu a je třeba se chránit. Viry totiž můžou s naším zdravím zamávat víc, než by se dalo čekat.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Milan Trojánek, Ph. D. je přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol. Předtím působil také ve Fakultní nemocnici Bulovka. V minulosti obdržel například Cenu prezidenta České lékařské komory za přínos v celoživotním vzdělávání. Věnuje se mimo jiné problematice nadužívání antibiotik.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Ačkoliv zima letos zatím nepředvádí své největší kousky, čepici nosí spousta lidí. Říká se přece, že hlavou uniká nejvíc tepla. „Na jednu stranu je to mýtus, na druhou ne. V momentě, kdy jste normálně oblečení, to platí, protože zbytek těla je pokrytý. Když byste se ale ocitli v chladu nazí, budou úniky tepla plus mínus stejné,“ uvádí věc na pravou míru praktický lékař Dušan Zhoř v nové epizodě podcastu MUDr.ování. Takže když nám maminka rvala na hlavu nenáviděného kulicha, byla to oprávněná starost o naše zdraví. Ale když jsme si ho za prvním rohem sundali, taky houby zle. Tělo si totiž dokáže s chladem do určité míry poradit. A ještě ho využije ve svůj prospěch.

Zahřátí ve studené vodě
Organismus se na zimu připravuje důkladně. „V zimě je jiný biom ve střevě, mění se dokonce i bakterie na kůži, které chrání proti vnějším vlivům,“ říká Dušan Zhoř a přidává vysvětlení, proč nám v chladu naskakuje „husina“. „Husí kůže je obranný systém těla, který reaguje nejen na chlad, ale je i na emocionální vypětí. Díky vztyčeným chloupkům vznikne kolem těla vzduchový obal, který zabrání ztrátě tepla. Když už ale přece jen hodně prochladneme a z celodenního pobytu třeba na sjezdovce nás zebou ruce, radí lékař po návratu domů ponořit je do studené vody. „I tak vám bude připadat teplá. A pro ruku to je výrazně menší teplotní šok, než kdybyste ji ponořili do horké vody. Tehdy vás začne i pálit.“ Proč tomu tak je, lékař vysvětluje v podcastu MUDr.ování.

Co ale dělat, když nás zebou ruce a domov je ještě daleko? „Svlečte si rukavice a ruce dejte na nejteplejší místo, což jsou třeba třísla nebo břicho. Případně se vysvlečte z rukávů a dejte ruce do podpaží,“ radí Dušan Zhoř s tím, že svařák nebo grog, který máte s sebou v termosce, vás nezachrání. Celou situaci naopak ještě zhorší. „Alkohol způsobí rozšíření periferních cév, což může vést k rychlejším ztrátám tepla.“

První pomoc z mrazáku
To, že chlad není nepřítel, se ví už dávno, jeho medicínské využití popisoval už Hippokrates. A moderní medicína přidává vědecké důkazy. Chlad například zvyšuje množství T-buněk, což je druh bílých krvinek potřebných pro správné fungování imunity. Nejnovější potvrzení blahodárnosti chladu pak přišlo podle Dušana Zhoře ze Švédska. Týdně prý stačí pobýt jedenáct minut v ledové vodě, ideálně rozloženo do tří cyklů. „Díky tomu se zlepší termoregulační schopnosti těla, zvýší se množství hnědého tuku, zlepší se schopnosti trávní a efektivita metabolismu. Věda potvrdila, že chlad výrazně snižuje rizika chorob. A to nejen nachlazení, ale i zánětlivých.“

Léčbu chladem využívají lékaři v ordinacích i na operačních sálech, s úspěchem pak můžeme některé metody aplikovat i v domácích podmínkách. „Led zklidní bolavé místo po úrazu a cumlání ledové kostky dokonce může pomoci zastavit rozjíždějící se panickou ataku,“ uvádí příklad doktor Zhoř a přidává i praktickou pomůcku, kdy doma použít obklad studený a kdy raději teplý: „Na akutní věci pomůže spíš chlad, na chronické je lepší teplo.“ Typově tedy na pohmožděninu pytlík se zmrzlou zeleninou a na menstruační bolesti nahřátý polštářek.
Jak se během dne mění naše tělesná teplota? O kolik stupňů se sníží, když překročíme šedesátku? Proč nás zebou ruce a nohy, když je nám zima, a existuje něco jako alergie na chlad? Celý rozhovor na téma vlivu chladu na lidský organismus s lékařem Dušanem Zhořem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Praktický lékař Dušan Zhoř provozuje praxi v Kyjově. Kromě atestace v oboru Všeobecné praktické léčitelství absolvoval psychosomatický kurz, kurz manuální medicíny dle Lewita, kurz pracovního lékařství a další kurzy – léčba chronických ran, diabetologie, fyzikální terapie atd. Je členem Sdružení praktických lékařů ČR.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pokožka kolem očí je mnohem tenčí než na zbytku obličeje, uvádí se asi desetina milimetru. Není proto divu, že právě v této oblasti se každá probdělá noc nebo starost projeví jako první. A naopak. Čím zářivější oční okolí, tím zářivější celý obličej!

Není to neobvyklá situace. Po měsících váhání se žena konečně odhodlá se sebou „něco udělat“ a vyhledá odborníka na omlazující zákroky s tím, že by ráda nějaké to vypnutí pokožky. Odchází ale s doporučením na operaci víček.

Stejnou zkušenost má i doktorka Petra Moravcová. „Klientky chtějí omladit, mají takové ty mračící vrásky a spadlé koutky úst. Ano, to únavu dělá, ale gros obličeje je okolí očí,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování odbornice z kliniky DiVine clinic s tím, že ne vždy je hned nutná operace. Existuje mnoho kosmetických přípravků, které pokožku vypnou a osvěží. Ostatně tradiční plátky okurek, které si na víčka kladly naše babičky a maminky, nejsou nic jiného než jakýsi druh biokosmetiky. „Okurka obsahuje vitaminy, antioxidanty, má hodně vody, působí dobře na pokožku, hydratuje,“ popisuje lékařka.

Co vám dělá vrásky na čele?
Okurka je fajn, ale spásná není. Nepomůže ani na otoky, ani na tmavé kruhy pod očima. „Tukové polštářky v sobě zadržují lymfatickou tekutinu, to je dáno genetikou, nevyspáním nebo stresem. Temné kruhy zase může mít na svědomí prosvítající kruhový sval, který je kolem oka a má tmavou barvu,“ vysvětluje lékařka.

Tukových polštářků vás může zbavit operace očních víček, při které lékař nejen napraví jejich pokles, ale může vyjmout i nahromaděný tuk. Zákrok okamžitě omladí obličej a preventivně funguje i do budoucna. „Těžká víčka mohou způsobit vrásky na čele, protože jak se jim člověk snaží odlehčit, zvedá obočí. Všechno je to jedna propojená oblast,“ vysvětluje odbornice. Pokles víček je dán nejen stárnutím, kdy je v  pokožce méně kolagenních vláken, svaly se ztenčují a nejsou už tak pružné. „Očnice mají také jiný tvar. Když se podíváte na lebku dvacetiletého člověka, tak očnice vypadají jinak než u šedesátiletého,“ říká Petra Moravcová.

Dvakrát za život
Smyslem operace víček není udělat z padesátky dvacítku, ale jde o to, aby se žena či muž (u nich je to nejčastější estetický zákrok vůbec) cítili dobře a zároveň to byli pořád oni. A ačkoliv jde o nenáročný zákrok, je to pořád operace, takže by ji člověk neměl absolvovat příliš často. „Já ji doporučuji zopakovat maximálně dvakrát za život,“ říká Petra Moravcová, jež v podcastu také prozrazuje, jak dlouho efekt zákroku vydrží.

Proč lékařka nechce vidět při operaci víček oko? Jak dlouho zákrok trvá a jak dlouho se hojí? Kdy zmizí modřiny a lze proces nějak urychlit? Jsou vidět jizvy? A kdy se může žena poprvé po operaci nalíčit a kdy jít do práce? Celý rozhovor o operaci očních víček si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Petra Moravcová z kliniky DiVine clinic absolvovala 1. lékařskou fakultu UK. Pracovala na Oddělení plastické chirurgie v rámci Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty UK ve Fakultní nemocnici v Motole a na Klinice plastické chirurgie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Návštěva stíhá návštěvu, do toho vánoční večírek, a ještě stihnout svařák na trhu s kamarádkami, vaječný koňak s babičkou a slivovici se strýčkem. Vlastně už nemáte na alkohol chuť, ale když jsou ty Vánoce, tak si tedy přiťukneme: na zdraví! Proč spojujeme s oslavami právě alkohol? A mají to tak všichni?

S kým jsme si povídali

PhDr. Eva Ferrarová, PhD., vyučuje antropologii jídla v Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK v Praze. Kromě vztahu člověka k jídlu z antropologické perspektivy, kterému se věnuje především v odborné literatuře, se zabývá tématy, jako je rovnost žen a mužů, ochrana životního prostředí a stárnutí populace. V roce 2022 jí vyšla kniha Jídlo pro radost s podtitulem Proč jíme to, co jíme a proč nejíme to, co nejíme.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Péče o zdraví těch nejmenších je často předmětem mnoha emocí, nejasností a mýtů. Relevantní informace někdy chybí a hledáme je všude možně, často i na sociálních sítích samozvaných odborníků. Na co si dávat pozor a co na některá „ožehavá témata“ říká medicína, to řeší nový díl podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Jana Kümmel vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, následně pracovala na neonatologii na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Po odchodu na mateřskou dovolenou spolu s kolegyněmi založila podcast Pediatrie na vlastní kůži, ve kterém šíří osvětu okolo péče o zdraví dětí.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

V mozku není místo, kam by neurochirurg sáhnul, něco by pošteloval, a my jsme si zase pamatovali anglická slovíčka jako zamlada. „Paměť je schopnost ukládat a vyžívat informace, které jsme v předchozím životě získali. Je to tedy funkce mozku, zatímco my vidíme jenom jeho struktury,“ říká v nové epizodě pocastu MUDr.ování neurochirurg Jan Šroubek, který se lidem do hlav dívá při operacích často.
Přestože je schopnost pamatovat si rozložená v celém mozku, existuje přece jen konkrétní místo, které s pamětí bezprostředně souvisí. „To je hipokampus neboli mořský koník. Ten je důležitý pro takzvanou deklarativní paměť, díky které si pamatujeme nějaký příběh, který se stal v minulosti,“ říká neurolog s tím, že máme i jiné typy paměti, nedeklarativní. To jsou ty, díky kterým dokážeme chodit. Nebo lyžovat. Nebo jezdit na kole. Prostě jsme se to jednou naučili a už nikdy víc nad tím nemusíme přemýšlet, protože mozek využije uloženou paměťovou stopu.

Každý má svou pravdu
Kolik informací si uložíme do mozku a vzápětí zase vylovíme? „Je to naprostý zlomeček, nelze to ani vyjádřit číselně,“ domnívá se Jan Šroubek a dodává, že mozek potlačuje vjemy, které nejsou pro nás zásadní. „Když se podíváte na protější dům, kde jsou osvětlená okna, tak chvíli potom byste byli schopni říct, které okno bylo rozsvícené. Ale za pět vteřin už toho schopni nejste. Tuto stopu hned vymažete. Pokud se ovšem stane něco, co vás emočně rozladí, pak budete schopni říct, co se dělo.“ Paměťové schopnosti totiž úzce souvisí s emocemi, zážitek, který byl plný barev, vůní, případně něčeho velmi neobvyklého, si budeme pamatovat silněji.
Paměť ovšem umí být také velmi šálivá. „Když se doma škorpíte se svým protějškem, nějak si rozhovor pamatujete. On si diskuzi ale bude pamatovat úplně jinak, protože se mu během sporu vybavovaly úplně jiné zážitky. Tím chci říct, že když si myslíte že vám někdo lže, když tvrdí, že to bylo jinak, tak on si to tak opravdu pamatuje. Pakliže to není chronický lhář,“ vysvětluje odborník. Mnoho dramatiků a scénáristů si také pohrává s motivem ztráty paměti tak silné, že si třeba po úrazu nevzpomenete, že jste měli rodinu, partnera, děti. „To, že vám vypadne informace, že jste si někoho vzali a máte s ním děti, je velmi nepravděpodobné,“ říká neurolog.

Zvykněte si na jinou paměť
Co je naopak možné, je typické „okno“, když to přeženete s alkoholem. Ráno si nepamatujete lautr nic, jako by předešlý večer někdo vymazal. Podle Jana Šroubka je to celkem banální věc, kdy jedovatý účinek alkoholu způsobí, že nejste v danou chvíli schopni vytvořit si v mozku paměťovou stopu. Možná naštěstí, slušelo by se někdy dodat. Proč se ale paměť zhoršuje po padesátce? Anebo se na to jen vymlouváme? Ne tak docela. Slábne totiž fotografická paměť, na druhou stranu nám pořád zůstává ta logická, díky které si umíme dát věci do souvislostí a tím si je lépe vybavit. Takže není hned nutné panikařit, jen si musíme zvyknout na trochu jinou práci s pamětí. Krátce řečeno, nejde to už tak snadno, ale pořád je to dobré.

Kdy je ale třeba zbystřit, jaké zapomínání už je případ pro odborníky? A dá se paměť vytrénovat? Platí, že si někdo pamatuje hůř, a jiný lépe, nebo je to jen výmluva? A existují lidé, kteří si pamatují opravdu úplně všechno, co vidí a zažijí? Celý rozhovor s neurologem Janem Šroubkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Jan Šroubek, zástupce primáře z neurochirurgického oddělení Nemocnice na Homolce. Patří mezi nevětší odborníky na operace mozku a míchy u nás. Specializuje se na cévní neurochirurgii, chirurgii mozkových a míšních nádorů a epileptochirurgii.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Bolestivé otoky kloubů, únava i deprese. To vše provází velice nepříjemnou chorobu jménem revmatoidní artritida. Nevyhýbá se ani mladým a nemocného může doslova paralyzovat. Léčbu je třeba nasadit rychle. Najít revmatologa ale může být problém, v Česku je jich totiž jako šafránu a na vyšetření se čeká dlouho.

S kým jsme si povídali?

Profesor MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., je předseda České revmatologické společnosti a vedoucí Oddělení experimentální revmatologie při Revmatologickém ústavu v Praze. Věnuje se především diagnostice a léčbě zánětlivých revmatických onemocnění. Zvláště se zaobírá revmatoidní artritidou a spondylartritidou, časnými, ale i obtížně léčitelnými fázemi nemocí a cílenou léčbou.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Možná vás maminka v dětství nabádala, nesedej si na studenou zem, nastydne ti močák. Ale co to ale vlastně je, ten „nastydlý močák“? V dalším dílu podcastu MUDr.ování jsme se zeptali uroložky Moniky Purmové. „Jde o zánět močového ústrojí. Ovšem není to tak, že bychom ho někde chytli, protože zánět chytit nemůžeme. Ten vznikne tehdy, když se tělo dostane do diskomfortu, jako je například chlad. Kvůli tomu se sníží imunita neboli schopnost obrany proti bakteriím, kterými je náš organismus přirozeně osídlen,“ vysvětluje lékařka možný původ potíží. Takže na těch studených mezích a maminčině varování přece jen něco bude. A stejný mechanismus platí i u koupání. Ne, že bychom z vody něco chytili, ale můžeme v ní prochladnout a zánět je na světě.

Ani kapka a přece se mi chce
Zánět močového ústrojí postihuje častěji ženy. V inkriminované oblasti mají totiž všechno nebezpečně blízko, tedy pochvu, konečník i močovou trubici. Ta je navíc krátká a rovná, takže cestu k cíli mají bakterie, jimiž se to tady jen hemží, snadnou. Kdo zažil, ví, jak extrémně nepříjemný je pocit, kdy se vám chce ukrutně močit, ale lidově řečeno ze sebe nevycedíte ani kapku. Co to vlastně způsobuje? V sliznici močového měchýře máme receptory, které jsou při jeho naplnění drážděny močí. Díky tomu víme, že je čas si odskočit na toaletu. „Pokud sliznici napadnou bakterie a vznikne zánět, jsou jím tyto receptory drážděny, čili máme úplně stejný pocit. Že je čas se jít vymočit, i když vlastně nemáme co,“ vysvětluje v podcastu MUDr.ování doktorka Monika Purmová a dodává, že zmiňované potíže nejsou vyloženě letní záležitostí.

To, že záněty močového ústrojí často vnímáme jako sezónní patálii, zřejmě způsobuje fakt, že životní styl o prázdninách může vzniku potíží nahrát. Kromě pobytu ve vodě může hrát roli třeba cestování a s ním spojené zadržování moči. Známe ty tatínky, kteří nutí své ratolesti a manželky, aby to vydrželi, „přece nebudu stavět na každém rohu“. „Jenže když zadržujeme moč, dáváme bakteriím čas, aby se množily,“ varuje uroložka s tím, že nepomůže ani to, když raději před cestou nebudeme moc pít. „Moč je dobré ředit vodou stejného důvodu. Aby se bakterie nemnožily,“ říká odbornice.

Co dělat po sexu?
S rozvojem zánětu samozřejmě souvisí i hygiena, která není kdovíjaká nejen na cestách, ale třeba na letních festivalech nebo delším putování přírodou. Doktorka Purmová říká, že zároveň škodí, když to s hygienou přeháníme. Na umytí podle ní stačí čistá voda, mýdla totiž mohou dráždit. V podcastu jsme si také povídali o tom, jak souvisí se záněty močového měchýře pohlavní styk a jestli nekalou činnost bakterií ovlivňuje druh antikoncepce, který žena používá. Řeč přišla také na estrogenové krémy a lékařka přidala i radu, co dělat po sexu, chceme-li zánětu zabránit.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Monika Purmová vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení studií nastoupila na Urologickou kliniku Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě lékařské praxe se věnuje i výuce studentů na 1. lékařské fakultě UK. Profesně se věnuje celému rozsahu ambulantní urologické praxe. V současné době pracuje v ambulanci na urologické klinice Uroklinikum.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Není bolest hlavy jako bolest hlavy. S tou „běžnou“ se občas setká každý. Může být způsobena stresem, únavou, nedostatkem tekutin či spánku. A dokáže ji zvládnout běžně dostupné analgetikum a klid. Pak je tu ale migréna. Tou u nás trpí více než milion lidí a běžnými léky na bolest se jí zbavíte jen výjimečně.

S kým jsme si povídali

MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., vystudoval obor všeobecné lékařství na 1. LF UK v Praze. Pracuje jako neurolog v pražské Ústřední vojenské nemocnici, působí jako předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti. Je členem České neurologické společnosti, České společnosti pro klinickou neurofyziologii a České ligy proti epilepsii ČLS JEP. Přednáší na tuzemských a zahraničních kongresech, je autorem několika desítek odborných článků v renomovaných časopisech.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Proč se kolem pohybu nadělá tolik cavyků? „Protože dřív jsme víc chodili, lítali z jednoho konce města na druhý, místo auty jezdili MHD a nákupy nosili v ruce. Dneska takřka vše vyřešíme z jedné židle, a tak za den uděláme leckdy jen pár kroků,“ říká v dalším dílu podcasu MUDr.ování Jana Havrdová, prezidentka Českého svazu aerobiku a fitness Fisaf.cz a prezidentka České komory fitness. Propagaci přirozeného pohybu se Jana Havrdová věnuje neúnavně a sama jde příkladem. Doslova. Ve čtyři odpoledne, kdy jsme podcast natáčeli, měla nachozeno už deset tisíc kroků. „Když už se nedostanu k jinému pohybu, hlídám si aspoň chůzi. Je to nepřirozenější forma pohybu, může se jí věnovat úplně každý,“ říká.

Potřebujete silnější argument?
Že by nám víc pohybu prospělo, je jasné ze statistik, podle nichž trpí nadváhou či obezitou dvě třetiny dospělé populace a jedna pětina dětí. Některé studie dokonce ukazují i na varovnější čísla. Problém je to u každé generace, u dětí navíc nadváha zakládá na vleklé zdravotní i sociální trable v budoucnosti. „Děti vstupující do puberty mají více tuku a méně svalové hmoty. BMI se může zdát v pořádku, ale větší množství tuku, než je tělu přirozené, poskytuje víc živné půdy hormonům. Pak se děje to, že například chlapci nabírají směr hormonálního vývoje podobný dívkám. Rostou jim prsa, mají širší pánev, klenou se jim bříška, ramena mají spíš úzká. Problém je, že tenhle vývoj je nevratný,“ říká Jana Havrdová. Dívky se zase mohou stát oběťmi bodyshamingu, což může vést až k poruchám příjmu potravy. Takže pokud si tátové a mámy přejí, aby jejich děti prošly zdravým vývojem a vedly spokojený život, měl by být tohle argument jako blázen, aby nedovolili dětem ležet doma na gauči.

Silné ročníky narozené kolem roku 1970 by si zase měly uvědomit, že by se do důchodu měly dostat v co nejlepší kondici. „Bude nás hodně a zdravotní zařízení budou přetížená,“ prorokuje Jana Havrdová. Kdo tedy nechce strávit penzi celodenním vysedáváním v čekárnách lékařů, měl by na sobě zapracovat. „Život se díky medicíně prodloužil o deset let, ale z toho je devět let v nemoci. To přece nikdo nechce,“ apeluje v podcastu.

Elixír zdraví
Soběstačnost si na stáří přeje snad každý z nás. Ale málokdo je pro to ochoten něco udělat. „Když už ne pro sebe, měli bychom myslet aspoň na své děti a na to, že jim přece nechceme být na obtíž,“ zamýšlí se odbornice na pohyb a přidává další argument. „Existují látky s názvem myokiny, jež jsou nezbytné pro imunitu a celkové zdraví. Ty ale nelze vyrobit průmyslově, protože organismus je produkuje pouze při pohybu.“ Jak tedy zařadit přirozený pohyb do svého denního programu? Stejně jako si na lednici lepíte školní rozvrhy svých dětí, všechny jejich kroužky, tak si naplánujte i svoje aktivity. Anebo využívejte k pohybu každou možnost, která se vám během dne naskytne. „Já si třeba jdu krátce zacvičit, když je dcera na kroužku a já na ni čekám. Možností je hodně, ale musíme je aktivně vyhledávat,“ apeluje Jana Havrdová v podcastu MUDr.ování

S kým jsme si povídali?
Jana Havrdová vystudovala právnickou fakultu. Je prezidentkou Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a spoluzakladatelkou a prezidentkou České komory fitness. Za sektor fitness zasedá v představenstvu Hospodářské komory. Patří mezi propagátorky zdravého životního stylu, je spoluzakladatelkou projektu kampaně Česko se hýbe. Od roku 2006 je moderátorkou televizního pořadu Sama doma. Dvakrát získala titul mistryně světa ve fitness step.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Vyšetření prostaty patří k jistotám mužů po padesátce stejně jako řídnoucí kštice a důchodové pojištění. Tato pohlavní žláza se totiž s postupujícím věkem zvětšuje a je třeba zjistit, zda její růst nevěstí nic horšího než prostý fakt, že nikdo nemládne. Většina nálezů je sice nezhoubná, ale ani diagnostikovaný karcinom neznamená konec. Ani života, ani sexu.

„Ty taky močíš v morseovce?“ ptá se v jednom komediálním seriálu stárnoucí herec kolegy. Pak mu předá kontakt na svého urologa s upozorněním, že problémy s prostatou není radno podceňovat. Jak to, že právě na toaletě se může projevit problém s orgánem, který není součástí močového ústrojí? „Prostata obklopuje jako prstenec močovou trubici. S věkem u všech mužů roste, a tím pádem může postupně utlačovat močový měchýř,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování profesor Roman Zachoval, přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. „Dodneška nevíme úplně přesně, proč se prostata zvětšuje, u někoho více, u někoho méně. Ale je to určitě vlivem hormonálních hladin, hormonů je celá řada a navzájem na sebe působí,“ vysvětluje profesor Zachoval.

Trochu jiný pocit
Přesto, že je většina nálezů, které u nás lékaři vyšetří, nezhoubná, je rakovina prostaty nejčastější nádorové onemocnění mužů v rozvinutých zemích a po karcinomu plic druhá nejčastější příčina úmrtí z onkologických důvodů. Přitom je ale třeba říci, že naprostá většina pacientů po pěti letech od stanovení diagnózy stále žije. Podle profesora Romana Zachovala je to díky včasné diagnostice a také vysoké profesionalitě českých onkologů a urologů. Někdy je ale nutné celý orgán odebrat. „Mužů bez prostaty je u nás několik desítek tisíc. A žijí docela dobře. Mohou mít i sex, ale nedochází k ejakulaci, protože jsou pohlavní cesty přerušeny. K vyvrcholení ale dochází, i když je to trochu jiný pocit,“ říká odborník.

Zvětšování prostaty není jediný problém, které dokáže muže potrápit. Ve středním věku se totiž vyskytuje ještě jedno onemocnění, a tím je chronický zánět prostaty. Je to velmi nepříjemná a urputná nemoc spojená s bolestmi v oblasti pánve a jak říká profesor Roman Zachoval, pacienty vyčerpává hlavně psychicky.

Bod G v mužském těle?
Občas se mluví o tom, že na prostatu má negativní vliv cyklistika. Jediné spojení, které Roman Zachoval vidí, není v tom, že by tento sport ohrožoval zdraví, ale u jedinců, kteří mají orgán citlivější, může zkreslit výsledky krevních testů. „Existuje nádorový marker, který se jmenuje PSA, jehož zvýšená hladina může signalizovat, že pacient může mít rakovinu prostaty. U některých mužů po jízdě na kole hodnota PSA přechodně stoupne, proto se jim doporučuje několik dní před vyšetřením cyklistiku vynechat.“ Díky citlivosti bývá prostata občas označována za mužský bod G. Do jaké míry je to oprávněné vysvětluje odborník v podcastu.

Pokud jde o prevenci onemocnění rakovinou, ta primární neexistuje. „A pokud nejste jogín, nemůžete provádět ani samovyšetření,“ říká s nadsázkou profesor Zachoval. Přesto mají muži dostatek možností, jak zdraví prostaty hlídat. Nejdůležitější je sekundární prevence, tedy screening. V současné době máme tři celostátní screeningové programy, pro ženy na rakovinu prsu a rakovinu děložního čípku, od roku 2024 by se měl přidat čtvrtý, právě na rakovinu prostaty.

Jaké konkrétní potíže s močením mohou signalizovat zvětšenou prostatu? Existují léky na zmenšení? Kterým mužům prostata nikdy nezbytní? A fungují speciální potravinové doplňky, kterých jsou plné reklamy? Celý rozhovor s odborníkem si přečtěte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Roman Zachoval PhD, MBA, přednosta Urologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, předseda České urologické společnosti JEP a člen řady národních a mezinárodních odborných společností. Sám nebo v kolektivu autorů obdržel řadu cenu za publikační či prezentační aktivity v rámci České republiky i na mezinárodních fórech.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Lékařky a lékaři dnes dovedou zachránit i miminko narozené sotva za půlkou doby těhotenství. Příběhy těch nejmenších bojovníků se rovnají zázrakům. Odchodem z porodnice to ale nekončí. Rodiče i děti často čeká ještě dlouhá a náročná cesta.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Tereza Lamberská Ph.D, vystudovala všeobecné lékařství na 3. LF UK a po promoci v roce 2009 nastoupila na novorozenecké oddělení Perinatologického centra Gynekologicko - porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze (porodnice u Apolináře). Má za sebou pracovní zkušenost v nemocnicích St. Mary's a Queen Charlotte's & Chelsea Hospital v Londýně. Po atestacích z pediatrie a neonatologie obhájila na 1. LF UK disertační práci s názvem Stabilizace a resuscitace extrémně nezralých novorozenců.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Jestli si pánové myslí, že střídání nálad a návaly horka jsou v rámci hormonální nerovnováhy rezervovány jen pro ženy, mýlí se. I s muži dokážou hormony pěkně zamávat. Jen se to děje v trochu jiném režimu. A podstatně déle.

Otcové dnešních mužů prý měli o dvacet procent vyšší hladinu testosteronu než generace, která přišla po nich. Je to snad vědecky podložené znamení, že nad mužností se opravdu definitivně stahují mračna? Ne tak docela. Doktor Drahomír Havlíček sice mezigenerační pokles potvrzuje, ale odlišné naměřené hodnoty prý mohla způsobit i preciznější diagnostika. Citlivé přístroje a testy zkrátka odhalí i to, co dříve zůstalo nerozpoznáno. „Také nelze jednoznačně říci, že by dnes muži byli ,menšími´ muži než dříve. Pokud má někdo dvojnásobně vyšší hladinu testosteronu, ještě to neznamená, že by měl být také dvojnásobně výkonnější,“ uvádí doktor Havlíček.

Kdy je čas na sex?

Že testosteron mužům v čase klesá, je biologicky daný fakt. Jeho hladina se mění i během dne. „Nejvyšší je brzy nad ránem, k večeru výrazně klesá, takže muž jde spát s nejnižšími hodnotami. Po třech hodinách spánku, což je minimum, které organismus potřebuje k tomu, aby se testosteron začal syntetizovat, začíná hladina znovu stoupat,“ říká odborník. Jak tuto informaci muži využijí, necháme už na nich. Dobré je ale vědět, že aspekt sexuálního života je jeden z mnoha, který hladina mužského hormonu ovlivňuje. „Libido testosteron ovlivňuje jak v rovině kvality, tak v rovině frekvence,“ říká doktor Havlíček s tím, že klesající hladinu testosteronu lze zastavit.

Čím víc hormonu, tím víc dětí?

„Můžeme to přirovnat k hormonální substituci u žen, podobnosti tam jsou. Ale taky zásadní rozdíly. Navíc lze mužský ,přechod´ obtížně kvantifikovat, protože zatímco u žen trvá několik let, u mužů se můžeme bavit o několika desítkách let, během kterých testosteron ubývá. Třeba o čtyřiceti,“ překvapuje odborník a dodává, že některé příznaky typické pro ženskou menopauzu se mohou objevit i u mužů. Jaké příznaky to jsou? Dá se hladina testosteronu ovlivnit i v „domácích“ podmínkách? A proč se mýlí ten, kdo si myslí, že hladina testosteronu primárně souvisí s plodností muže?

Celý rozhovor s odborníkem na testosteronovou substituční léčbu si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme se povídali? 

MUDr. Drahomír Havlíček

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Za doplňky stravy lidé utratí i několik tisícovek měsíčně. Někteří dokonce užívají preparáty pro zvířata, protože slyšeli, že jsou účinnější. Nestačil by ale pestrý jídelníček? Gumoví medvídci nebo tlačenka přece obsahují želatinu dobrou na klouby a čerstvé lupení zase kyselinu listovou vhodnou pro těhotné ženy.

Doplňky stravy se nám skrz reklamu zarývají do podvědomí tak moc, že pokud nějaký neužíváme, přemýšlíme, zda trochu nešidíme zdraví své či blízkých. „Reklamy skutečně v člověku vzbudí dojem, že pokud si člověk konkrétní přípravek nekoupí, bude trpět až do smrti, a ta přijde brzy,“ říká s nadsázkou v další epizodě podcastu MUDr.ování praktický lékař Jiří Štolfa. Odborník v žádném případě doplňky stravy nezatracuje, jen je prý potřeba dobře zvážit, který si koupíte. Protože to, co funguje u známého, nemusí právě vám udělat dobře. Důležité je také množství účinné látky. A to prakticky nemáte šanci zjistit. Na rozdíl od léku, kde je množství účinné látky ověřeno. V doplňcích stravy její maximální množství sice nesmí být překročeno, ale spodní hranice je velmi rozostřená. „Účinnost potravního doplňku je navíc různá nejen tím, že je v něm účinné látky více nebo méně, ale také tím, s čím je smíchaná, na co je navázaná, jak dobře se tráví a podobně,“ upozorňuje Roman Štolfa.

Mamuty už nelovíme
Podle zkušeností z ordinace doktora Štolfy se lidé nejvíc zajímají o kloubní doplňky, preparáty na erekci, paměť a vlasy. „Mladší se radí kvůli muskulatuře a ženy zase kvůli kráse.“ Každého asi nejvíc zajímá, jestli potravní doplňky vůbec fungují. „Jak který a jak u koho, neexistuje jedna rada a jedno doporučení pro všechny,“ říká lékař. Záleží totiž nejen na tom, co chcete řešit, ale jaký životní styl je vám vlastní. Kolik máte stresu, jak moc fyzicky pracujete, jaký je váš jídelníček.
Á propos, jídelníček. Nestačilo by vyladit množství a kvalitu jídla na talíři místo užívání doplňků stravy? Podle Josefa Štoly ne. „Pračlověk lovil mamuty, měl spoustu pohybu a málo jídla. A tak snědl, co mohl, včetně zdravých rostlin a zdravých zvířat bez chemie, antibiotik a kortikoidů.“ Kdyby se dnešní člověk mohl stravovat zrovna tak, pak by to asi stačilo. Ale realita je jiná. „Nejspolehlivější cesta, jak užívat správný potravní doplněk přesně pro vás, je poradit se s lékařem,“ říká odborník s tím, že i na něj se jeho pacienti s takovou žádostí občas obrátí.

Prevence vs. profylaxe
Je lepší užívat doplňky stravy preventivně, anebo až ve chvíli, kdy řešíme nějaký akutní problém? Něco mezi. „Preventivní užívání mi hraničí s jakousi závislostí na přísunu barevných tabletek. K tomu se nekloním. Spíš bych řekl profylakticky, z medicínského hlediska k potřebě ochrany, což jsou třeba období viróz, chřipek, onemocnění dýchacích cest, tehdy bych je užíval. Ale neříkal bych tomu prevence, spíš zmenšení současných hrozeb,“ vysvětluje lékař.
Dá se doplňky stravy předávkovat tak, že to ohrozí zdraví? Není nebezpečné užívat na klouby preparáty určené koňům? A je rozdíl mezi tím, jak na doplňky stravy reaguje žena a jak muž? A jak je to s těmi gumovými medvídky? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Josef Štolfa je praktický lékař a vedoucí výukového pracoviště praktického lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

K dospívání zánětlivé červené pupínky patří, ale po třicítce už nám připadají nefér. Zatím se však neobjevil žádný zázračný prostředek, který by akné v dospělosti zcela vymýtil. „Přesto máme hodně moderních způsobů, jak projevy akné zmírnit, když už ne rovnou vyléčit,“ říká v novém dílu podcastu MUDr.ování, který je věnován akné v dospělém věku, dermatoložka Monika Arenbergerová. A hned několik způsobů léčby, včetně těch nejmodernějších a nejúčinnějších, vyjmenuje. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, co vlastně zánětlivé procesy pleti způsobuje. „S úplnou jistotou to zatím nevíme, ale mohou za tím být hormony,“ říká.

Ne sladké, ale pozdní mateřství
Takže ne čokoláda, ne víno, ne klimatizace ani časté přikládání mobilu na obličej, jak se můžete často dočíst. Ale pravděpodobně odkládání mateřství na pozdější věk a také hojnější užívání hormonálních preparátů. V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, jak se liší akné od sice nevzhledných, ale neškodných pupínků, a také překvapivou zprávu, že jejich vymačkávání je povoleno. Kromě toho Monika Arenbergerová prozradí několik jednoduchých a osvědčených rad, jak pečovat o pleť, aby vydržela svěží a krásná do vysokého věku.

S kým jsme si povídali?
Doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., je přední česká dermatoložka, vědkyně a pedagožka. V letech 1998-2002 působila jako odborná asistentka na Kožní klinice pro dermatologii při Svobodné univerzitě Berlín. Po návratu do Česka začala pracovat na dermatologicko-venerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde působí dodnes. Věnuje se dermatoonkologii a dermatochirurgii, zabývá se i některými aspekty estetické dermatologie.

Příští týden se můžete těšit na neuropatologa Františka Koukolíka, který vysvětlí, proč potřebujeme k životu drby.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Stačí jeden polibek a máte ho na celý život, i když o tom možná ani nebudete vědět. Řeč je o viru herpes simplex, jehož projevem jsou opary. V sobě ho má zhruba šedesát až osmdesát procent populace, přesto se u někoho za celý život neprojeví. Jak je to možné?

S kým jsme si povídali?

Dermatoložka MUDr. Kristína Balko vystudovala všeobecné lékařství na 2. lékařské fakultě UK v Praze. Po promoci v roce 2018 nastoupila na Kožní oddělení Oblastní nemocnice Mladá Boleslav a následně na Dermatovenerologickou kliniku 2. LF UK a Fakultní Nemocnice Bulovka, dnes pracuje v Dermatologickém centru Anděl v Praze.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Přesto, že ji vídeňský patolog a rodák z Hradce Králové Karel Rokitanský popsal už v roce 1860, není ani dnes pro lékaře snadné endometriózu rozpoznat. Stanovení přesné diagnózy je někdy proces na dlouhá léta. Povědomí o nemoci se snaží zvýšit i celosvětová kampaň #ENDOMARCH, která se tradičně odehrává v březnu, jenž je endometrióze věnován.

Bolest v podbřišku, ale ne u každé ženy. Částečky děložní sliznice roztroušené ve všech možných koutech těla, anebo jedno ložisko. Překážka v těhotenství, ale ne stoprocentně. To všechno může být endometrióza, nemoc, při které ložiska děložní sliznice doputují třeba až do plic. „Není to časté, ale děje se to. Jediný orgán, kde ještě nebyla endometrióza popsána, je slezina,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování Martin Němec, primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice ve Frýdku Místku. Není divu, že endometrióza, jež trápí deset procent žen v produktivním věku, bývá zařazována mezi tzv. enigmatic disease neboli záhadné nemoci.

Smířené s bolestí
Než lékař stanoví diagnózu, může to trvat sedm až deset let. „Léze nejsou mnohdy na ultrazvuku viditelné a nejdou nahmatat ani běžným vaginálním vyšetřením. V tom je toto onemocnění specifické, navíc se u každé ženy chová úplně jinak,“ říká primář Němec. Nejčastějším projevem nemoci je bolest v podbřišku. Některé ženy se s ní naučily žít, protože nabyly dojmu, že to tak prostě má být. „Bolest ženám připadá normální, protože ji mají od chvíle, kdy začaly menstruovat,“ říká odborník s tím, že endometrióza může být i dědičného původu. Tím spíš se pak žena utvrdí v tom, že bolest není nic neobvyklého, protože maminka to tak mívala také… Není ale v pořádku trpět. Zvlášť, když to ženu vyřadí dočasně z provozu. „I jedno ložisko endometriózy může způsobit tak velkou bolest, že žena není schopna fungovat,“ potvrzuje primář Martin Němec a v podcastu vysvětluje, co přesně tyto potíže způsobuje.

Překážka v těhotenství
Ne každá bolest v podbřišku však musí hned znamenat, že jde o onemocnění endometriózou. „Příčin může být více, protože malá pánev u ženy je místo, kde se může bolestí projevit například stres. Anebo chronický zánět střeva, případně zánět močového měchýře. Diferenciální diagnostika je opravdu velmi složitá,“ popisuje odborník náročnost problému, jehož řešení bývá pro ženu nepříjemně zdlouhavé. Zejména tehdy, když se snaží otěhotnět. Doktor Martin Němec uvádí, že schopnost otěhotnět se při endometrióze snižuje asi desetinásobně. Situace ale není beznadějná, je však důležité začít řešit věci včas a neodbývat cyklické bolesti v podbřišku s tím, že to už je holt úděl ženy. Pokud se totiž nemoc zanedbá, může vést postupně k rozvoji cyst, srůstů a vzniku vazivových uzlů pronikajících do okolních orgánů. Nejtěžší formy pak mohou skončit i operací s dočasným střevním vývodem.

Jak při diagnostice endometriózy pomůže hormonální antikoncepce? Má na vznik nemoci vliv brzký nástup menstruace? Pomohou alternativní způsoby léčby? Anebo nemoc sama ustoupí, když se ženě podaří otěhotnět? Kde najdou pacientky specializovanou a vysoce kvalifikovanou pomoc? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Martin Němec, MBA je primář gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice ve Frýdku-Místku. Je členem České lékařské společnosti JEP, České urogynekologické společnosti a mezinárodních společností souvisejících s jeho specializací, kterou je léčba endometriózy, urogynekologie a všeobecná gynekologie.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Před čtyřmi lety ochromil skoro celý svět strach z vysoce infekčního virového onemocnění covid-19. Tehdy i dnes bylo bráno mnoha lidmi na lehkou váhu. Mylně, covid-19 totiž může zanechat dlouhodobé následky, kterým se říká postcovidový syndrom.

S kým jsme si povídali?

MUDr. František Koukolík, DrSc., patolog a neuropatolog z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, rytíř českého lékařského stavu. Napsal několik desítek odborných publikací, které vyšly u nás i v zahraničí. Přednáší na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý život se zabývá popularizací věd o mozku, za což obdržel mnoho cen. Jeho jméno nese planetka, kterou objevili čeští astronomové. Dlouhou řadu populárně naučných knih vloni rozšířil o titul s názvem Moudrost.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Ledviny jsou orgánem, který detoxikuje naše tělo a na kterém jsem naprosto závislí. Přesto právě na ledviny často zapomínáme. A protože nebolí, když jsou nemocné, jdeme k lékaři, až když už je pozdě. O transplantacích, ledvinách i pacientském vděku je nový díl podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. působí jako přednosta Transplantcentra, Přednosta Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře IKEM. Je rovněž předsedou České nefrologické společnosti. V letech 1985 – 1991 studoval všeobecné lékařství na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v roce 2005 jmenován docentem pro obor vnitřního lékařství. V roce 2009 byl jmenován profesorem pro obor vnitřních nemocí.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Ať už si libujete ve snářích, anebo v psychoanalýze, jedno je jisté. Za své sny nemůžete, byť v nich konáte skutky, na které byste při vědomí sotva byli pyšní. Je to prostě jenom důkaz známé pravdy, že se v nás sváří různé, často i protichůdné osobnosti.

S kým jsme si povídali

Mgr. Jan Kulhánek vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pracoval jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. Dlouhodobě spolupracoval S Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při VFN Praha. V současné době se věnuje privátní praxi.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Urážky, předsudky a penalizace za mateřství. Tak často vypadá realita, které čelí lékařky v Česku, a to zejména chirurgyně. Z fakult přitom vychází zejména ženy. Pokud se jim podmínky nepřizpůsobí, bude nás mít za pár let kdo operovat?

S kým jsme si povídali

Barbora East vystudovala 2.lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a nyní působí na III. chirurgické klinice 1. LF UK a Fakultní nemocnice Motol. Stala se tajemnicí pro kvalitu Evropské společnosti pro kýlu a vedoucí projektu Evropského registru kýl. Je autorkou desítek odborných publikací a držitelkou několika cen za nejlepší publikace v oboru. Je bývalou profesionální kajakářkou a mistryní České republiky.

PODCAST MUDR.OVÁNÍ

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Lymfatický systém je jednou z nejdůležitějších, ale zároveň nejméně známých součástí našeho těla. Problémy s jeho funkcí, jako je například lymfedém, mohou vážně ovlivnit kvalitu života. Co pomáhá a na co dát pozor? Tomu se věnuje nový díl podcastu o zdraví.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Naděžda Vojáčková absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, později působila ve Fakultní nemocnici Bulovka a nyní pracuje v Dermatologickém centru Anděl a v Laserovém centru Anděl. Kromě toho se věnuje problematice otoků lymfatického původu a je členkou výboru České lymfologické společnosti ČLS JEP.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na** Podcasty.cz** či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Smrt nás fascinuje, jinak bychom nehltali detektivky plné mordů a nebyli přitahováni k záběrům z válečných zón. Na straně druhé ale myšlenku na ni zasouváme hluboko, a to i tehdy, když o ní naši blízcí chtějí mluvit. „Ale dědo, neblázni, ty nás všechny přežiješ,“ odbýváme takové pokusy mávnutím ruky. Když pak děda zemře, jsme bezradní a zlomení. A dost možná si i vyčítáme, že jsme ho nevyslechli nebo že jsme zrovna v poslední chvíli nebyli u něj a nedrželi ho za ruku. Tak přece vypadá správné rozloučení. Anebo ne?
„Představte si, jak byste to chtěli vy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování terapeutka Sylvie Stretti, jež pomáhá lidem vyrovnat se se smrtí blízkého člověka. „Chcete, aby vás na konci života drželi za ruku? Anebo vám někdo blízký dal pusu na čelo a řekl, tak ahoj, byl to s tebou krásný život a těším se, až se někde potkáme? K tomu, aby člověk mohl zemřít, potřebuje souhlas blízkých, aby ho pustili. Tím souhlasem může být i to, že ho ti druzí nechají samotného. Každý to má jinak,“ vysvětluje terapeutka, proč neexistuje jeden univerzální návod pro všechny.

S dětmi mluvte jasně
Přístup dětí ke smrti je zpočátku spontánní, ale jak jde čas, získávají odstup. „Téma smrti je v něčem podobné sexualitě, o tom se přece taky nemluví. Podle mě je to u nás dané tradicí. Když na Dušičky vzpomínáme na zemřelé, je to s vážností, respektem a úctou. Pro děti je ale vážnost nesrozumitelná, někdy v nich vyvolá nejistotu. Proto je také fascinují cizí svátky, jako je třeba Halloween, kdy je smrt spojena s oslavou života,“ říká terapeutka a dodává, že se smrtí jsou děti přirozeně konfrontovány odmalička prostřednictvím pohádek. „Popelce zemřela maminka, Sněhurka byla taky sirotek. A Harry Potter? Tomu přece zemřel kde, kdo a je to bestseller. Tam je vidět, že i se ztrátami se dá žít.“

Na to, zda vzít dítě na pohřeb, neexistuje podle odbornice jedna odpověď. Měli bychom mu popsat, co se tam bude dít a nechat rozhodnutí na něm. „Přinutit je na pohřeb jít je stejně špatné jako mu to zakázat. Je důležité se o tom bavit. Z mé zkušenosti se o pohřbu dá mluvit s dětmi tak od tří let. Nikdy ale nemluvte v náznacích, protože dítě v nich bude hledat něco úplně jiného. Když mu třeba řeknete, že dědeček usnul, je to nejkratší cesta k tomu, aby se večer bálo usnout,“ varuje Sylvie Stretti.

Hledání nové cesty
Dva roky. To je podle odborníků průměrná doba, kterou potřebujeme, abychom se vyrovnali se ztrátou životního partnera. „První rok je všechno nové, bez zemřelého, druhý rok se bilancuje. Jaké to bylo s ním, jaké bez něj, hledáme novou cestu,“ říká terapeutka s tím, že někdy se ale truchlení protáhne. Jaké situace to způsobí? A co pojem truchlení vlastně zahrnuje? Kvůli čemu jsou pozůstalí schopni se do krve pohádat a jak mluvit s kolegou, kterému někdo zemřel? Celý rozhovor s odbornicí si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Mgr. Sylvie Stretti pracuje terapeutka, je zakladatelka a ředitelka poradny VIGVAM, která se specializuje na pomoc pozůstalým. Vystudovala psychosociální studia na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jde o zabijáka, který v Česku bere každý rok životy stovkám žen. Přitom by už ani nemusel existovat - všechny nástroje pro vymýcení rakoviny děložního čípku máme. Kromě očkování třeba i účinné HPV DNA testy. V čem je tedy problém? A jak se má každá žena chránit?

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. je vedoucím lékařem onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a medicínou žije už řadu let. Kromě dalšího se věnuje také publikování, vědecké práci a výuce studentů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Viróza, nachlazení, ale i bolavá záda či menstruace. Důvodů, proč člověk někdy sáhne po léku na bolest, je poměrně dost. Bolest se přitom dá podle WHO rozdělit do tří úrovní: mírná, střední a opravdu silná. Analgetika, která jsou v lékárně volně dostupná, si dokážou poradit s tou první, zbylé dvě patří do rukou lékaře.

S kým jsme si povídali

Mgr. Michaela Bažantová vystudovala Farmaceutickou fakultu UK v Hradci Králové a pracuje jako vedoucí lékárnice v Lékárně U Hedviky v Kamenickém Šenově. Je členkou mnoha odborných organizací, je vedoucí projektu Lékárnice jsou také maminky a v současné době je tiskovou mluvčí České lékárnické komory.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Je zapomínání jediným projevem Alzheimerovy nemoci? Co ji způsobuje? A jak dlouho trvá, než se nemocný dostane od stanovení diagnózy do posledního stadia choroby?

S kým jsme si povídali

Profesor MUDr. Jakub Hort, Ph.D., je přední odborník v oblasti mírné kognitivní poruchy a Alzheimerovy choroby a předseda Sekce kognitivní neurologie české neurologické společnosti ČLS JEP. Je vedoucím lékařem Centra pro poruchy kognitivních funkcí při Neurologické klinice 2. LF UK a FN Motol. Současně působí jako národní koordinátor výzkumného programu Neuro 2 zaměřeného na Alzheimerovu chorobu při Mezinárodním centru klinického výzkumu (International Clinical Research Center – ICRC) nemocnice u Sv. Anny v Brně.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Taková noc plná vášní, jak ji popisujeme v úvodu, může skončit rozvodem. Říká se mu spánkový a nechodí se s ním k soudu či k notáři, ale do vedlejší místnosti. Ten, koho budí chrápající partner několikrát za noc, se jednoho dne sebere, a pokud je to možné, najde si v bytě klidnější místo na spaní, než je ložnice. A dost často tam setrvá už napořád. Někteří chrápající se ale situaci snaží řešit, říká v podcastu MUDr.ování doktorka Jana Vyskočilová ze Spánkové laboratoře v Plzni. „Já už jsem k vám musel přijít, protože se mnou spí už jenom pes,“ vzpomíná lékařka na jednoho ze svých pacientů. Jiný si prý na dovolené v hotelu ustlal na balkoně, aby nerušil manželku. Pak ale nespal celý hotel.

Obezita a alkohol
Historky to jsou sice humorné, ale chrápání zase taková legrace není. „Pro nás, kteří se zabýváme spánkovou medicínou, je chrápaní vlastně jen ,kosmetická´ záležitost. Ale pro spoluspáče je to určitě velký problém,“ říká odbornice s tím, že postižen je však i ten, kdo chrápe. Tím, že na něj mlaskáme, případně občas šťouchneme do peřiny, aby ztichnul, vše zhoršujeme. „Všechny ataky chrápajícímu narušují spánek, který už takhle může být nekvalitní.“

O co vlastně při chrápání jde? Hlasitý zvuk je způsoben vibrací měkkých tkání v krku. Ty mohou být zúžené z různých příčin, některé jsou anatomické, jako je třeba delší měkké patro. Jiné si ale přivodíme sami. Velmi častý spouštěč je například obezita nebo alkohol, obojí má vliv na svaly dýchacích cest. „Když si dáte před spaním skleničku, může vás to sice uklidnit, ale dýchací svaly po alkoholu ochabnou,“ říká doktorka Vyskočilová. Právě toto ochabnutí dává prostor vibracím. Kapky nebo různé mechanické pomůcky, jež mají chrápání zamezit, jsou podle odbornice spíš komerční záležitosti a problém neodstraní.

Ženy pod ochranou
Na tři chrápající muže připadá jedna chrápající žena. Ovšem jen do menopauzy. „Do té doby ženu chrání ženský pohlavní hormon, který působí na dýchání protektivně. Po menopauze se poměr mezi muži a ženami většinou vyrovná,“ vysvětluje lékařka. Pokud chrápete jen občas, není třeba se znepokojovat. Jestli vás ale tento problém trápí pravidelně a ráno se probouzíte jakoby zmlácení a bez energie, je nutné zjistit, zda netrpíte spánkovou apnoí. Ta může mít mnoho příčin, například zúženou dýchací štěrbinu nebo již zmíněnou obezitu. V každém případě se vašemu organismu dostává méně kyslíku, než potřebuje. „Kdybyste tohle měli v bdělém stavu, tak se probudíte na ARO s rourou v krku a oni s vámi budou dýchat,“ popisuje závažnost situace odbornice a dodává, že apnoe je nemoc jako každá jiná, akorát se tak nebere, protože probíhá v noci.

Jak lékaři dokážou vyřešit chrápání? Co všechno může způsobit spánková apnoe? A proč se někdy člověk dostane až na chirurgické oddělení? Celý rozhovor s lékařkou Janou Vyskočilovou najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Jana Vyskočilová je internistka a plicní lékařka. Pracuje jako vedoucí lékařka plicního oddělení a spánkové laboratoři EUC kliniky v Plzni. Poznatky ze své dlouholeté praxe zúročuje také při osvětě mezi odbornou i laickou veřejností.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Nic proti sluníčku a teplu. Ale chladnější jaro má také něco do sebe. Minimálně v  hromadné dopravě se dá zhluboka nadechnout, aniž by člověka uzemnil odér propoceného cestujícího. Proč se někdo potí hojně a jiný málo? A co to znamená, když se řekne, polil mě studený pot?

Jako by už tak nebylo v našem těle dost složitostí, i proces pocení nemá jenom jednu příčinu. Třeba když sníme ostré jídlo, zpotí se nám horní polovina těla. Tomu se říká pocení gustatorní. Na někoho podobně působí i káva. „Pití kávy nebo čehokoli s kofeinem aktivuje centrální nervový systém, který ovládá potní žlázy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování MUDr. Michael Novotný. Pot tedy nemá jen funkci ochlazující, ale spouští ho i  jiné vlivy než pouze horko a fyzická námaha.

Jako otisk prstu
Teplota potu je více méně stejná. Proč tedy máme pocit, že nás někdy polévá ten studený?Je to dáno tím, že ochlazení nevnímáme negativně. Zato když pot spustí nějaká emoční reakce, může nám tekutina připadat chladnější, protože pokožka není přehřátá. Lidé si nejspíš potřebovali termoregulační a emocionální pot nějak slovně odlišit, proto použili slovo studený, domnívá se odborník s tím, že činnost potních žláz v tomto případě spouštějí hormony stresu. Typickým příkladem, kdy nás zalije „studený pot“, je bolest. Kdo si někdy zvrtnul kotník nebo si nakopl malíček o rám dveří, ví dobře, o čem je řeč.

Emocionální pot pochází z apokrinních žláz, které řídí hormonální systém. „Aktivní se stanou až během puberty. Pot z těchto žláz obsahuje bílkoviny a tuky, proto jsou také při rozkladu víc cítit,“ vysvětluje doktor Novotný fakt, proč teenagera začasté poznáme po čichu. Malé děti se potí mnohem méně, protože jejich pot pochází pouze z ekrinních žláz, tedy těch, které mají v případě nutnosti za úkol ochlazovat pokožku. Složení potu pocházejícího z ekrinních žláz je podle odborníka tak přísně individuální, že jej lze přirovnat k otisku prstu. A mimochodem, ztráty tekutiny způsobené činností ekrinních žláz je vždycky velmi důležité co nejdříve nahradit. Proto nás také lékaři varují, že při horku a zvýšené námaze musíme více pít.

Každý se potí jinak
Hustota potních žláz není u všech stejná, navíc také záleží na jejich velikosti a na tom, kolik potu jedna potní žláza vyloučí. Svou roli hraje také citlivost nervového systému, proto se každý člověk potí trochu jinak. Kromě rozdílů mezi malými dětmi a teenagery jsou ještě rozdíly mezi pohlavími, ženy totiž mají potních žláz méně než muži. „A méně se potí i staří lidé,“ říká doktor Novotný a v rozhovoru podrobně vysvětluje proč. U žen pak nastává zvýšené pocení v období menopauzy. Změněná hladina estrogenu mate organismus, kterému chvíli trvá, než si zvykne na nové poměry. Celý mechanismus takzvaných návalů během menopauzy vysvětluje odborník v podcastu MUDr.ování, kde se dozvíte také to, proč je dobré aplikovat deodorant na pokožku či oblečení hned poránu a na kterých místech se nikdy nikdo nemůže zpotit.

S kým jsme si povídali
MUDr. Michael Novotný je internista, který spolupracuje s kosmetickými a farmaceutickými firmami v oblasti dermatologického poradenství.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

„Z širšího hlediska jsou lidé, kteří přijdou do mé ordinace, obojí. Tedy pacienti i klienti. V dobách dávno minulých to byli jednoznačně pacienti, dnes máme celou řadu oborů, které přišedší hodnotí jako klienty.“ S trochou nadsázky ale přední český sexuolog říká, že i když přicházíte jako klient, může se vám stát, že odejdete jako pacient. Tak už to holt u lékařů bývá…

Luděk Fiala začínal v osmdesátých letech minulého století jako gynekolog a v podcastu vzpomíná, že v tehdejší době mohl ženě nabídnou tři antikoncepční přípravky, dnes jich je více než stovka. Na druhou stranu dnes lékaři řeší mnohem více problém s otěhotněním z hlediska nemožnosti počít, zatímco dříve dvojice více řešily těhotenství nechtěné. Zpestřením jeho praxe ovšem bývají také páry, které spolu žijí dlouhá léta, chtějí dítě, ale v ordinaci sexuologa se ukáže, že vlastně nevědí, jak se to dělá. „Není to samozřejmě časté, ale i dnes se to pořád děje,“ říká s úsměvem sexuolog, jenž je první host v novém podcastu o zdraví, který najdete pod názvem MUDr.ování. Každý další díl se objeví vždy ve středu v 11 hodin dopoledne.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? MUDr. Luděk Fiala MBA, Ph.D. je přední český sexuolog a gynekolog. Pracuje v Sexuologickém ústavu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Má bohatou přednáškovou a publikační činnost, je soudní znalec v oboru sexuologie. Napsal také několik cestopisů a knížek pro nejmenší.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pokožka nezapomíná. Každé spálení zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže a hodiny strávené na lehátku se vám dříve či později zúčtují. V lepším případě jen v podobě vrásčitého obličeje a pigmentových skvrn. Jak tedy z léta vyváznout se zdravou kůží?

S kým jsme si povídali?

MUDr. Natália Havlíček je lékařkou v oboru dermatovenerologie. Vystudovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Během studia se zapojila do výuky mediků na Ústavu histologie a embryologie jako demonstrátorka histologických preparátů. Pracovala mimo jiné ve Fakultní nemocnici Bulovka, nyní působí v Dermatologickém centru Anděl v Praze.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Větu „Já se snad smíchy počůrám“ někdy v životě vysloví snad každá žena. Od mužů ji ale moc neuslyšíte. Ne, že by se nesmáli. Ale anatomie jejich močového ústrojí stresovou inkontinenci, kterou může smích způsobit, téměř vylučuje. 

S kým jsme se povídali?

MUDr. Jan Kestřánek pracuje v Oblastní nemocnici Trutnov jako primář gynekologicko-porodnického oddělení. Působí též na Porodnické a gynekologické klinice Lékařské fakulty v Hradci Králové. Jeho specializací je urogynekologie.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Za všechno může čas. Tak zní slova dávného hitu, který sice neopěvoval krásy pokožky, ale do tématu se refrén trefil přesně. Právě čas totiž může za to, že největší orgán našeho těla už začíná být po čtyřicítce trochu unavený a nestíhá účinně odrážet všechny útoky, které se na něj valí. A to se na pokožce samozřejmě odrazí. Viditelné je to hlavně na rukou a obličeji, tedy místech, jež bývají nejčastěji vystavena slunci. Ano, myslíme ty otravné hnědé skvrny, jimž se říká tak nepěkně – stařecké.

Stařecké skvrny
Můžete znát také pojem jaterní, ale s tímto orgánem nemají opravdu nic společného. „Dříve se myslelo, že jde o zhoršenou funkci jater, proto se skvrnám říkalo jaterní,“ vysvětluje v nové epizodě podcastu MUDr.ování dermatoložka Gréta Wohlová s tím, že z hlediska medicíny jde o zvýšenou produkci kožního barviva melaninu. Vyzmizíkovat se tyto skvrny dají. Podle dermatoložky dobře fungují krémy, které skvrnu vybělí, nebo lasery schopné melanin rozbít. „Pokud ale nedodržíme důsledně fotoprotekci, objeví se skvrny znovu,“ varuje dermatoložka.

Latentní alergie
I když nás pokožka občas potrápí, je to neúnavný a poctivý ochránce všeho, co se v ní i pod ní ukrývá. A to si představte, že na většině těla měří asi jen desetinu milimetru! Tenhle dynamický orgán se neustále obměňuje, celý proces, který odbornice popisuje v podcastu, trvá třicet dní. Dá se tedy říci, že každý měsíc vidíme v zrcadle nového člověka. Ne vždy se nám ale ten pohled zamlouvá.
Co třeba zarudnutí po použití pečujícího krému, který jste doteď dobře snášeli? Kde se najednou alergie vzala? Není to najednou. Možná jste na nějakou složku ve vašem oblíbeném přípravku byli citliví vždycky a čím déle ho používáte, tím větší je riziko, že alergie vypukne. „Není to tak, že by alergie najednou byla, když před tím ne. Jen se to v pokožce nashromáždilo,“ vysvětluje „náhlou“ změnu doktorka Wohlová, s níž jsme v podcastu řešili i používání mýdla. „My dermatologové rádi říkáme, že mýdlo by se mělo používat jen na intimní oblasti a části těla, které potřebujeme očistit od špíny,“ radí odbornice s tím, že mýdlo narušuje ochrannou lipidovou vrstvu, která udržuje v pokožce vlhkost. Stejně neblaze působí na kůži horká voda. Jak to vyřešit, aby pokožka nevysychala a nestrádala, se dozvíte v podcastu.

Zase ta genetika…
Jedním s podivných úkazů na pokožce, které přicházejí s věkem, jsou drobné nebarevné výrůstky. „Se stárnutím se v kůži množí určité struktury, protože reparační schopnost organismu není už tak velká. Pacienti se mě často ptají, co dělat, aby se jim fibromky netvořily, ale já musím upřímně říci, že je to hodně dáno genetikou,“ vysvětluje dermatoložka a dodává, že předejít vzniku drobných fibromů se nedá, ale metody, jak je odstranit, existují. „Pokud ovšem rostou rychle, tak je třeba jít ke kožnímu lékaři,“ upozorňuje.
V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, jestli je pro pokožku lepší pohyb, anebo kvalitní krém a proč ženám po padesátce najednou rostou chlupy tam, kde před tím vůbec nebyly. Řeč přijde také na podkožní tuk, jenž sice neradi vidíme, ale bez kterého se organismus neobejde. K čemu je dobrý nám? A k čemu pokožce? Celý rozhovor s odbornicí si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Dermatoložka MUDr. Gréta Wohlová vystudovala I. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci nastoupila do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, poté pracovala několik let na kožní klinice FN Motol. V současné době pracuje v Laserovém centru Anděl, kde se specializuje na estetickou a korektivní dermatologii.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Za jak dlouho přibereme jeden kilogram tuku? A kolik dní či týdnů ho budeme shazovat? Proč nefungují výživové aplikace a jaké je vlastně optimální množství jídel za den?

Dávno víme, že návod na hubnutí je jednoduchý. Přijmout méně, než vydáme. Jenže to se lehko řekne a hůř realizuje. Zvlášť, když potřebujeme, aby i snížené množství jídla stále pokrývalo potřeby našeho organismu. Jestli se spoléháte, že vám napoví výživová aplikace, může to být spíš kontraproduktivní. „Nejsem příznivce takových aplikací, podle mého mohou vést k narušenému vztahu k jídlu. I pro mě, která se věnuji dietologii patnáct let, je těžké odhadnout energetickou potřebu konkrétního člověka. Natož pak pro uživatele, který se tím vůbec nezabývá. Vstupní číslo tak může být velice zkreslené. Stejně jako údaje o jídle, které do aplikace zadáváte. Jsou to pořád jenom čísla. My máme tendenci v našem západním světě všechno zvážit a změřit. Ale tělo takhle nefunguje,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování nutriční specialistka Zuzana Šafářová.

Jakmile se přiblíží čas dovolených, začneme řešit hubnutí do plavek. A když se z dovolené vrátíme, počítáme, kolik kil jsme v režimu all inclusive přibrali. Padají šílené cifry jako pět nebo dokonce sedm, ale co je vlastně reálné? „Kilogram tělesného tuku lze přibrat za tři až sedm dní. Vyšší nárůsty po dovolené neznamenají jen tuk, ale na váze se projeví i vyšší obsah vody či střev,“ vysvětluje odbornice.

Zatím jsme ale ještě doma a řešíme, jestli ještě vůbec stihneme do dovolené se svým tělem něco udělat. Nejdůležitější rada odbornice je zapomenout slovo musím a také neřešit číslo na váze, respektive počet kil, která chcete shodit. „Když se urputně soustředíte na nějaké konkrétní číslo, tak to většinou nejde. To je popsáno i v psychologické literatuře. Dovolenou ale můžete vzít jako příležitost změnit stravovací návyky, nebrat hubnutí jako nějakou jednorázovou akci. Jasně, když si nasadíte drastickou dietu a značně snížíte energetický příjem, tak se to může povést. A zdravé dospělé ženě to nejspíš neublíží. Ale pak se zase vrátí do svého normálního režimu, přibere a ocitne se v začarovaném kruhu,“ popisuje Zuzana Šafářová všem dobře známý příběh. Co podle odbornice funguje, je dokumentace toho, co přes den sníme. „Tři dny si všechno foťte, díky tomu si jasně uvědomíte, kde děláte chyby. Pak si stanovte dvě tři stravovací zásady a ty dodržujte.“

Proč muži hubnou snadněji?
Jeden z největších protivníků při shazování je drobné uzobávání přes den. A nejde jen o to, že zbytečně zvyšujete příjem kalorií. „Tak zvané uzobávání neustále stimuluje trávicí systém. Už jedno sousto vložené do úst aktivuje trávicí enzymy. Když to děláme několikrát denně, oslabujeme je, což má vliv na tloustnutí,“ vysvětluje nutriční specialistka a rovněž uvádí do souvislostí s ději v organismu nabádaní k dodržování pitného režimu. Říkat, že tak ošálíte žaludek, je totiž velmi zjednodušené tvrzení. „My jsme vlastně chemická továrna a všechny děje potřebují vodu. Když ji dostanou, bude vše v těle lépe fungovat, budete mít víc energie. Dokonce i na pohyb a hubnutí. Proto je pitný režim tak důležitý. Někdy opravdu stačí přidat vodu a začnete hubnout.“

Jaké další tipy a fígle má pro všechny, které trápí pár kilo navíc, nutriční specialistka? Proč muži redukují tuk snadněji? Po čem sáhnout, když si potřebujete tak zvaně obalit nervy cukrem? Na co by člověk neměl zapomínat, pokud zvolí jako svou stravovací strategii půst? Za jak dlouho zhubneme kilo tuku? A jaké nebezpečí může hrozit těm, kdo začnou jídlo řešit až příliš? Celý rozhovor s nutriční specialistkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Mgr. Zuzana Šafářová působí jako nutriční specialistka u národních mužských a ženských reprezentací. Má terapeutické zkušenosti s poruchami příjmu potravy z vlastní praxe a Centra sportovní medicíny, kde byla součástí odborného týmu zaměřeného na léčbu poruch příjmu potravy u vrcholových sportovkyň.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Bez cholesterolu bychom neexistovali. Je totiž základní stavební kámen každé buněčné stěny, ze které se následně tvoří tkáň. Bez tkáně by se zase nevytvořil žádný orgánový systém. Čili cholesterol je látka, která nás nezabíjí, ale podílí se na životě. „To, co nám na něm vadí je, že se jeho přebytky ukládají do míst, kam vůbec nepatří,“ říká profesor Michal Vrablík z III. Interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
 
Například v krvi nemá cholesterol žádnou funkci, takže pokud se tělu nepodaří jeho nadbytku zbavit, uloží ho k cévní stěně tepen, kde tiše, leč vytrvale pracuje na jejich kornatění. Cholesterol nebolí, neomezuje v životě. Možná proto máme tendenci mávnout nad varovnými výsledky z laboratoře rukou.

Potřeby se otočily
Cholesterol mají i jiné živočišné druhy, ale že by je drtil stejně jako člověka, známo není. „A pravděpodobně by nedrtil ani nás, kdybychom žili stejným způsobem jako naši předkové,“ říká profesor Vrablík. Oproti minulosti se nám totiž potřeby trochu otočily.  Zatímco dřív naše strava vždy klopýtavě doháněla energetický výdej, nyní je tomu naopak. Musíme se hodně snažit, abychom spálili to, co jsme přijali ve stravě.
„Moje babička mi vyprávěla, že na letní brigádě při sklizni sena dostala k obědu krajíc chleba s tvarohem a k večeři brambory s tvarohem. Maso bylo jednou týdně. To je stravovací rámec, kdy cholesterol nepředstavuje problém,“ vysvětluje odborník a dodává, že cholesterol ve stravě zase až tak sledovat nemusíme. Důležitější položkou jsou nasycené mastné kyseliny obsažené především v živočišných tucích. Právě ony mají podíl na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi stejně tak jako třeba průmyslově zpracované potraviny. Jakým rafinovaným způsobem se to děje, prozrazuje Michal Vrablík v podcastu.

Statiny neškodí
Nadprodukce cholesterolu nemusí souviset s nekvalitní stravou, může totiž být dědičná. I tak je ale někdy potíž přesvědčit dotyčného, aby problém řešil. Pro leckoho může být představa pravidelného užívání léků prvním symptomem stárnutí, což se třicátníkům a čtyřicátníkům moc nezamlouvá. Proč teď řešit něco, co bude aktuální za nějakých třicet let?
„Třeba proto, že každý měsíc, kdy na cévní systém působí vysoká hladina cholesterolu, je nevratný,“ říká profesor Milan Vrablík. To platí ve čtyřiceti stejně jako v šedesáti, proto lékař jen stěží chápe, proč se léky na zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi staly tak nepopulární. „Jednoznačně prodlužují život. To se psalo na první stránkách barevných žurnálů už v osmdesátých letech minulého století, kdy statiny překvapily svou účinností dokonce i skeptiky. Jejich přínos je gigantický a nepřekonaný. Jsou mimořádně účinné a mimořádně bezpečné a bůhvíproč se právě na ně upřely zraky různých konspirátorů a šiřitelů polopravd,“ vrtí hlavou odborník a dodává, že proklamované zvýšené riziko nádorových bujení či demencí již bylo vyvráceno.

Jak lékař motivuje pacienty k užívání léků? Proč je cévní věk účinnější argument než laboratorní hodnoty? A je stejně jako jeho vysoká hladina pro život nebezpečná i nízká? Celý rozhovor s lékařem si poslechněte v podcastu MUDr.ování v úvodu článku.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Michal Vrablík Ph.D je lékař a vědec. Působí jako profesor na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je zástupcem vedoucího lůžkového oddělení III. interní kliniky 1. LF UK a VFN. Zabývá se lipidologií a preventivní kardiologií. Je předseda České společnosti pro aterosklerózu.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

V medicíně je jen málo smutnějších témat, o to důležitější je o něm mluvit. Lidé vážně ohrožení rakovinou slinivky břišní by se totiž měli hlásit o své místo v programu časného záchytu. Jde o nemoc, nad kterou se nám stále příliš nedaří vyhrávat.

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D. je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a následně nastoupil do IKEM. V rámci výzkumu působil například na univerzitě v Heidelbergu nebo na Johns Hopkins University v Baltimoru. Je členem endoskopické sekce České gastroenterologické společnosti.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Před sto lety byla rakovina plic vzácná. Pak se ale začaly cigarety vyrábět strojově a raketově stoupl nejen počet kuřáků, ale také onemocnění plicním karcinomem. Nejprve se tak stalo u mužů, později také u žen, které toužily pány ve všem dohnat. Tak proč ne i v kouření.

Teď ženy dokonce vedou. U mužů se totiž nově objevené nádory plic ustálily na víceméně stejném počtu, ale dámy se stále potýkají s nárůstem. Říká se tomu odložený efekt. „Když začnete kouřit, tak se svého karcinomu plic dožijete za deset, dvacet let,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování penumoložka Martina Koziar Vašáková.

Kouření vs vapování

Zatímco dnešní šedesátnice se vesele prokouřily koncem dvacátého století, zahaleny dýmem mentolek a dalších cigaret tvářících se zdravě, dcery mají pocit, že na to vyzrály. Tu ošklivou páchnoucí věc, která je z vás i oblečení cítit na sto honů, vyměnily za nahřívaný tabák, ideálně ovoněný, aby to působilo přírodně. Počet kuřáků díky tomu sice stagnuje, ale radostná zpráva je to jen zdánlivě. „Místo toho, aby dnes lidé kouřili cigarety čili hořící tabákové výrobky, přecházejí na jiné způsoby inhalace nikotinu. To mně ale připadá jako další pandemie, která nám přinese jistě mnoho dalších zánětlivých i nádorových nemocí,“ varuje profesorka Koziar Vašáková.

Každý den s jedem

Nikotin najdete v seznamu jedů a toxických látek, takže debata o jeho zdravějším užívání je nesmyslná. „Každý by si měl uvědomit, že nikotin nemá žádnou bezpečnou dávku, škodí v jakémkoliv množství,“ říká v rozhovoru odbornice. A navíc, vapovat můžeme prakticky všude, takže do těla dostaneme mnohem větší dávky nikotinu, protože ho lze inhalovat prakticky nepřetržitě.

„A to nemluvím o náhražkách v podobě nikotinových sáčků, kdy školák do sebe může dostat až čtyřicetinásobnou dávku nikotinu, než kdyby někde za bukem kouřil cigarety,“ doplňuje pneumoložka s tím, že podle dotazníkového šetření u žáků středních škol a druhého stupně základních škol víme, že většina považuje zmíněné sáčky, vapování a podobně za běžnou součást svého života. „Je to nová forma narkomanie a my nevíme, co to udělá za dvacet let, co bude ten biologický odložený efekt. Stejně jako nikdo netušil, že kouření způsobí obrovský nárůst nádorů plic, kardiovaskulární nemoci, demenci.“

Vzácnější než srdce

Říká se, že plíce nebolí. A je to pravda, ostatně i proto bývá karcinom plic odhalen v mnoha případech tak pozdě, že už nádor není možné vyléčit. Přesto, snad každý zná silnou řezavou bolest na hrudi, když se potýká s nemocí horních cest dýchacích. „Samotné plíce nebolí, ale bolí struktury, které je obklopují. Třeba průdušnice, když máte virový zánět průdušek, bolí tak moc, že někdo raději nekašle,“ říká profesorka. V rozhovoru se také dozvíte, jak velkou plochu by zabraly plíce, kdyby se rozprostřely, v čem jsou choulostivější než lidské srdce, proč nikdy nevydechneme všechen vzduch a jak to, že zápal plic může vzniknout kvůli obezitě.

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. je přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Proč nám některá jídla dřív nechutnala a teď se po nich můžeme utlouct? Kdy a kde se v těle rozhoduje, jestli budeme na dorty, anebo na řízky? A proč sladká chuť vítězí nad všemi dalšími?

S kým jsme se povídali

MUDr. Tomáš Novotný studoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době se věnuje privátní praxi v oboru interní lékařství dětí a dospělých.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jestli něco člověk nemůže Jaroslavu Duškovi a jeho výrokům o rakovině coby vědomé sebevraždě upřít, je rozvíření debaty o psychosomatice. Neboli o vlivu našeho způsobu života, jeho prožívání a duševního nastavení na fyzické zdraví. O zmiňovaném pánovi si můžeme myslet cokoliv, ale o propojení těla a duše snad už nikdo nepochybuje.

Je zbytečné znovu rozebírat hercova slova, soudní lidé si svůj názor udělali. Ale přece jen, nejsou odborníci na psychosomatiku v odsudku shovívavější? Oni přece dobře vědí, že nemocná duše dokáže přenést nemoc na tělo. „Zdá se mi to hodně silné a hodně necitlivé vyjádření. Dnes už nikdo nepochybuje, že to, co prožíváme nebo cítíme, má spojitost s tím, co se děje v těle. Které přesně mechanismy se na tom podílejí, se ale pořád zkoumá,“ říká psychiatrička Daniela Šroubková z Psychosomatického centra Praha v nové epizodě podcastu MUDr.ování.

Podle odbornice jsou ve hře neuronální, metabolické a hormonální systémy. „Také už víme, že mozek a další orgány jsou schopné získávat informace nejen z vnitřního, ale i z vnějšího prostředí. Nově se dokonce hovoří o srdečním magnetickém poli nebo o mikrobiomu ve střevě. A skrz tyhle systémy jsou ovlivňovány skrz naše prožívání,“ vysvětluje odbornice na psychosomatickou medicínu.

Tréma i radost se na těle odrazí
Pokud jde o konkrétní Duškovo tvrzení, Daniela Šroubková ho považuje na nešťastné. „Rozhodně bych se ohradila proti slovu vědomě, to by nemohl potvrdit žádný člověk s rakovinou. Jsou samozřejmě nějaké duchovní proudy, které hovoří o tom, že si život svým způsobem nějak tvoříme, nicméně debata, která se kolem strhla, nepomůže nikomu. Ani lidem s rakovinou, ani těm, kteří je léčí. A těm, kteří mají problém se životem, už vůbec.“

Jestli ještě pořád tápete, o čem psychosomatika vlastně je, vzpomeňte si na trému. Zrychlený tep, svírání kolem žaludku, zhoršené dýchání, to je typická psychosomatická reakce, kdy pocit ovlivňuje tělesné procesy. Anebo radost. „Kromě malé trémy, co mě ve studiu čeká, jsem se i trochu těšila. Takže jsem se narovnala a rozjasnil se mi pohled. A takové věci zažíváme pořád,“ popisuje na svém příkladu odbornice. „Nejde tady vůbec o žádný alternativní proud medicíny, psychosomatika má své teoretické základy, pracuje na bio-psycho-sociálním modelu a základy těchto věd jdou v našem prostředí dávno položeny.“

Proč potřebuje žena při porodu klid
Daniela Šroubková se kromě jiných pacientů věnuje také matkám před porodem a při porodu. „Porod je velký psychosomatický proces, nesmírně složitý. Podílí se na něm řada hormonů, které jsou vyladěné v jedinečné souhře. Pokud se do tohoto koktejlu, kde hraje hlavní roli hormon oxytocin, dostane adrenalin, což je hormon, který tělo vyplavuje při požitku ohrožení a stresu, je známo, že porod má tendenci se zastavit,“ vysvětluje lékařka jeden z mnoha příkladů, kdy prožívání výrazně ovlivňuje fyziologické procesy.

V rozhovoru přidává další příklady, kdy se duše malinko „pere“ s tělem a vysvětluje, v čem jí při léčbě pomáhají věty typu „špatně se mi dýchá, protože na mě všechno leží“. Jaké jsou nejčastější psychosomatické poruchy? Kde se hromadí emoce, které nepouštíme ven? A opravdu platí "Věř a víra tvá tě uzdraví"? Celý rozhovor s psychiatričkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?

Psychiatrička a psychoterapeutka Daniela Šroubková studovala 2. lékařskou fakultu UK, část studia absolvovala na australské Sydney University. Pracovala na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v Krizovém centru Riaps nebo ve společnosti pro zdravé rodičovství Aperio. V současné době působí v Psychosomatickém centru Praha, které spoluzakládala.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Když jsem byla malá, babička mi na přistáté klíště kápla olej, aby se udusilo a šlo lépe odstranit. Podle infektoložky Dity Smíškové z Fakultní nemocnice Bulovka je to ten nejhorší způsob. „Žádné oleje, masti ani vazelíny. To všechno může klíště stresovat, takže přenos škodlivých látek proběhne možná i rychleji. A odstranění to neusnadní,“ vysvětluje lékařka a v podcastu MUDr.ování hned na začátku popíše, jak správně s přisátým klíštětem manipulovat.

Nejdůležitější je prý trpělivost. Ale co dělat, když se vám „podaří“ parazita přetrhnout a kusadla zůstanou v ráně? I to se v podcastu dozvíte stejně jako vysvětlení, co mají dvě nejčastěji zmiňované nemoci přenášené klíšťaty, tedy lymská borelióza a klíšťová encefalitida, společného, a co je naopak odlišuje. Od toho se totiž odvíjí způsob léčby. „Obě napadají nervový systém, klíšťová encefalitida často postihuje míchu v horní části, proto někteří pacienti ochrnou na horní končetiny,“ vysvětluje lékařka s tím, že setkat se můžeme i s ochrnutím dolních končetin, ale třeba i ochrnutím dýchacích i polykacích svalů. „Zrovna teď máme jednoho pacienta na umělé ventilaci,“ dokresluje lékařka závažnost situace.

Psí obojek pro člověka? Nic takového se nechystá
Naše fenka na jaře dostane od zvěrolékařky pilulku a pak má celý rok od klíšťat pokoj. Proč něco něco podobného nemáme i pro lidi? „Neumím si představit, že děláme klinickou studii, kdy necháváme na člověka přisávat klíšťata, abychom zjistili, jak na ně fungují různé chemické látky. To by asi bylo nesmírně komplikované a ani tak by takový prostředek nebyl spolehlivě účinný. Před deseti klíšťaty by vás možná ochránil, ale jedenácté se přisát může,“ vysvětluje MUDr. Dita Smíšková. Nejsme ale bezmocní, máme mnoho způsobů, jak se před neblahými následky nákazy od infikovaného klíštěte chránit. Takový ekvivalent „pilulky“ může být například očkování. Přisátí klíštěte sice nezabrání, ale jako obranu proti klíšťové encefalitidě ho odborníci rozhodně doporučují, protože, jak říká MUDr. Dita Smíšková, „dosud nemáme a ani asi mít nebudete maximálně účinná virostatika“.

Pro uklidnění – ne každé infikované klíště na vás nemoc přenese. Přesto je třeba po odstranění parazita sledovat svůj zdravotní stav. Čeho bychom si měli všímat? A co dělat, když příznaky nákazy zjistíte v zahraničí, kde nemají s nemocemi, které přenášejí klíšťata, zkušenosti? A které další nemoci, jež drobný parazit přenáší, mohou člověku ublížit? A naopak, lze klíšťovou encefalitidu či lymskou boreliózu „chytit“ i jinak než od klíštěte? Kdo je nejvíc riziková skupina a existuje u nás místo, kde infikovaná klíšťata nejsou? To všechno a ještě mnohem víc se dozvíte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali? MUDr. Dita Smíšková, Ph.D., infektoložka, lékařka a asistentka 2.Lékařské Fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka. Je členka České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, konkrétně působí v sekci Společnost infekčního lékařství.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jestli se vám tisíc korun ročně nezdá moc, zkuste si to vynásobit počtem obyvatel naší země, což bylo k letošnímu třicátému červnu 10 525 739. Ale ono úplně stačí, abyste násobili počtem členů vaší rodiny. To už dá pěknou sumičku, jež stojí za zamyšlení, zda některé přípravky neberme zbytečně či neužíváme špatně. Protože čím lépe porozumíme užívání léků, tím rychleji nám pomohou - a tím méně jich budeme potřebovat.

Velmi časté je například nadužívání léků. Když nás bolí hlava nebo v krku, zobneme si raději rovnou dvě pilulky najednou v dobré víře, že to rychleji přejde. Ale jak v nové epizodě podcastu MUDr.ování říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs, tím, že zvýšíme dávku, nedosáhneme vyššího účinku. Ba co hůř, v některých případech si koledujeme o malér. Pokud to přeženeme s dávkováním, můžeme se podle Aleše Krebse dostat do stadia, kdy dojde k jaternímu selhání. Předávkovat se můžeme velmi jednoduše třeba léky na snížení teploty, které obsahují paracetamol. Právě teď, v době viróz, je tohle riziko více než aktuální. „Paracetamol je bezpečný lék, ale musí se bezpečně užívat, “ říká v podcastu prezident lékárníků.

Trpělivost a lupa
Co to ale znamená, když se mluví o bezpečném užívání léků? Nejlepší je samozřejmě prostudovat příbalový leták. Ale v tom případě se většina lidí nad čtyřicet let musí vybavit lupou, aby přečetli titěrná písmenka. Krom toho se vyplatí i velká dávka soustředění, kterou vyžaduje prokousat se veškerým sdělením. Jenže když je člověku zle, nemá leckdy na farmaceutické romány pomyšlení. „Příbalové letáky jsou tak obsáhlé, až jsou nesrozumitelné,“ souhlasí Aleš Krebs a dodává, že nejlepší je informovat se přímo u toho, kdo vám léky vydává či prodává: „Ptejte se na své léky, popište lékárníkovi svůj zdravotní stav, aby vám dokázal co nejlépe poradit.“

Možná by se hodilo v tuto chvíli dodat – a buďte trpěliví, když se někdo ve frontě před vámi sáhodlouze vyptává na užívání. Ono je to opravdu třeba. Protože existuje mnoho léčivých přípravků, které se nesnesou s konkrétní potravinou nebo třeba bylinkou. Ne, že by vám snad bylo ještě hůř, spíš se vám vůbec neuleví. Tenhle lék za nic nestojí, řeknete si a koupíte si jiný. A přitom jste třeba jen nevěděli, že nesmíte jíst nebo pít určité potraviny. V některých jsou totiž látky, na které se účinné látky z léku mohou navázat, a tím pádem se nevstřebají do organismu. „Typický příklad jsou mléčné výrobky a antibiotika. Ty, když se potkají v trávicím traktu, tak to nebude pořádně fungovat,“ uvádí příklad magistr Krebs.

Dítě není zmenšený dospělý
Také doporučení, zda určitý lék užívat ráno nebo večer, má svoje opodstatnění. Může to být třeba spojeno s hormonálními cykly v těle - lék by neměl posouvat to, co se má dít v těle ráno, na večer. A naopak. Užívání všech léčebných přípravků je vždy doporučováno s ohledem na to, co se v určité denní době v našem organismu děje. Takže když vám někdo řekne, že toto je třeba užívat na lačno, pak vězte, že tím myslí ne dvacet minut, ale aspoň dvě hodiny po jídle. A že když lékárník radí zapít, tak pořádně. Nejde totiž jen o to, že lék projde lépe jícnem, ale i tekutina může mít vliv na jeho další vstřebávání.

Proč není dobré léky zapíjet čajem a co se může stát, když si pilulku rozdrtíme, aby se nám lépe polykala? Proč bychom neměli dětem dávat léky určené dospělým a může se lék zkazit tak, že nám uškodí? A co nejvíc frčí na černém trhu s léky? Celý rozhovor s odborníkem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Mgr. Aleš Krebs vystudoval Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Je vedoucím lékárny na Olomoucku. Prezidentem České lékárnické komory se stal v roce 2019.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Všude se dočtete, že byste si měli před dlouhou cestou nechat zkontrolovat vůz. Ale co my sami? Je nutné před dovolenou navštívit lékaře? Pokud vyrážíte na Mácháč, tak to opravdu nutné není. Ale co když se chystáte jet k moři nebo do hor, případně za exotikou? „Jestli máte nějaké zdravotní obtíže, kvůli kterým pravidelně chodíte na kontroly, tak není taková prevence od věci,“ radí v novém dílu podcastu MUDr.ování praktická lékařka Ludmila Bezdíčková, která vám také prozradí, co byste měli zabalit do cestovní lékárničky. Nebojte se, nebude toho moc. Podle lékařky není nutné tam, kde je v dosahu lékárna, vozit příliš velké zásoby.

Na faraona se připravte už doma

Léky na střevní potíže byste sebou ale měli mít vždy. A to i v zemích, o kterých se traduje, že je lepší je koupit takový přípravek tam, protože na místní bakterie zabere spíš. Typický příklad je Egypt a takzvaná faraonova hrozba. „Nemyslím si, že místní léky jsou lepší. Podle mého jsou v nich stejné účinné látky, jen možná ve vyšší koncentraci,“ uvažuje lékařka Ludmila Bezdíčková. A navíc, pokud vás faraon navštíví ve tři ráno, budete jen těžko shánět otevřenou lékárnu. Podobné je to i s léky na „mořskou nemoc“, které si opravdu nemusíte kupovat až u moře. „Tady spíš radím si před celodenním výletem lodí vyzkoušet na kratší vzdálenost, zda vám houpání nebude dělat potíže. Pokud ano, doporučuji lék užít půl hodiny před nástupem na loď. Když se vám udělá zle, je už pozdě,“ varuje lékařka.

V podcastu MUDr.ování se také dozvíte, zda na pokažený žaludek zabere alkohol, co rozhodně nesmíte aplikovat na sluneční popáleniny a že s chladem vanoucím z klimatizace si nemusíme dělat až takové starosti, jak se nám někteří snaží namluvit. Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu, který najdete pod názvem MUDr.ování. Každý další díl se objeví vždy ve středu v 11 hodin dopoledne a poslouchat ho můžete na Proženy.cz a ve všech podcastových aplikacích, jako jsou Podcasty.cz, Spotify či Apple Podcasts.

S kým jsme si povídali? MUDr. Ludmila Bezdíčková vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, 3. ročník absolvovala v rámci stáže na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Jako praktická lékařka působí v Ordinaci Pokorná a Bezdíčková, kromě toho pracuje jako externí lékařka pohotovostních služeb v pražské Nemocnici Pod Petřínem. Je školitelkou v oboru všeobecné praktické lékařství a vedoucí katedry všeobecného lékařství IPVZ. Je členkou výboru České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a členkou sdružení praktických lékařů ČR.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Mohou odhalit nevhodné kombinace léků, změřit tlak nebo doporučit lepší přípravek na naše neduhy, než jaký jsme si našli na internetu. Představa, že jsou lékárníci jen prodavači krabiček, je nejspíš už překonaná. Přesto ale řada lidí jejich služeb plně nevyužívá.

S kým jsme si povídali?

PharmDr. Martin Valát vystudoval Farmaceutickou fakultu (FaF) Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Je členem představenstva České lékárnické komory (ČLnK) a pracuje jako Manažer řízení procesů a lékárenství a lékárník v síti lékáren BENU.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Na to, jak přesně by měla vypadat zdravá stolice, neexistuje jednoznačná odpověď. „Zásadní a hlavní je pravidelnost, přičemž nevadí, když se vyprazdňujete třeba jen třikrát nebo čtyřikrát týdně, nemáte-li žádné potíže. Velikost a frekvence je individuální,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování gastroenterolog profesor Milan Lukáš. „Obvyklá barva je hnědá, což je dáno žlučovým barvivem. Mohou tam ale být i vlivy potravy, všichni víme, jak barví třeba borůvky,“ pokračuje odborník s tím, že na pořekadle našich předků o jednom pšouku a deseti doktorech je hodně pravdy, protože „to vede k úlevě od bolesti“.

Přeceněná probiotika
Že ve střevě sídlí imunita, slyšel asi každý. Ale proč zrovna tady a jak vlastně vypadá? „Trávicí trubice je místo s nejvyšším obsahem lymfatické tkáně v těle. V tenkém střevě je jí asi nejvíce, říká se jeden kilogram. A právě lymfatická tkáň obsahuje buňky, které zprostředkovávají imunitu,“ vysvětluje profesor Milan Lukáš a v podcastu dále popisuje celý fascinující imunitní proces, jenž se ve střevech odehrává. Přišla řeč i na probiotika, která nejsou překvapivě vůbec nový objev. „Téma probiotik je stará vesta. Už v roce 1908 dostal Ilja Mečnikov Nobelovou cenu za teorii probiotik jako mikroorganismů, které při dlouhodobém užívání mohou vést ke zlepšení zdraví a dlouhověkosti.“ První probiotikum bylo patentováno v roce 1919 v Německu, jenže pak byla objevena antibiotika a do tohoto zázraku se lidé zamilovali natolik, že „to celé skončilo vědomím, že dobrá bakterie rovná se mrtvá bakterie,“ dodává profesor Lukáš s tím, že ke konceptu probiotik se medicína vrátila až téměř po sto letech. V současné době jsme se podle odborníka dostali do opačného extrému, kdy se úloha probiotik přeceňuje.

Poplach ve střevech
Ve střevech sídlí nejen imunita, ale s nadsázkou by se dalo říci, že i nervozita. Hodně lidí zažilo, co se střevy dělá třeba stres před zkouškou. „Celá funkce trávicí trubice od jícnu přes žaludek a konečník je ovládána tak zvanými vegetativními nervy. Velký stres může způsobit stimulaci vegetativních nervových pletení, které tonizují činnost trávicí trubice,“ vysvětluje odborník. Kvůli napětí, které vegetativní nervy vyvolají, se leckdy ani nedokážeme najíst, protože žaludek jakoby ztvrdne a nepovolí. Na dolní část trávicí trubice nervozita zase způsobí překotnou vegetativní činnost – zvětší se obsah v tlustém střevě a také jeho aktivita. Málo platné, v těle vše souvisí se vším, ale pokud jde o nervozitu, není co řešit. Prostě strávíte pár chvil na toaletě a jede se dál. Horší je, když problémy s vylučováním způsobuje nemoc. Jaké choroby mohou střevo postihnout? A čím se může pochlubit české zdravotnictví? Která probiotika jsou účinná a kdo by je měl používat? A nezleniví nám střeva, kdy budeme nadužívat projímadla? Celý rozhovor s lékařem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Milan Lukáš Csc., je přednosta Klinického centra Iscare a.s. a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty, které založil v roce 2007. Publikuje v mnoha odborných časopisech domácích i zahraničních, neúnavně se věnuje osvětě v oboru gastroenterologie.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Tlak doby je neúprosný a syndrom vyhoření ohrožuje čím dál více z nás. Často za ním stojí i nereálné požadavky na sebe sama a nemožnost vystoupit ze své role. Řešením nemusí být ani dovolená, ze které se vracíme do bludného kruhu potíží.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Alina Kulakovská absolvovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Kromě praxe v psychiatrické nemocnici se po škole začala věnovat destigmatizačním aktivitám a osvětě o duševním zdraví. Na sociálních sítích publikuje příspěvky pod přezdívkou Nadšená psychiatrička a pořádá odborné workshopy či přednášky.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistka Lucie Šilhová zpovídá lékaře a odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledá odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Každou středu v 11:00 na Proženy.cz. Startujeme 27. dubna. 

Na jedné straně potravinářský průmysl chrlí do světa kalorické bomby, na straně druhé ten farmaceutický hledá lék na to, abychom se zbavili následků přehnané konzumace jídla. Což se v minulosti již podařilo, ale za cenu obrovských vedlejších účinků. Je nová farmakologická léčba obezity bezpečnější?

S kým jsme si povídali 

MUDr. Václava Kunová vystudovala medicínu na 1. LF UK a paralelně se vzdělávala ve Společnosti pro výživu. Jako dietoložka se zúčastnila evropské výživové studie Diogenes, která zkoumala vliv výživy a genetiky na redukci váhy a následné udržení váhových úbytků.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jaký je rozdíl mezi mokrou a suchou pedikúrou? Co způsobuje kuří oka? A proč se někdy kůže na chodidlech chová jako podrážka a tlumí nárazy?

Při pohledu z okna se to nezdá, ale opravdu je za dveřmi chvíle, kdy se vzduch ohřeje natolik, že vykročíme do světa naboso. Takže vytáhněte lavory, pilníky a nůžtičky, je čas na pedikúru! Anebo to zvládnete bez vody, jen tak nasucho? Záleží, co je vám příjemnější.

Pokud si nohám kromě ošetření chcete dopřát i relaxaci, pak je voda dobrý začátek. Na pedikúře v salonu už se ale setkáte spíš se suchou metodou. „Přístrojová technika, tedy ošetření nohou nasucho, je modernější cesta, kterou se dá zvládnout úplně všechno. Navíc je bezpečnější z hlediska epidemiologie, protože se nepoužívají ostré řezné nástroje, takže téměř nehrozí riziko poranění,“ říká v další epizodě podcastu MUDr.ování podolog Jaroslav Fešar s tím, že z hlediska jeho odbornosti jsou mu milejší boty, které nosíme v zimě. Noha je v nich dobře schovaná a nehrozí bolestivé otlaky jako v létě. Což může potvrdit každá žena, která si někdy obula sandálky z tenkých pásků. Elegantní, ale bolestivé!

Reakce na tlak
Co si budeme povídat, my, ženy, jsme nějakou tu bolest pro krásu ochotny vytrpět. Ale co opravdu nemusíme, pomrkávat na svět kuřími oky. Nebo vystavovat ztvrdlou kůži na patách. Kde se tam vlastně pořád bere? Dříve pokožka na chodidle do jisté míry nahrazovala podrážku. Proto ve chvíli, kdy začneme chodit, trochu ztvrdne, aby dokázala tlumit nárazy. Když nohu uzavřeme do boty, je na ni vyvíjen tlak nejen zespoda, ale třeba i zezadu na patě. „A kde je tlak, je také rohovatění,“ vysvětluje podolog. Kdybychom v tomto stadiu pokožku neošetřili, vytvoří se zde žlutá, nevzhledná kůže.

„Nejhorší ale je, co se děje potom, tedy vznik prasklin. Mohou se zanítit, skrz ně se může do těla dostat infekce a způsobit mohou i další komplikace,“ varuje Jaroslav Fešar. Vznik kuřího oka je také spojen s tlakem, tentokrát bodovým. Bota tlačí na prst, pokožka se brání zesílením až zrohovatěním. „Ale protože kůže nemůže růst donekonečna, protože ji nahoře blokuje bota, začne se v tu chvíli propadat. Rohovina se zapíchne dovnitř, tlačí na nervy, což způsobuje citlivost a bolest.“ Jako první pomoc fungují hydrogelové náplasti, následovat by mělo ošetření u pedikéra nebo podologa.

Problémy neskrývejte pod lak
Ne všechny problémy s nohama nám ale způsobují boty. Někdy si trable způsobíme sami nevhodným ošetřením nebo nepozorností. „Až osmdesát procent lidí si špatně stříhá nehty u nohou, což může mít za následek vrůstající nehet a s ním spojené bolestivé píchání a někdy i zánět,“ říká podolog a v podcastu detailně popisuje správnou techniku.

Těžší kalibr jsou různé úrazy, které poškodí nehtové lůžko. Zejména v létě není nouze o situace, kdy lidem spadne na bosou nohu něco těžkého. „To může skončit zástavou růstu nehtu, což je problém z hlediska zdravotního, protože nehet kryje lůžko plné cév a nervů, ale i estetického, zejména u žen. V tento okamžik přijde na řadu zhotovování nehtových náhrad, které jsou od pravého nehtu k nerozeznání,“ říká Jaroslav Fešar.

A když už jsme zmínili ženy, tak jedna rada do našich řad, milé dámy. Pokud objevíte na nehtech jakoukoliv anomálii, barevnou či jinou, nepřekrývejte ji lakem na nehty. Poraďte se s odborníkem, co by to mohlo být. Jak říká Jaroslav Fešar, ženy se často dostaví až ve chvíli, kdy je značná část nehtu poškozena, přitom původně šlo o lapálii, jež by šla celkem dobře vyřešit.

Jaké pomůcky se při ozdravování nehtů používají? A proč se lidem potí nohy více než třeba záda? A proč je dobré mít jednorázové pilníky na ošetření ztvrdlé kůže i doma? Celý rozhovor s odborníkem si poslechněte v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali
Mgr. Jaroslav Fešar, MBA, je zakladatel a vedoucí Centra péče o nohy a tělo. Jeho specializací je podologie nabízející nejen detailní ošetření nohou, ale hlavně mezioborovou spolupráci s dermatology, chirurgy, diabetology a fyzioterapeuty.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Před čtyřmi lety ochromil skoro celý svět strach z vysoce infekčního virového onemocnění covid-19. Tehdy i dnes bylo bráno mnoha lidmi na lehkou váhu. Mylně, covid-19 totiž může zanechat dlouhodobé následky, kterým se říká postcovidový syndrom.

S kým jsme si povídali?

Michal Kopecký, vedoucí lékař postcovidového centra Fakultní nemocnice Hradec Králové. Na Plicní klinice FN HK je zároveň zástupcem přednosty pro výuku a vedoucí spánkové laboratoře Plicní kliniky FNHK. Má specializaci z vnitřního lékařství a pneumologie a ftizeologie, je diplomovaným somnologem, zabývá se plicní rehabilitací.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pokud si neřekneme „Tak dost, takhle s antibiotiky zacházet nemůžeme“, tak v roce 2050 bude umírat víc lidí na nemoci asociované antibiotickou rezistencí než třeba na nádorové onemocnění. Tohle důrazné varování vyslala lékařům Světová zdravotnická organizace a doprovodila ho seznamem antibiotik, v němž přesně definovala, která jsou s ohledem na rezistenci „ekologičtější“ a která méně vhodná. „Mezi jedno z excelentních antibiotik, které je poměrně účinné a šetrné, je penicilín. Bohužel se přestal po revoluci používat. Kvůli lobby farmaceutických firem byl nahrazen jiným, což je velká škoda,“ říká v podcastu MUDr.ování Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole.

Krátkodobá úleva, dlouhodobý průšvih
Nejhorší druh antibiotik jsou podle odborníka tak zvaná třídenní. Právě ta často vyžadujeme po lékařích, aby se nám ulevilo od kašle a rýmy a mohli jsme se brzy vrátit do práce. Lékaři volání pacientů často vyslyší. „Jeden konkrétní druh je až dramaticky nadužívaný, ačkoliv má řadu negativních charakteristik. Je sice dobře tolerován pacienty a má rychlý nástup, ale vyvolává rezistenci,“ varuje. Užíváním třídenních antibiotik tak zaděláváme na horší a vleklejší problém nejen sobě, ale i blízkým. Lékaři v nemocnicích často vidí pacienty, jenž mají závažnou infekci, na kterou žádná dostupná antibiotika nefungují. A kvůli tomu lidé zbytečně umírají.

Je ale spravedlivé říci, že i pro lékaře je někdy obtížné odlišit, jestli má pacient virovou nebo bakteriální infekci, a podle toho volit léčbu. „Když se podíváme na typické rýmy a kašle, tak viry představují velmi zásadní část etiologie, naopak pokud bychom se přesunuli třeba do močových cest, tady se viry uplatňují velmi vzácně. Častá je tam naopak bakteriální etiologie,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek.

Podle symptomů, které nemoci provázejí, lékař pozná, jaká nemoc vás přepadla. Na základě toho odhadne, zda potřebujete antibiotika či nikoliv. Leckdy není nutný ani test CRP, kterému máme podle odborníka na infekční nemoci tendenci důvěřovat až příliš. „Podle mého je klinický stav pacienta leckdy výrazně větším prediktorem toho, zda má či nemá bakteriální infekci“, říká MUDr. Trojánek.

Preventivně nezaberou
Někdy se ale stane, že se respirační nemoc vleče, je nám čím dál hůř a lékař nakonec antibiotika předepíše. Nemohl to udělat rovnou? „Nemohl. Nebo takhle, byl bych rád, kdyby se tak nedělo. Předepsání antibiotik u virové respirační infekce totiž nezabrání potenciálním bakteriálním komplikacím. Může však dojít k rozvoji nemoci, takže se přidruží třeba zánět středního ucha, pak je předepsaní antibiotik samozřejmě v pořádku,“ vysvětluje MUDr. Trojánek.  Antibiotika coby „prevence“ proti tomu, aby se nemoc tak zvaně nerozjela, prostě nefungují. Naopak, mohou všemu jen uškodit.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D. je přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny Fakultní nemocnice v Motole. Působí také jako odborný asistent na Klinice infekčních nemocí 2. LF UK a vede Katedru infekčního lékařství IPVZ.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Plastický chirurg Svatopluk Svoboda se svému oboru věnuje už přes 40 let. Kromě estetické chirurgie dělá i mikrochirurgické operace, při kterých přišívá uťaté části končetin zpátky k tělu.

S kým jsme si povídali?

Klára Šafránková vystudovala stomatologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium ukončila v roce 2008. Poté absolvovala specializační přípravu v oboru ortodoncie zakončenou atestační zkouškou. Od ledna 2013 pracuje na klinice Dental Office H33 v Praze, kde se naplno věnuje ortodoncii.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Nadváha, neplodnost, ochlupení na místech, kde to u žen není obvyklé. To jsou příznaky, které bývají nejčastěji spojovány se syndromem polycystických ovarií (PCOS). Zároveň jsou to pouhé tři možné symptomy, ve skutečnosti jich může být mnohem více. A právě proto může někdy trvat dlouho, než je PCOS diagnostikováno.

S kým jsme si povídali?

Gynekoložka a IVF specialistka MUDr. Katarína Lehnertová studovala na Univerzitě Palackého v Olomouci, obor gynekologie a porodnictví se věnuje od roku 2013 s přestávkou z důvodu mateřské dovolené. Momentálně pracuje dva dny v týdnu ve FN Olomouc, jeden den se věnuje IVF na soukromé klinice a jeden den ambulantní gynekologii.

O zdraví se zdravým rozumem. V podcastu MUDr.ování zpovídají lékaře a další odborníky, kteří mají co říci o zdraví, Lucie Šilhová a Marie Irová. Společně se tak snaží narovnávat zažité mýty, jež kolují nejen po internetu.

• Nový díl vychází každou středu v 05:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Ovlivňuje naše výkony, reakce na stres, orgány, metabolismus i milostná vzplanutí. Endokrinní soustava a produkce hormonů hraje v našich životech větší roli, než si vůbec uvědomujeme. O to závažnější dopad může mít, když se něco pokazí.

S kým jsme si povídali?

Profesor MUDr. Karel Pacák, DrSc., je významný český endokrinolog. Po mnohaletém působení v Národních institutech zdraví v USA se nyní vrací do ČR, aby působil v čele vědecké rady holdingu AKESO. Zabývá se studiem endokrinních nádorů, především nádorů nadledvin. V roce 2013 spoluobjevil geneticky podmíněnou chorobu, a to Pacákův-Zhuangův syndrom.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na** Podcasty.cz** či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Játra jsou bez velké nadsázky doslova zázračný orgán, který v těle plní stovky funkcí. A zdaleka to není jen alkohol, čím si je poškozujeme. Stále větší ohrožení představuje nealkoholové ztukovatění jater. Tichá hrozba, která může skončit fatálně.

S kým jsme si povídali?

Docent MUDr. Jiří Slíva, Ph.D., je přednostou Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a během postgraduálního studia se věnoval léčbě bolesti. Byl mimo jiné redaktorem serveru Medicina.cz a je odborným redaktorem časopisu Farmakoterapie. Kromě toho je externím konzultantem Státního ústavu pro kontrolu léčiv a členem řady odborných společností.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Ostrý zrak byl dříve otázkou přežití. Sběrači a později lovci potřebovali dobře vidět od metru dál, aby byli schopni najít si potravu. „Dnes jsme to převrátili, většina lidí musí zaostřovat nablízko. Celý den tak nutíme oční zaostřovací sval k činnosti, na což nebylo naše oko konstruováno. Moje kolegyně to přirovnala k námaze, jako bychom dělali celý den v práci dřepy. Tak si představte, jak musí být oční sval přetížen,“ říká oční lékařka Lucie Valešová v dalším dílu podcastu MUDr.ování.

I to je možná jeden z důvodů, proč lékaři zaznamenávají v posledních letech obrovský nárůst krátkozrakých lidí. Tedy těch, kteří vidí dobře nablízko, ale špatně na dálku. „Mladé oko zvýšenou námahu vydrží, ale později zaostřovací schopnost klesá,“ vysvětluje primářka oční kliniky a dodává, že absolutní nárůst krátkozrakých způsobuje také fakt, že dnes máme na vidění větší nároky než dřív.

Brýle ze samoobsluhy ano, kontaktní čočky ne
Liší se nějak sklon k očním vadám podle pohlaví? Podle Lucie Valešové ano. Muži prý trpí častěji barvoslepostí, ženy po čtyřicítce a dál syndromem suchého oka. „Barvoslepost je ovlivněna genově, nedá se vyléčit ani zlepšit. Suché oko způsobují hormonální změny v pozdějším věku ženy,“ vysvětluje lékařka s tím, že syndrom suchého oka lze úspěšně řešit umělými slzami.  Pro domněnku, že muži rozeznávají méně barev než ženy, žádné medicínské vysvětlení nemá: „Muži a ženy mají zcela stejní oční analyzátory.“ Takže jde spíš o to, že pánové mají jiné priority než rozlišovat několik odstínů jedné barvy, jako to mají ve zvyku jejich protějšky.
Všichni do jednoho ale ve chvíli, kdy se začnou „krátit ruce“, tedy přestaneme dobře vidět nablízko, zamíříme pro brýle nejdřív do samoobsluhy. Lucie Valešová na tom nevidí nic špatného, patří to prý k běžné praxi, než si člověk na fakt, že potřebuje brýle, zvykne. „A i později je praktické mít po bytě rozmístěny několikery takové brýle,“ uklidňuje lékařka všechny, kteří se obávají, že brýle ze samoobsluhy ničí zrak. Co ale primářka Valešová nevidí ráda, jsou kontaktní čočky. „Byl to převratný vynález, fantastická myšlenka, ale po klinických zkušenostech mohu říci, že jsem viděla opravdu hodně ošklivých rohovkových vředů u lidí, kteří o svoje čočky nepečovali dobře.“

Brýle jako psychologická bariéra
Na téměř každou dioptrickou vadu existuje řešení, ale že jednoho dne odložíme všichni brýle, si Lucie Valešová nemyslí. „Někdo je má rád a někdo brýle dokonce používá jako psychologickou bariéru před okolním světem,“ vysvětluje lékařka, která se specializuje na laserové operace očí. Může taková operace sloužit jak prevence šedého zákalu? A může operaci oddálit hojné pojídání mrkve nebo oční jóga? A proč nám rodiče říkali, že si zkazíme oči, když budeme číst knížky pod peřinou? Celý rozhovor si můžete poslechnout v podcastu.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Lucie Valešová je primářka oční kliniky NeoVize. Pravidelně přednáší na odborných oftalmologických vzdělávacích akcích a účastní se odborných oftalmologických kongresů a seminářů v ČR i v zahraničí. Je autorkou učebnice léčby diabetických změn oka a Atlasu oftalmologie. Je členkou mnoha odborných lékařských společností.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Umíme si vážit svého zdraví a opravdu se o něj starat? Kardiologové bijí na poplach. Na nemoci srdce a cév se u nás umírá třikrát častěji než ve Francii. Mnoha tragédiím by se přitom dalo zabránit celkem jednoduše.

S kým jsme si povídali?

Prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D. je vedoucím lékařem onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vystudoval 3. lékařskou fakultu UK a medicínou žije už řadu let. Kromě dalšího se věnuje také publikování, vědecké práci a výuce studentů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Jakou knížku o výchově by rodiče měli mít v knihovně? Proč bychom dětem neměli zamlčovat nepříjemné zprávy? A proč se matky navzájem osočují?

Dokonalost je nová norma. Jenže s reálným životem se slučuje jen těžko. Klinická psycholožka Eva Němečková o tom leccos ví, protože má plnou ordinaci rodičů, kteří považují svou nedokonalost za selhání. „Přitom chyby jsou přirozené a dobré. Když dítě vidí, že je děláme, a také že se s nimi umíme vyrovnat, jednoho dne se přes ně dokáže přenést také,“ míní psycholožka v novém díle podcastu MUDr.ování, na jehož začátku vyjmenovala hned několik chyb, kterých se ona sama nedávno ve výchově svého osmiletého syna dopustila.

Dobrá rada nad zlato

Velké nejistoty v nás vyvolávají také nejrůznější rady, které nám v dobré víře dávají rodiče, prarodiče a kamarádky. Existuje rovněž mnoho knih o výchově, ale jak v podcastu zazní, ani v nich nenajdete jednotný návod, jak být správný rodič. Přesto najdete knížky, které vám s výchovou pomohou. Když je budete dětem číst často, budou prý spokojenější. Jaké knížky to jsou? To věděl už Albert Einstein a ví to i Eva Němečková, která se o nich rozhovořila v podcastu MUDr.ování. A protože psycholožka pendluje mezi Českem a Švýcarskem, prozradí, v čem mají čeští rodiče oproti švýcarským výhodu.

V rozhovoru se také dozvíte, proč se výchova dítěte podobá výchově psa, jak bychom měli s dětmi komunikovat o tragických událostech nejen v rodině, ale i ve společnosti, a proč mají matky potřebu osočovat jedna druhou. „To pramení z pocitu nedokonalosti,“ vysvětluje Eva Němečková. „Když poukážu na chyby druhého, ty moje už se nezdají tak velké,“ vysvětluje s tím, že tento jev odborně pojmenovaný „mom-shaming“ nepramení ze zlého úmyslu, ale z velké nejistoty. Jak se jí zbavit? I to se dozvíte v podcastu MUDr.ování, tentokrát s dětskou klinickou psycholožkou Evou Němečkovou.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? Eva Němečková vystudovala psychologii se zaměřením na klinickou psychologii a vývojovou psychologii na univerzitě v německé Kostnici. Zabývala se výzkumem vlivu pohybové činnosti na kognitivní vývoj předškolních dětí, zúčastnila se projektu Práce s rodinami v těžkých životních situacích, absolvovala výcvik v kognitivně–behaviorální terapii zaměřený na posílení vazby mezi rodiči a dětmi. V současné době pracuje v Kantonální nemocnici ve švýcarském Münsterligenu na ambulantním psychiatrickém oddělení pro děti a dorost.

Příští týden se můžete těšit na dermatoložku Moniku Arenbergerovou, se kterou si budeme povídat nejen o tom, proč nás trápí akné i v dospělosti.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Sportování a venkovní aktivity k létu neodmyslitelně patří a děti si je i letos naplno užívají. Stačí ale jen chvilka a zábava se může změnit v drama. Na jaké letní úrazy si dát a pozor a co jako rodiče máme dělat, aby si užily prázdniny bez vážných zdravotních problémů a bolesti?

S kým jsme si povídali?
MUDr. Radovan Hudák působí na Klinice dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol. Vystudoval 2. lékařskou fakultu a mimo působení na klinice se věnuje i výuce a tvorbě výukových kurzů. Je autorem odborné publikace Memorix anatomie a spoluautorem učebnice Memorix histologie.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Akné, to nejsou jen protivné pupínky! Může to být vážný stav, který vyžaduje tu nejodbornější péči. Jak s akné bojovat a na co si dávat pozor? A proč ho tak moc ovlivňuje třeba stres? Poslechněte si rozhovor s dermatoložkou Lucií Jarešovou.

S kým jsme si povídali?

MUDr. Lucie Jarešová absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a získala atestace v oborech dermatovenerologie a korektivní dermatologie. Řadu let působila na klinikách ve Fakultní nemocnici Motol a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Posledních 10 let řídí kliniku všeobecné dermatologie a estetické medicíny DermaMedEst.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na** Podcasty.cz** či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Krev sice není orgán v pravém slova smyslu, nicméně hodně lékařů ji tak vnímá. Je to „orgán“ hodně neposedný a také trochu záhadný. Proč má například různé skupiny a skutečně je dobrý nápad uvažovat o transfuzi od mladého dárce jen proto, abychom si udrželi svěžest a zdraví? 

Před pár týdny proběhla médii zpráva, že si otec nechal do žil vpíchnout krev svého osmnáctiletého syna s tím, že tatínka to báječně omladí. „Je to úsměvné a principiálně nesmyl,“ komentuje v nové epizodě podcastu MUDr.ování případ profesor Jakub Radocha ze IV. Interní hematologické kliniky lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. 

Jaká je nejčastější nemoc krve? Jaký prvek často chybí ženám a proč? Opravdu nám může ztuhnout krev v žilách, když se lekneme? A v jakých případech lékaři ještě stále používají historickou metodu pouštění žilou? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

Jakub Radocha vysvětluje: „Zdraví krve neovlivňuje primárně věk, podstatné je, jestli člověk přijímá dostatek stavebních prvků, z nichž se krev sestává. Důležité jsou bílkoviny, železo a vitamin B12. Na to by si měli dát pozor vegetariáni, protože spoustu důležitých nutrientů pro tvorbu červených krvinek obsahuje masitá strava,“ říká odborník a dodává, že zásadní je také příjem tekutin, protože tekutá složka neboli krevní plazma je médium, ve kterém jsou všechny důležité látky rozpuštěny a distribuovány po těle.

O krevních skupinách

Lidská krev má sice v základu plus minus stejné složení, ale co krevní skupiny? Má medicína vysvětlení pro jejich existenci? „Občas se tvrdí, že existují kvůli patogenům, jako je třeba malárie, kde některé krvinky jsou méně vnímavé vůči parazitům. Nicméně malárie se nevyskytuje všude na světě, zatímco všude na světě mají lidé různé krevní skupiny. Takže toto vysvětlení poněkud pokulhává. Přiznám se, že jsem dosud nenarazil na důvod, proč je tolik krevních skupin. Je to asi stejné, jako když se zeptáte, proč jsou na světě blonďáci a tmavovlasí. U krve, stejně jako u vlasů, nejspíš půjde o genetický polymorfismus a pestrost,“ uvažuje v podcastu docent Jakub Radocha.

Pokud tedy krevní skupiny nemají pro lidské tělo hlubší význam, nebo o něm zatím nevíme, je jasné, že návody, co a jak konzumovat, když jste A, B, 0, případně kombinace, jsou tak trochu vycucané z prstu. „Já mám krevní skupinu B+ a nikdy jsme se nezabýval tím, jestli mám jíst něco jiného než moje žena, která má krevní skupinu nula,“ komentuje nápad stravovat se či snad dokonce hubnout podle krevních skupin odborník.

Kolik krve můžete ztratit?

Je důležité vědět, jakou máte krevní skupinu? „Je to výhoda, ale určitě vás neznalost nepřipraví o život,“ uklidňuje hematolog s tím, že ve vypjatých situacích, jako je třeba dopravní nehoda, dostanete univerzální krev, kterou má záchranka vždycky nachystanou. A pokud jde o případy méně akutní, vaši informaci si zdravotníci stejně ověří. I v medicíně zkrátka platí, důvěřuj, ale prověřuj. Každopádně uklidňující může být fakt, že lidský organismus celkem bez úhony snese ztrátu až půl litru krve. To je asi desetina celkového objemu, neb každému z nás koluje v žilách plus minus pět litrů krve. „Záleží na tom, jak je člověk velký, hydratovaný, také na hmotnosti, protože těžší lidé mají krve víc, ale v zásadě je to pořád kolem těch pěti litrů,“ říká Jakub Radocha.

S kým jsme si povídali? Docent Jakub Radocha, Ph.D. studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V současné době působí na IV. Interní hematologické klinice téže fakulty, jeho specializací je hematoonkologie. Pracuje jako vedoucí lékař Transplantačního oddělení. Je držitelem ceny Josefa Hlávky, která se uděluje za původní vědeckou monografii, a působí též jako pedagog.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Jen málokde najdete tolik zavádějících informací, podvodných „zázračných“ preparátů nebo vyložených nesmyslů jako v oblasti výživy. Cesta ke zdravému stravování i vysněné postavě je přitom možná mnohem jednodušší, než se řada lidí domnívá.

S kým jsme si povídali?

Ing. Mgr. David Erban je nutriční terapeut. Vystudoval na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a zároveň absolvoval obor Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze, kde se výživě věnoval z technologického a chemického hlediska. Kromě terapeutické praxe sdílí osvětu v oblasti výživy na instagramovém účtu @ten_nutricni a v podcastu Nutrice u dvou přátel.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Zdražení, inflace, chudoba. To jsou slova, kterými nás už půl roku média straší. Ne, že by ekonomické výhledy byly radostné. Ale až na ty skutečně vážné případy se nám zatím nic hrozného neděje. „Bědovat nad tím, že si nemohu dopřát výlet na ,Malé divy´ nebo ,Velké divy´, to snad nemůže nikdo myslet vážně,“ říká v podcastu MUDr.ování psychiatr Radkin Honzák s tím, že sešup je sice nevyhnutelný, ale ne fatální. „Lidstvo bylo na pokraji vyhynutí už několikrát. Ale naši předkové to vždycky přežili. My, osmdesátníci, jsme ještě tady právě proto, abychom rozmazlené generaci, která se brzy začne hroutit, předvedli, co všechno se dá přežít. Válka, revoluce, bombardování Prahy, Vítězný únor, měnová reforma,“ vypočítává v podcastu psychiatr a dodává, že existují mnohem větší zločiny, než je drahé pivo.

Ferda by v cizích službách neobstál
„Vypozoroval jsem, že kniha stojí vždycky desetinásobek toho, co pivo. Když stálo dvě koruny, knihy stály dvacku. Děsím se toho, až bude pivo za sedmdesát,“ říká Radkin Honzák a pak vysvětluje, co myslel oním zločinem, horším, než je současná drahota. Byla to podle něj izolace lidí během covidu. „Absence sociálních kontaktů je ohromný stresový faktor. Bez pohlazení chátráme,“ předkládá psychiatr vědecky podložená fakta. „Nemůžeme sice někomu uříznout hlavu a zkoumat, co se v ní děje, když ho nikdo nepohladí, tak se to zkoumalo na mravencích. Ti jsou totiž také sociální druh jako my. Izolovaný mravenec přišel během krátké doby o část imunity a obranných mechanismů proti stresu a během dvou dnů uhynul. Ferda v cizích službách by neobstál,“ vysvětluje s humorem sobě vlastním v podcastu MUDr.ování populární psychiatr. V podcastu také zmiňuje nejnovější výzkum, který v lidské kůži odhalil nervové receptory, které reagují pouze na jemné pohlazení. Žádný jiný dotek je k akci nevybudí. Je to podobné, jako když si opice probírají kožichy, což je také znak chování sociálního druhu. „Opice se navzájem drbou, my se hladíme – ať už dotekem, nebo slovem,“ vysvětluje psychiatr.

V podcastu se také dozvíte, proč bychom dětem neměli plnit všechna přání a že rodiče leckdy za permisivní výchovu schovávají svoji lenost. Psychiatr Radkin Honzák vám také poradí, kde hledat radost a proč chceme mít pořád dražší auta a lepší byty a jak z toho bažení ven.

S kým jsme si povídali?
Radkin Honzák je psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog. Po studiích nastoupil jako lékař do Psychiatrické léčebny v Kosmonosech a později do Ústavu pro výzkum výživu lidu a do IKEMu. Devět let byl členem etické komise CAHBI ve Štrasburku a postupně se začal zabývat psychosomatikou. V současné době pracuje v ambulanci IKEM a REMEDIS a v pražské psychiatrické léčebně v Bohnicích. Napsal desítky populárně naučných publikací i knížek pro pobavení i potěšení.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Kdyby existoval návod na spokojený vztah, nemusely by vycházet stovky knih o tom, jak něco takového v životě vybudovat. Přesto šťastné páry existují. I bez návodů. A nemusí jít zdaleka jen o páry…

Ti mají ale pěkný vztah, řeknete si možná o lidech ve svém okolí. Co to ale znamená? Že se k sobě chovají slušně? Nebo že se často pohladí a políbí? Případně si navzájem ochotně plní svá přání? „Vše, co vám váš selský rozum napovídá, že by mohl být dobrý vztah, co vám dává smysl, se v realitě většinou nepotvrdí, jak ukazují i klinické výzkumy,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování psycholožka a psychoterapeutka Barbora Downes, jež působí na klinice Canadian Medical.

Hádky ano i ne
Hádka čistí vzduch. Protivy se přitahují. Jsou spolu kvůli sexu. Kolik takových vztahových „pravd“ znáte a možná se jimi řídíte? Nejspíš hledáte zlatý grál partnerství v podobných poučkách marně, což psycholožka ilustruje na příkladu hádek: „V odborné literatuře jsou zmiňovány páry, které se moc nehádají, čímž se vlastně vyhýbají konfliktu. Přesto to tomu vztahu nic nedělá.“ Což je s podivem, protože člověk by si řekl, že takový potlačovaný konflikt může být živnou půdou pro budoucí nesváry. Emoce přece musí ven.
„No a pak jsou tady páry, které se hádkám nevyhýbají, a ono je to pak úplně rozloží,“ doplňuje odbornice a ještě přidává téma hádek před dětmi. To se přece nemá dělat! „Doporučení nehádat se před dětmi je také trochu mýtus. Sama se setkávám s klienty, kteří vyrostli v rodině, kde se nikdo nikdy nehádal, což může přinášet problémy. Když si pak najdou partnera italského typu, tak si s tím absolutně nevědí rady.“

Rozhoduje muž
Co z toho plyne? Víme, že nic nevíme, řekl by klasik. Ale nějaká vodítka, jak udržet partnerství nejen funkční, ale hlavně příjemné, přece musejí existovat. „Dobrý vztah není v tom, co vidíme na první pohled. Rozhodují mikromomenty, říká se tomu vzájemné naladění,“ reaguje v rozhovoru Barbora Downes.
A jak je to s komunikací? Bez ní se ve vztahu určitě neobejdeme. „Je to zase jenom jedna z mnoha součástí. Ona určuje, jak budeme zacházet s konfliktem. Co rozhoduje, je míra emoční inteligence. Dokonce si troufnu tvrdit, že rozhoduje výše emoční inteligence muže,“ říká psycholožka s tím, že ženy se přece jen dokážou lépe vyznat samy v sobě, a hlavně o tom umějí mluvit. Kdo se teď ošívá, že ženy někdy mluví až příliš, zatímco muži jen tehdy, když mají co sdělit, nechť pomne, že emoce hrají ve vztazích velkou roli, nelze je proto opomíjet. „Být suchý a komunikovat precizně zkrátka nestačí,“ domnívá se Barbora Downes.

Většinu problémů nevyřešíme
Jaké konflikty podle zkušeností párové psychoterapeutky lidé nejčastěji řeší? Jsou to prý peníze, tchyně, vztahy se širší rodinou a sex. „Ale není to určující, já jako pozorovatel procesu sleduji, jak se lidé o konfliktech baví. Ono totiž nejde ani tak o obsah, ale o to, jak k tomu přistupují. Výzkumy ukázaly, že přes sedmdesát procent problémů v páru je nevyřešitelných. Je tedy jasné, že téma se zřejmě bude opakovat, ale můžeme to zkusit vyřešit tak, aby příště neskončilo konfliktem,“ poodhaluje tajemství párové terapie psycholožka.
Je vztah opravdu práce? Jak s naší touhou sytit citovou potřebu koresponduje trend singles nebo naopak polyamorie? A co se stane se všemi „neměnnými“ konflikty, když vyměníme partnera? Celý rozhovor na téma vztahů si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Mgr. Barbora Downes je psycholožka a psychoterapeutka, která se věnuje párové a individuální terapii dospělých. Kromě vlastní praxe působí také na klinice Canadian Medical.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Pozná kardiolog zlomené srdce? „Tento termín v našem oboru existuje, protože opravdu může nastat situace, kdy dojde k přechodnému snížení funkce srdečního svalu,“ říká v dalším dílu podcastu MUDr.ování profesor Richard Češka, předseda České internistické společnosti. Rovněž známé rčení o úleku, který nám na chvíli zastaví srdce, má racionální základ.
„Nějaké pauzy se občas vyskytnou, ovšem ty, které trvají přes dvě vteřiny, už mohou být nebezpečné, to se dostáváme do mezní situace,“ vysvětluje kardiolog s tím, že infarkt myokardu nechce utrpět nikdo. „Pokud bych ho ale měl dostat, tak nejraději v České republice, která je v intervenční kardiologii na prvním místě, střídavě s několika dalšími nejvyspělejšími zeměmi.“

Méně bůčku, více zelí
Než ale zkoušet um českých lékařů, bude lepší se zaměřit na prevenci. Vedle intervenční kardiologie totiž existuje i obor, jenž se snaží nemocem srdce předcházet. A právě profesor Richard Češka se preventivní kardiologii léta věnuje. Jeho nejdůležitější rada? „Dejte na selský rozum. Doporučuje se málo tuků a hodně ryb, ale brát v potaz by se mělo i to, na co jsou lidé zvyklí a co jsou schopni změnit. I na typickou českou stravu se dá naroubovat zdravá varianta. Když máte rádi knedlo-vepřo-zelo, tak si ho dejte. Akorát místo bůčku rozumné množství libového vepřového, místo šesti knedlíků tři a k tomu horu kyselého zelí. To je normální zdravé jídlo, které můžu doporučit tomu, kdo nechce mít lososa a makrelu každý den,“ vysvětluje profesor Češka s tím, že dokonce ani nepotřebujeme znát pojmy, kterými se to v informacích o zdravé výživě jenom hemží. Schválně, uměli byste vysvětlit, co jsou omega-3 mastné kyseliny a jaký je rozdíl mez nasycenými a nenasycenými tuky?

Recept na lenost i stres
Uvařili jste si ke čtení tohoto článku kávu? Tak si ji pořádně vychutnejte. Nápoj tolikrát kvůli zdraví srdce zatracovaný vám neublíží. „Že káva škodí srdci, je mýtus. Samozřejmě, vypije-li jedinec s dispozicí k poruše srdečního rytmu pět až sedm velkých šálků za den, tak to asi není úplně optimální. Jinak je ale konzumace kávy, a dokonce i čokolády podle některých publikovaných prací z hlediska prevence srdečně-cévních onemocnění pozitivní,“ říká kardiolog, od kterého se v podcastu dozvíte také něco o účincích vína.

Když se mluví o zdravém srdci, žádný lékař nevynechá apel na pravidelný pohyb. Profesor Richard Češka není výjimka, ovšem i tady se přimlouvá za uměřenost. Jemu samotnému pravidelné procházky „ordinuje“ dvouletá fenka ridgebacka. Pes je dobrý nejen kvůli fyzické kondici, ale pro někoho přítomnost zvířete znamená i méně stresu. A ten srdci škodí rovněž. Zapomeňte ale na obrázek chlápka v saku hroutícího se k zemi s rukou na hrudi. „Vrcholoví manažeři na infarkt moc neumírají. Dokonce se zdá, že postihuje spíš lidi s nižším vzděláním a horším socio-ekonomickým profilem,“ říká kardiolog. Pozitivní stres z práce srdci neškodí, mnohem horší je totiž frustrace třeba ze ztráty zaměstnání, nepotřebnosti.

V rozhovoru se také dozvíte, zda jsou na tom, pokud jde o nemoci srdce, lépe cholerici, či kliďasové, jestli umírají na kardiovaskulární choroby víc ženy, anebo muži, a proč se ocitají v ohrožení také teenageři.

S kým jsme si povídali?
Prof. MUDr. Richard Češka, CSc. vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Je předseda České internistické společnosti a působí v Centru preventivní kardiologie na 1. Lékařské fakultě a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Asistovaná reprodukce pomáhá k dítěti čím dál víc rodičům. Kupředu jde i metoda, která slibuje oddálení menopauzy. Dočkáme se chvíle, kdy bude běžné mateřství v babičkovském věku? A jaké výzvy dnes před lékaři leží?

S kým jsme si povídali

MUDr. Štěpán Machač, Ph.D. je vedoucím lékařem olomoucké IVF Clinic. Je absolventem lékařské fakulty Palackého univerzity v Olomouci – obor všeobecné lékařství. Má atestaci z reprodukční medicíny a je držitelem atestace I. a II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví. Svou praxi získal například jako IVF specialista na reprodukční klinice Reprofit International či v Unica Brno. Absolvoval zahraniční stáže v Cambridge ve Velké Británii a ve španělském Orense.

PODCAST MUDR.OVÁNÍ

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

O mikroplastech se mluví jako o skryté hrozbě pro lidské zdraví. Studie prováděné na zvířatech mají znepokojivé výsledky. Plastů se přesto vyrábí čím dál víc a jsou doslova všude okolo nás. A také v nás. Je důvod k panice?

S kým jsme si povídali?

Prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., DSc. je ředitelem Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vystudoval analytickou chemii a v rámci postgraduálního studia krajinnou a aplikovanou ekologii na PřF UK. Zabývá se toxikologií, mikrobiální biodegradací, analýzou organických polutantů a jejich osudem v životním prostředí a podílí se na vývoji dekontaminačních metod, zejména využívajících mikroorganismy.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Slyšíte, co jiní neslyší, ale nemoc v pravém slova smyslu to není. Přesto lidé postižení pískáním, šuměním a dalšími zvuky v uchu vyhledají pomoc lékaře s tím, že je to stav k zbláznění. Co ale zmůže odborník, když zvuky nelze změřit ani jinak diagnostikovat? Jistá naděje tu je.

U tinnitu neplatí nic a platí všechno. Když vám někdo řekne, že ho způsobuje stres, může to tak být. Ale nemusí. Když se dočtete, že problém vzniká kvůli pobytu v hlučném prostředí, dá se tomu věřit. Ale ne každý muzikant nebo obráběč kovů tinnitem trpí. Kde tedy začít, pokud se chcete obtěžujících zvuků v uchu zbavit? „Je třeba udělat obrovské kontrolní vyšetření, abychom vyloučili zásadní typy nemocí, které by mohly tinnitus způsobit,“ říká doktor Petr Jirák, specialista ORL. Zvuky v uchu totiž může způsobit stav krční páteře, pak může pomoci fyzioterapie nebo někdy pouhá výměna polštáře. „Na vině může být i stav cév, které se zužují nebo z nějakého důvodu stáhnou a nedovedou do středního a vnitřního ucha dostatek krve. To může způsobit zánět nebo nádor či jiná příčina vyžadující aktivní léčbu,“ říká odborník. A když se nic z výše uvedeného nepotvrdí? Ani tak nejsou lékaři, a hlavně pacienti bezmocní.

Alternativní pomoc

Důležité je přijít včas, to platí u tinnitu stejně jako u jiných medicínských záležitostí. „Pokud problémy netrvají dlouho, tak se tinnitus daří poměrně hezky vyléčit. Pokud je ale trvalý, dlouhodobý, vznikl dávno, tak možnosti jsou velmi nízké,“ přiznává doktor Jirák. Nicméně od vyšetření neodrazuje ani lidi, kteří tinnitem trpí i několik let. „Pokud je tinitus jednostranný a pomaloučku, polehoučku se horší, tak je dobře, že pacient přijde. Nebudu mu umět pomoci s tinnitem, ale mohu vyloučit, že je za ním schovaná nějaká těžší choroba.“

Když nedokáže pomoci klasická medicína, mohou být alternativní metody úspěšnější? Podle primáře Jiráka lze dosáhnout dobrých výsledků s akupunkturou a akupresurou, existují i laserové terapie, ale nic není dopředu zaručené. A co zvuková terapie, kdy si postižený pouští do uší jiné zvuky? Pomůže odbourat tinnitus? Jaké jsou další možnosti léčby? Může tinnitus způsobit voda nateklá do ucha při koupání nebo časté záněty středního ucha? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podastu MUDr.ování.

S kým jsme se povídali? 

MUDr. Petr Jirák vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, jeho specializací je otorinolaryngologie. V současné době je primářem Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice na Homolce.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

O menstruaci se buď vůbec nemluví, anebo se kolem ní nafukují různé prapodivné bubliny. Jednou z nich je takzvaná svobodná menstruace. Ženy si prý samy dokážou určit, kdy krev vědomě z těla vyloučí a kdy ji raději zadrží. Podle gynekologa Štěpána Machače to ale není možné. „Z biologické podstaty věci jsou děloha, krvácení a menstruační cyklus něco, co nemůžeme vědomě ovlivnit. Jsou to děje endokrinní a děje svalové, a svalstvo je hladké. To, stejně jako svalstvo žaludku, neumíme ovládat,“ říká lékař v novém dílu podcastu MUDr.ování s tím, že žena snad dokáže vycvičit svaly pánevního dna a menstruaci díky tomu na chvíli zadržet. Ale určitě není schopna zavřít pochvu, aby z ní nic nevyteklo.

Regulovat krvácení? Ano. Ale jen někdo
Odborník v podcastu zmiňuje i další mýty, které kolem menstruace panují. „Část žen si pořád myslí, že když právě menstruují, nemohou otěhotnět. A část žen zase žije v tom, že přestože nemají menstruaci třeba půl roku nebo rok, tak otěhotnět mohou,“ uvádí nejčastější příklady ze své praxe a uvádí je na pravou míru. Proklamace, že menstruace oslavuje ženskou podstatu a plodnost, jsou medicínsky také trochu mimo. „U menstruace není moc co oslavovat, protože znamená vlastně neúspěch,“ říká Štěpán Machač. To, že žena pravidelně krvácí, zkrátka neznamená, že je plodná.

Na menstruační cyklus se dá dívat z mnoha úhlů. Jeden z nich je například věk. „Jsou období v životě ženy, například od nějakých jedenácti do šestnácti let, kdy nepravidelnost či naopak pravidelnost menstruačního cyklu ukazuje, nakolik je žena od plodnosti daleko či blízko. Něco podobného nastává pak kolem čtyřiceti let, kdy taktéž dochází k fyziologickým změnám, žena se blíží k přechodu a menstruační cyklus se začíná zkracovat. V plodném období by pak měl mít cyklus nějakou pravidelnost,“ nastiňuje gynekolog přirozený rámec. Přesto si ale některé ženy menstruační cyklus regulují podle svých potřeb pomocí hormonální antikoncepce. Doktor Machač proti tomu nic nenamítá, ženě to prý neškodí. U velmi mladých dívek takový postup ale nedoporučuje a v podcastu vysvětluje, proč by to mohlo zkomplikovat případné budoucí snahy o otěhotnění.

Bolestivé procesy
Při menstruaci žena vyloučí 70-90 ml krve a spolu s ní z těla odchází také děložní sliznice. Ztrátu menstruační krve není třeba nijak kompenzovat, s tělem to nic neudělá. Horší jsou ale bolesti, které některé ženy při menstruaci zažívají. „To souvisí se stahováním dělohy, protože menstruační krev sama neodteče. Část žen toto vnímá neblaze a křeče cítí tak, že je bolí bedra,“ popisuje gynekolog a dodává, že kromě toho existují i patologie, jako je například svalový uzel neboli myom na děloze, který způsobuje, že děloha se hůře stahuje, což ženu víc bolí. Bolestivé měsíčky mají také ženy s endometriózou.

Jakým způsobem ovlivňuje menstruační cyklus nálady žen? Proč je v krabičkách většinou šestnáct tamponů? Existují hygienické pomůcky, které by gynekolog ženám rozhodně nedoporučil? A co říká gynekolog na fakt, že v ženském kolektivu se občas přihodí, že všechny dámy mají menstruaci ve stejnou dobu? Celý rozhovor s gynekologem Štěpánem Machačem najdete v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., vedoucí lékař IVF Clinic. Absolvoval lékařskou fakultu Palackého univerzity v Olomouci. Má atestaci z reprodukční medicíny a je držitelem atestace I. a II. stupně v oboru gynekologie a porodnictví. Je autor nebo spoluautor desítek přednášek a odborných článků, je předseda výboru Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti Českého lékařského svazu Jana Evangelisty Purkyně.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Vodní záchranář Daniel Vičan, jenž slouží na slapské přehradní nádrži, v podcastu MUDr.ování na téma bezpečí u vody vzpomíná, že tonoucího naposledy zachraňoval před dvěma lety. „Mladý muž, otec od rodiny, vyskočil rozpálený z loďky do vody, dostal infarkt a začal se topit. Naštěstí se mu to stalo přímo před naší základnou, takže pomoc byla okamžitá a vše dobře dopadlo,“ vypráví záchranář.

Většinou se ale podobně dramatické situace odehrávají jinak. Topícího totiž stihnou vytáhnout lidé, kteří ho zahlédnou. Pokud má tedy štěstí, protože tonoucí ani nekřičí o pomoc, ani nemává rukama. „Člověk se většinou topí, protože nemá sílu. Pokud ještě se ještě zvládne hýbat, pak se také dokáže udržet na vodě,“ vysvětluje Daniel Vičan.

Hlavně se nepřibližujte

Když na hladině zahlédnete bezvládné tělo s roztaženýma rukama a hlavou ve vodě, musíte paradoxně pomyslet nejdřív na svou bezpečnost. „Topící se může mít ještě nějakou sílu, kterou aktivujete tím, že ho oslovíte. To je velmi nebezpečná situace. Nesnažte se proto přiblížit až k tonoucímu, zkuste mu něco podat. Dobrá improvizovaná pomůcka jsou dvě pet lahve zabalené do rukávu, výborný záchranný prostředek je také paddleboard,“ vypočítává záchranář a dodává, že osobní zásah je až to poslední, protože „i malé dítě je schopné vás utopit“.

Co dělat, když se přece jen do situace, kdy vás člověk bojující o život pevně sevře a hrozí, že se utopíte oba? Vodní záchranář radí tvrdé nakopnutí, silnou ránu, případně stáhnout pod hladinu. Tam se tonoucí za žádnou cenu dostat nechce, takže se vás pustí. Pak musí následovat rázné, jasné, hlasité povely, tady se chyť, tohle dělej. Žádné jemné uklidňování typu ,to bude dobré´.

Vodu z plic vylévat nemusíte

Co následuje po vytažení bezvládného těla na břeh? Rozhodně ne to, co známe z filmů. Žádné pumpování rukama a čekání na to, až z plic vyjde voda. Je třeba okamžitě zahájit masáž srdce a doufat, že sanitka, kterou mezi tím už někdo zavolal, dorazí co nejdříve. „Masáž musí být ani ne rychlá, ani ne pomalá. Ideální je rytmus vánoční písně Rolničky, rolničky…,“ radí záchranář Daniel Vičan s tím, že se nesmíte bát přitlačit, a to ani když slyšíte praskání. „Náš ,rekord´ je osm prasklých žeber. Ale ten člověk přežil.“

V podcastu se také dozvíte, proč je mnohem víc nebezpečné, když se topíte v moři a na co by si plavci měli dát ve vodě pozor. Co všechno vodní záchranáři musí během své služby řešit a proč vozí v brašně sterilní kombinačky? A jaká pomůcka je nejlepší pro dítě, které ještě neumí plavat? 

S kým jsme si povídali? 
Vodní záchranář Daniel Vičan je předseda spolku Vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Praze 6, který od roku 1992 provozuje na přehradní nádrži Slapy hladinovou záchrannou službu první pomoci a také technickou záchranou službu. Daniel Vičan i všichni jeho kolegové nejen ze základny na Slapech poskytují tuto službu bez nároku na odměnu a ve svém volném čase (o dovolené apod.).

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Na jedné straně chceme, aby děti trávily co nejvíce času venku, na straně druhé jim ale právě teď hrozí, že se zraní častěji než kdy jindy. „Po zimě jsou trochu nemotorné a víc padají,“ vysvětluje lékařka z dětského urgentního příjmu v pražském Motole Júlia Miklošová. Na jaře podle ní lékaři nejčastěji ošetřují pády z kola, úrazy hlavy a dopravní nehody. „Typ a charakter úrazů se nemění jen podle ročního období, ale také s věkem dítěte,“ rozvádí informaci pediatrička, která v podcastu vysvětluje, na co by si měli dát pozor rodiče předškoláků a s čím se na urgentu většinou objevují teenageři.

Specifická zlomenina odhalí týrání
Děti mají dnes nepřeberné množství sportovních pomůcek a náčiní, ale co lékařům dělá největší vrásky, jsou trampolíny. „Osobně mě baví, ale jako lékařka je nemám ráda. Hrozí na nich závažná poranění vnitřních orgánů,“ vysvětluje svůj negativní postoj podpořený praxí, kdy na urgentním příjmu ošetřila mnoho takových případů

Co je na trampolínách vlastně tak špatného? A proč se paní doktorce směje její partner, když procházejí kolem dětského hřiště? O tom všem se Júlia Miklošová rozpovídala v podcastu MUDr.ování, kde jsme si s ní kromě úrazů způsobených při hře povídali o tom, co prožívá, když se jí na urgentním příjmu dostane do ruky dítě, které týrá jeho rodič. Díky lepší diagnostice, která zahrnuje například odhalení specifických zlomenin, dokážou lékaři zachytit víc případů týraných dětí než v minulosti. „Nemyslím si ale, že by jejich počet stoupal. Je to podle mého spíš dáno propracovanými postupy. Ale těžko říci, jak s tím zamíchal covid. Ta čísla ještě nemáme, samotnou by mě zajímala,“ zamýšlí se lékařka.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? MUDr. Júlia Miklošová pracuje více než deset let na vysokoprahovém urgentním příjmu v pražské Fakultní nemocnici Motol. Kromě léčby akutních dětských stavů se věnuje prevenci úrazů našich nejmenších. Sestavila preventivní desatero pro rodiče malých dětí a také spolu s kolegy rentgenology pracovala na zpřesnění diagnostických postupů, které dokáží odhalit fakt, že ošetřované dítě je týráno.

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Možná vás zase včera večer bolela záda, a tak jste si zobli analgetikum. Místo v šuplíku s léky byste ale měli hledat pomoc v botníku. Vyhodit lodičky ale není řešení. Jak říká fyzioterapeutka Vendula Nováková, která se ve své praxi zaměřuje na nohy, problematické mohou být i jiné druhy bot. „Třeba baleríny. Nechci je zatracovat šmahem, existují i celkem kvalitní modely, ale problém je, že zrovna tyhle boty musíme na noze křečovitě držet. To samé se děje, i když nosíme pantofle. Přitom noha by neměla držet botu, ale bota nohu,“ upřesňuje fyzioterapeutka s tím, že když je to naopak, noha se dostane do křeče, z čehož pramení problémy, které leckdy vyvzlínají až k bedrům.

Nepomůžete si ani tím, že si koupíte barefooty a už nikdy nic jiného nebudete nosit. „Na barefooty bychom si měli zvykat postupně, jinak se v nich nebudeme cítit dobře,“ upozorňuje Vendula Nováková. V podcastu jsme se s odbornicí na zdravou chůzi dostali také k trendu chození bez bot, obouvání dětí a nápravě kladívkových prstů a vbočených palců.

„Snažím se, aby dotyčný či dotyčná nemuseli na operaci, která je velmi bolestivá. A většinou se to daří,“ dodává ke dvěma posledně jmenovaným obtížím fyzioterapeutka, která nezatracuje ani různé „narovnávací pomůcky“ hojně nabízené těm, koho vbočené palce trápí hlavně z estetického hlediska.

A s kým že jsme si to vlastně povídali? Vendula Nováková na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy absolvovala studijní program Specializace ve zdravotnictví – obor Fyzioterapie. V současné době pokračuje v navazujícím studiu na FTVS oborem Aplikovaná tělesná výchova a sport osob se specifickými potřebami. Pracuje jako fyzioterapeutka na klinice VO2MAX, kterou založila olympijská medailistka, lyžařka Šárka Strachová.

Příští týden se můžete těšit na lékařku Julii Miklošovou, která pracuje na dětském urgentním příjmu v nemocnici Motol. Proč by zakázala trampolíny na zahradách?

• MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  
• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz. 

Škoda rány, která padne vedle - řada lidí vychovává své děti podle tohoto hesla. Odborníci ale mají mnoho dat, podle kterých i občasné fyzické tresty poškozují psychické zdraví dětí a mají za následek rozvoj úzkostí či depresí. Kromě toho narušují vztah mezi dětmi a rodiči i do budoucna.

S kým jsme si povídali?

Prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D. je klinický psycholog, psychoterapeut, soudní znalec a profesor lékařské psychologie. Odborně se zabývá kromě jiného psychologií dítěte a forenzní psychologií. Absolvoval řadu odborných kurzů a zahraničních stáží nejen v Evropě, ale i v Asii či v USA. Je autorem mnoha vzdělávacích a vědeckých projektů.

Rozhovory o zázracích medicíny s těmi, kdo za nimi stojí. Daniela Přádová zpovídá lékaře a odborníky z různých koutů zdravotnictví. Mudrování o všech podobách zdraví, aktuálních trendech i přelomových léčebných postupech poslouchejte každou středu na ProZeny.cz.

Poslechnout si jej můžete také na Podcasty.cz či v podcastových aplikacích, jako jsou Spotify či Apple Podcasts, kde můžete MUDr.ování i odebírat.

Stále se mluví a píše o tom, že Češi málo sportují a vykazují nízkou tělesnou zdatnost. Podle odbornice na pohyb však neexistují objektivní studie, které by toto tvrzení definitivně prokázaly. Potíž vidí spíš v tom, že někdy se hýbeme až moc a hlavně nezdravě.

Studie, které zkoumají tělesnou zdatnost národa, jsou prováděny na malých vzorcích osob.  Takže jejich vypovídající hodnota je nízká. „A obávám se, že je v tom i určitá tendence dojít k negativním závěrům. Jsem přesvědčená, že Češi se velmi zlepšili, chodí do fitness center, běhají, parametry tělesné zdatnosti se určitě zvedají,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování docentka Daniela Stackeová, fyzioterapeutka se zaměřením na psychosomatiku, která působí jako pedagožka na několika vysokých školách.

Odbornice vidí jiný neblahý trend, a to, že někdy z touhy zbavit se napětí a stresu cvičíme příliš intenzivně a příliš často. „Lidé pak mají třeba lepší úroveň kardiovaskulární zdatnosti, ale chybí jim psychologické benefity pohybu. Přitom by se očekávalo, že se budou cítit lépe, že budou mít lepší náladu.“ Jenže ta se ne vždy dostaví. Což může postihnout i ty, kteří začnou cvičit kvůli lepší postavě. Tělesné dispozice ale nepřecvičíte, což může vést k frustraci a poškozené sebedůvěře.

Neblahá závislost
Kdysi býval populární slogan „Sport je naše droga“. V poslední době se ukazuje, že nebyl zase tak daleko od pravdy. Byť je pohyb pro člověka nezbytný, závislost na něm může způsobit mnoho problémů. Jak se ale může stát, že člověk cvičení propadne natolik, že přestane vnímat zdravou hranici? Podle docentky Stackeové se většinou sejde víc faktorů: „Jeden z nejvíc častých je sociální tlak na to provádět tělesné aktivity, které směřují ke zvýšení atraktivity jedince. Pak to ale není o prožitku z pohybu, ale o tom, že pohybovou aktivitu používáme jako prostředek ke změně těla.“

Cvičení je společností vnímané velmi pozitivně, sklízíme za něj potlesk i palce nahoru, takže člověku, který se cítí v životě nejistý nebo nedoceněný, může kompenzovat tolik potřebné uznání. Od toho už může být jen krůček k závislosti. Všimne si jí ale spíš okolí než člověk samotný. „Vidí, že to není zdravá forma pohybové aktivity, když se jedinec soustředí pouze na cvičení a začne zanedbávat další aspekty života. Odborníci tomu říkají obsedantně kompulzivní porucha, kdy dotyčný sleduje úzkostlivě parametry tréninku, nutkavě dodržuje výživový plán a tak podobně. A i když to po čase působí na tělo destruktivně, pokračuje v pohybové aktivitě dál,“ přibližuje Daniela Stackeová.

Nauka o vlastním těle
Je vůbec možné ubránit se vzniku takové závislosti, když nás všichni k pohybu nabádají, hvězdy sportovního nebe jsou adorovány a vyrýsované svaly jsou předmětem všeobecného obdivu? „Jedinci, kteří trpí závislostí na pohybu, jsou přesvědčeni, že jednají správně. Tohle nastavení změníte obtížně. Jediná možná cesta je zařadit toto téma do primárního vzdělávání, kde se bude hovořit o zdravém vztahu k pohybu, k vlastnímu tělu,“ myslí si docentka Daniela Stackeová.

Proč někomu stačí pohybu méně, když ho jiný potřebuje hodně? Lze léčit závislost na sportu sportem? A proč bychom se neměli snažit za každou cenu uběhnout půlmaraton? Celý rozhovor o tom, že i pohyb může člověku uškodit, pokud se to přežene, si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.

S kým jsme si povídali?
Doc. Daniela Stackeová absolvovala studium fyzioterapie (specializace somatopsychoterapie) na Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze a trenérství kulturistiky a fitness tamtéž. Působí na VŠTVS Palestra a externě spolupracuje s dalšími školami. Je autorkou knihy Cvičení na bolavá záda.

MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová, která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.  

• Nový díl vychází každou středu v 11:00.
• Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz. 
• Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz.