Ministerský jednorožec (Podporujeme inovace)

Tímto dílem začínáme minisérii o psychoaktivních látkách. S jednotlivými hosty se ně podíváme z různých pohledů. Hovořit budeme o protidrogové politice, možnostech psychedelik v léčbě duševních nemocí, rituálech, ale i o snižování rizika u drogově závislých či jejich léčbě.
Prvním hostem, s kterým jsme se podívali do světa tvorby politik v oblasti regulace drog, není nikdo jiný než národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, kterého lze označit za inovátora v oblasti drogové politiky. Zastává přístup minimalizace rizik spojených s užíváním drog, dekriminalizaci uživatelů drog a zmírňování prohibice.
S Petrem Havlíčkem probrali to, jaké závislosti trápí Česko a proč je alkohol náš největší problém. Jak by o drogách měli hovořit rodiče se svými dětmi a jaké mýty o užívání drog panují. Například ten, že si často rodiče myslí, že pokud své děti s alkoholem seznamují pod jejich dohledem, dělají správnou věc, začínají s ním však často enormně brzo, kdy naopak škodí. Hovořili však i o tom, jak má na naše vnímání škodlivosti drog vliv kulturní prostředí a jak jsou různé drogy vnímány v jiných zemích. Dotkli se i dalších témat jako vztahu duševního zdraví na užívání drog či proměny oblíbenosti různých drog v jednotlivých generacích.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Pokud máte ověřený přístup nebo know-how, které chcete šířit do více organizací s cílem zlepšit služby pro jejich klienty, pak se můžete zapojit do Realizační fáze šíření. Předpokladem však je, že již budete mít navázanou spolupráci s organizacemi, ve kterých budete svůj přístup uplatňovat. Důležitou podmínkou pro přihlášení se do Realizační fáze šíření je projít jednou ze tří ostatních inovačních výzev (obou inkubačních nebo Realizační fáze na vývoj řešení). V dnešním díle si tuto výzvu detailněji rozebíráme, dozvíte se například co je potřeba ke konzultacím nebo jaké jsou podporované klíčové aktivity. Výzva Realizační fáze šíření, kterou naleznete pod číslem 50 byla vyhlášena na konci března.

Další informace o výzvě naleznete zde: https://www.esfcr.cz/prehled-vyzev-opz-plus/-/asset_publisher/SfUza2tXdZGm/content/realizacni-faze-sireni?inheritRedirect=false

Pro úspěšné provedení projektu musíme být s organizacemi na jedné vlně. Přemýšleli jsme, jak toho dosáhnout co nejrychleji a proto jsme vyvinuli sadů principů, které vycházejí z našich mnohaletých zkušeností, ale i odborné literatury. Ty jsou rozděleny do třech kategorií PROČ, JAK a CO. Neboli PROČ to děláme a jaké nás k tomu vedou důvody. JAK projekty dělat či jak k nim vhodně přistupovat. CO nabízíme organizacím, které u nás mají projekt a jaká je naše přidaná hodnota. Na vizualizaci principů se můžete podívat na odkazu bit.ly/NasePrincipy.

Sociální inovace. Jen opravdu málo lidí si dovede představit, co tohle sousloví znamená a když se zeptáte nás, dostanete dlouhou odpověď plnou odborných slov. Dnešní díl by měl pomoct vám k vniknutí do světa sociálních inovací a nám, jak o sociálních inovacích mluvit srozumitelně.

V prvním díle hovoříme o třech tématech, která dle nás sociální inovace definují. Všímavosti vůči společenským problémům a potřebám lidí, který nějaký problém mají, snaze vyvíjet nová řešení na tyto problémy a prokazovat, že tato řešení fungují a mění životní situace lidí.

Tak, aby naše přemýšlení o sociálních inovacích dostalo reálné obrysy, podíváme se na projekty, které dle nás velmi dobře naplňují principy sociálních inovací - Parafilik, Rapid re-housing a SOS Rubikon.

Téma domácího a sexuálního násilí se čím dál tím více dostává do veřejného prostoru a začínají se hýbat ledy i na poli legislativním. Připravili jsme pro vás dvoudílnou minisérii o tomto tématu, jejímž druhým hostem byl Josef Petr, ředitel organizace Liga otevřených mužů, která podporuje aktivní přístup mužů k osobnímu rozvoji, zodpovědnému partnerství a rodičovství a společenské angažovanosti.

Vztek je emoce, která často stojí za násilím a spočívá v nezvládání emocí, protože člověk nemá dostatečně propracované strategie jak s emocemi zacházet a násilí tak funguje jako způsob vyjádření potřeby či frustrace. Proto Liga otevřených mužů vytvořila program na zvládání vzteku, který je založen jak na individuální, tak skupinové formě práce s původcem násilí.

Ne každý, kdo zažil násilí v dětství se bude v dospělosti chovat násilně, ale ten kdo se chová násilně velmi často zažil násilí v dětství. Původce násilí potřebuje jasně nastavit společenskou přijatelnost násilí, ale zároveň potřebují pomoc, protože to neznamená, že jde o špatné lidi, ale to co dělají je špatné.

Odkaz na předchozí díl s Jitkou Polákovou z organizace proFem naleznete zde.

Výzva Sociální inovace pro budoucnost má jako jednu z možných aktivit Reflexe možných budoucností. Ve výzvě dáváme prostor pro nové přístupy v oblasti designu - spekulativní a tranzitivní design. Hosty 39. dílu podcastu Ministerský jednorožec jsou designéři Klára Peloušková z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Roman Sellner Novotný z Katedry informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v Brně.

Veronika Pavlovská s hosty probírá co je pro ně design služeb, jaké má design služeb problémy a nedostatky a proč vznikly další přístupy, o čem je spekulativní design a jaké jsou jeho možnosti a jak se pracuje v rámci tranzitivního designu. Ukazují i praktické příklady projektů, které spekulativní a tranzitivní design využívaly.

Design služeb: 1:05-11:09

Co designu služeb chybí a proč vznikly nové směry: 11:09-19:00

Spekulativní design 19:00-34:02

Tranzitivní design 34:02

Zdroje a projekty, o kterých jsme v podcastu mluvili:

Lou Downe a 15 principů skvělých služeb: Good Services

United Micro Kingdoms

Film Planet City

Koncept tří horizontů: https://www.ceskepriority.cz/en/foresight/three-horizons , https://medium.com/activate-the-future/the-three-horizons-of-innovation-and-culture-change-d9681b0e0b0f 

Kniha o tranzitivní designu a karty k metodám tranzitivního designu od KISK: https://kisk.phil.muni.cz/transitiondesign

Projekt prevence energetické chudoby je jedním z těch, kteří prošli inkubační fází vývoje řešení a směřuje do realizační fáze. Původně se však jedná o belgický projekt Papillon, který se zaměřuje na pronájem energeticky úsporných domácích spotřebičů nízkopříjmovým domácnostem. Papillon jsme poznali na setkání zástupců kompetenčních center z jednotlivých zemí se sociálními inovátory z Belgie. Projekt jsme chtěli škálovat i do Česka, proto jsme hledali, kdo by se toho ujmul a našli tým z projektové kanceláře MPSV, jehož zástupkyně Zuzanna Matěchová a Michaela Šimečková byly hosty Petr Havlíčka.

Společně jsme probrali celou řadu témat o tom, jaké to je přenášet projekt ze zahraničí, s jakými výzvami se díky tomu setkali, jak je překonali a jaké cesty se jim díky tomu otevřely. Probrali jsme, jak s tím souvisejí dávky mimořádné okamžité pomoci, k jakým změnám u klientů díky projektu dochází a samozřejmě i tipy a triky, jak my sami můžeme ušetřit za energie.

Projekt můžete kontaktovat nebo sledovat na těchto odkazech:

https://energo-chudoba.cz/

https://www.facebook.com/energochudoba/

V druhém díle minisérie o psychoaktivních látkách přivítal Petr Havlíček dva hosty z Národního ústavu duševního zdraví, Tomáše Páleníčka a Jana Blahůška. Hovořili společně o tom, jak použití psychedelik pomáhá v léčbě duševních nemocí a že následná psychoterapie prodlužuje jejich pozitivní efekt.

Jedním z pozitivních příběhů je ten, kdy maminka dvou dětí byla v dlouhodobě špatném psychickém stavu a rozhodnuta pro podstoupení eutanazie ve Švýcarsku. Prošla však ketaminovou terapií, která ji pomohla do té míry, že výrazně snížila sebevražedné myšlenky a proces vedoucí k eutanazii tak zrušila.

Dále probrali to, jak psychedelická terapie vypadá, jaké jsou legislativní překážky použití psilocybinu, tedy látky z lysohlávků, v širší léčbě oproti heroinu, který je registrovaný jako léčivo.

Dostali se však i ke vztahu psychoaktivních látek a rituálů, indiánům, a šamanům z Jižní Ameriky. Například Kolumbie delegovala část péče o lidi s duševními potížemi na tradiční léčitele, kteří pracují i s psychedeliky. Narazili tak, podobně jako v rozhovoru s Jindřichem Vobořilem, na vliv norem a kulturního kontextu, kdy stejní psychedeličtí léčitelé mohou v Česku skončit za pořádání například ayahuascových rituálů ve vězení.

Pokud byste se o možnostech psychedelik a jejich využití chtěli dozvědět více, doporučili naši hosté následující literaturu či autory:

• Fenomén psychedelie - Filip Tylš a kol.
• Psychedelika a psychonautika - Vojtěch Cink
• Brány vnímání- Auldous Huxley
• díla Stanislav Grof, nebo Timothy Lieryho

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Třetím dílem završujeme minisérii o psychoaktivních látkách. Tentokrát jsme se podívali na téma léčby závislostí a snižování rizika u lidi se závislostmi. Hosty Petra Havlíčka jsou Martin Hulík, vedoucí terapeutické komunity Němčice, který se zabývá především léčbou závislostí a David Pešek, vedoucí kontaktního centra, který se specializuje na přístup harm reduction. Oba jsou z neziskové organizace Sananim.

V rozhovoru hovořili o tom, jak vzniká závislost a jak jsou blízké a zdravé vztahy důležité, aby k rozvoji závislostí nedošlo. Lidé, kteří nezažívají bezpečí ve vztahu, ať už v základním dítě-rodič nebo v dalších, tak je u nich potenciál k rozvoji závislosti mnohonásobně vyšší než u lidí, kteří tuto jistotu v mezilidských vztazích mají.

Dále probírali přístup harm reduction, což jsou služby, které pomáhají klientům se závislostmi a zároveň chrání společnost (např. před infekčními nemocemi). Díky tomu, že tyto služby začaly fungovat hned po revoluci, tak je např. prevalence HIV u uživatelů drog minimální.

Posledním tématem bylo léčení závislostí v pobytových komunitních službách. Program v Němčicích se skládá ze tří pilířů: 1. terapie, 2. práce a 3. volný čas. Volný čas je důležitý, aby člověk uměl žít bez dohledu, uměl přebrat zodpovědnost a naučil se, že život není jen o práci a odříkání si, ale o smysluplném a zajímavém životním stylu. Ukazuje se také, že užívání drog nebo závislost samotná se u většiny klientů ukazuje jako ten menší nebo snáz řešitelnější problém, to co je u klientů větší potíž, je naprostý krok do neznáma a samota.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Na konci roku 2018 jsme vyhlásili jednu velmi speciální výzvu. Hledali jsme organizace, které by byly ochotné na sobě vyzkoušet soubor metod zvaný design služeb. Letos všech 19 projektů skončilo a my jsme se pustili do zhodnocení získaných zkušeností. Dozvíte se, jak organizace zapojené ve výzvě hodnotí přínos designu služeb, co se naučili a jak se proměnil způsob jejich práce.

Děkujeme Lucii Šídové z organizace Freya, Aleně Červenkové ze Společnosti E, Jitce Polákové z proFem a Veronice Maslíkové z organizace Dementia, že nám podcast oživily svými hlasy. Přehled všech projektů ve výzvě 83 najdete zde: https://www.podporujemeinovace.cz/projekty/opz/. 

Strach a obavy jsou přirozenou součástí na začátku rozjezdu projektu nebo podnikání. Člověk by jimi však neměl být paralyzován natolik, aby jeho nápad zůstal jenom v hlavě. Překonat tyto překážky pomáhá Dalibor Pulkert, designér a zakladatel inovačního labu a startupového studia Outboxers.

V rozhovoru s Petrem Havlíčkem mluvili o jeho zkušenostech s inovačními projekty. Například, jak z nápadu vzorového bytu pro člověka s Alzheimerovou nemocí, vznikla úniková hra Demetrix nebo jak pomáhal designovat tzv. Dementia friendly společnost.

Dále probrali, jak nám k pochopení našich klientů mohou pomoct behaviorální otázky či jak pracovat s lidmi, kteří nejsou úplně naladění na human centered design.

V nedávné době Dalibor vydal knihu 30 hodin: Ověř nápad v rekordním čase a rozjeď vysněné podnikání, kam přetavil své bohaté zkušenosti. Proto přišla řeč i na to, co se dá stihnout za 30 hodin, jak nápad ověřit a proč je důležitější zamilovat se do problému než do nápadu. Daliborovu knihu si můžete pořídit u nakladatelství Melvil s 30% slevou po zadání kódu: #outboxers (i s hashtagem).

24. epizodu Ministerského jednorožce s ředitelkou organizace Dementia Veronikou Frühbauer (dříve Maslíkovou) si můžete poslechnout zde.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Vývoj řešení a šíření know-how do organizací. To jsou dvě oblasti, které chceme podporovat v Operačním programu Zaměstnanost plus (OPZ+). Výzvy na vývoj řešení by organizacím měly poskytnout jedinečný prostor pro hledání nových řešení na existující problémy. Výzvy na šíření jsou určené pro organizace, které již mají nějaké know-how nebo přístup, o kterém vědí, že funguje a že by z něj mohly prosperovat i další organizace. Tímto dílem startujeme třídílnou sérii o inovačních výzvách. Ve dvou navazujících dílech se podíváme na inkubační fáze těchto výzev podrobněji. Schéma výzev naleznete na https://www.esfcr.cz/socialni-inovace-v-opz-plus.

Téma domácího a sexuálního násilí se čím dál tím více dostává do veřejného prostoru a začínají se hýbat ledy i na poli legislativním. Připravili jsme pro vás dvoudílnou minisérii o tomto tématu, jejímž prvním hostem byla Jitka Poláková, ředitelka organizace proFem. Ta již 30 let usiluje v Česku o zlepšení situace v oblasti domácího a sexuálního násilí skrze poradenství, prevenci a zvyšování osvěty.

Když organizace začala v roce 2014 se sociální prací cílenou na oběti sexuálního násilí, tak v Česku nebyl nikdo, kdo by poskytl relevantní informace, jak dobře poskytovat sociální poradenství právě obětem sexuálního násilí. Pomohl jim v tom i inovační projekt ve výzvě 83, kde si mohli podrobně zmapovat zahraniční praxi, ale hlavně potřeby klientek. Protože jde o velice citlivé téma, měli ze začátku obavy ptát se klientek, ale postupem času našli okruh těch, které to již mají vyřešené a díky tomu mohli svou službu velice dobře nastavit a zacílit.

S Jitkou jsme také hovořili o tom, co je to traumastojan a jak pomáhá přiblížit prožívání obětí domácího násilí, co proFem plánuje do budoucna, jaká je role vlády v boji proti domácímu a sexuálnímu násilí a co se chystá v legislativní oblasti a také proč rozsudky v oblasti domácího a sexuálního násilí často končí pouze podmínkou. Více o službách organizace proFem se můžete dozvědět zde.

Citované výzkumy:

https://www.amnesty.cz/zprava/5562/novy-pruzkum-postoj-cechu-ke-znasilneni-se-lepsi-spoluvinu-obetem-presto-prisuzuje-nejmene-40-procent-lidi

https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/118456/vyzkum-muzou-si-za-to-sami-az-tretina-lidi-si-mysli-ze-obeti-domaciho-nasili-nesou-vinu-za-svou-situaci.html

Human Learnnig System je alternativní přístup k tvorbě, poskytování a změně veřejných služeb. HLS reaguje na komplexní povahu našeho světa a stávajících problémů. Samotný název je složen ze tří konceptů, kde HUMAN představuje důraz na budování vztahů mezi lidmi, které přispívají k lepším způsobům práce. LEARNING vytváří prostor pro inovace a udržitelné zlepšování, podstatnější pro něj je učení se než dosahování výsledků. SYSTEMS říká, že je třeba přemýšlet v systémech, protože vše je propojeno a navzájem se ovlivňující. O přístupu Human learning systems i o tom, kde se v Česku jeho principy využily jsme si povídali s konzultantem a evaluátorem Vladimírem Kváčou.

Téma fungování týmů, spokojenosti v práci a nových forem organizace práce nás zajímá dlouhodobě. V padesátém díle Ministerského jednorožce proto tak trochu navážeme na dva předchozí díly a představíme koncept samořídících se a tyrkysových organizací.

Veronika Pavlovská pozvala do studia Pavlínu Šafusovou, spoluzakladatelku a spolumajitelku sociálního družstva Cedrovatka, které v Krásné Lípě provozuje čokoládovnu Mana. A právě tyto koncepty společně v podcastu rozebírají a představují. Pavlína vysvětluje, jak v Maně neexistují pracovní role a jak staví svou spolupráci na principech a hodnotách celistvosti a smyslu.

Čokoládovnu Mana můžete navštívit v Krásné lípě: MANA čokoládovna | Prodejna | ČokoKrámek.cz (cokokramek.cz).

Pokud vás téma zajímá víc, Pavlína doporučuje mnoho zdrojů a platforem pro inspiraci:

kniha Budoucnost organizací

Slušná firma

Štěstí v práci

Tomáš Hajzler

Michal beránek

Buurtzorg

Hlasovat pro náš podcast můžete v soutěži Podcast roku až do 6. června 2024 na následující adrese https://www.podcastroku.cz/#hlasovani

Hostem podcastu je Romana Straussová, logopedka, terapeutka dětí a dospívajících s poruchou autistického spektra (PAS), videotrenérka a autorka metody Open therapy of autism (O.T.A.).

V tomto díle jsme si povídali o unikátní metodě O.T.A., která vznikla i proto, že mnoho rodičů má obavy ze svých autistických dětí, že jim nerozumí. Romana sama měla adoptované dítě s PAS a procházela si podobnými obavami. Poté, co začala pracovat s dětmi s PAS i profesně, rozvíjela pozitivní přístup, který je vnímá primárně jako děti a ne jako autisty. Základním předpokladem je prostředí, kde se dítě může seberealizovat a kde rodič není tím, kdo neustále dává pokyny a dítěti s něčím pomáhá.

Metoda je zcela vývojová a kvazi-experimentálně ověřená, že funguje a výrazně zlepšuje život dětem s poruchou autistického spektra a snižuje její projevy.

Dále se dozvíte, co se společně s dětskými lékaři povedlo zavést a jakou zásadní systémovou změnu to přineslo, ale i konkrétní příběh dívky, které Romana Straussová poskytovala odbornou podporu. Hovořili jsme také o epidemii autismu a co ji napomáhá, ale také o tom, co je nejdůležitější rozvíjet u dětí s PAS.

Více o Centru terapie autismu a jejich práci se dozvíte zde.

Méně administrativní zátěže a více přímé práce s rodinami. Méně nedůvěry a více podpory. To jsou základní principy změny, které se podařilo dosáhnout v Pardubickém kraji díky změně OSPODu odspodu.

Hosty Petra Havlíčka jsou Kateřina Netolická, vedoucí Odboru sociálních věcí Pardubického kraje, která měla transformaci na starost na krajské úrovni a Dagmar Ducháčková, sociální pracovnice a vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Žamberku. Společně hovořily o tom, v čem změna spočívala a jak moc pro pozitivní změnu u klientů byla důležitá změna nastavení mysli a přemýšlení u pracovnic OSPODů samotných, jak dle svých slov opustily remcání a stížnosti, začaly hledat řešení a chtěly měnit systém.

Dalším z témat byla i zahraniční zkušenost, protože projekt se inspiroval u nizozemských kolegů z Amsterdamu a Gröningenu a také co naopak přenést nešlo, ale přály by si, aby se povedlo implementovat i u nás. Letos v dubnu byl Kateřina oceněna cenou Úřednický čin roku v kategorii Inovace ve službách veřejnosti.

• Zmíněné materiály, které vznikly v projektu naleznete zde.
• Rozhovor s Richardem Kokešem, s kterým jsme téma částečně také otevřeli v 49. epizodě si můžete poslechnout zde.

Kompetenční centrum pro sociální inovace. V několika dílech jsme se o něm zmínili, ale až nyní dostává svou vlastní epizodu podcastu. Poslední dva roky jsme díky grantu Evropské komise mohli dělat aktivity, které měly vést ke zlepšování prostředí sociálních inovací. Petr Havlíček společně s Markétou Pěchoučkovou, vedoucí oddělení sociálních inovací hovoří o tom, co jsme začali dělat pro koho a proč, co se povedlo, co jsme se naučili a jaký způsob myšlení to u nás nastartovalo. Grant sice dnešním dnem končí, ale v nastartovaných aktivitách chceme pokračovat i nadále a pomáhat měnit veřejné služby k lepšímu.

Odkazy zmíněné v podcastu:

- Záznam Social Innovation Fora v originále zde (anglicky), s českým tlumočením zde

- Blogy o foresightu (Úvod do foresightu, Foresightové metody)

- O projektu Prevence energetické chudoby si můžete poslechnout ve 29. díle (od 7:00)

Ve chvíli, kdy člověk v oddlužení přestane komunikovat, tak se k němu již nedostane ani soud, ani správce, ani poradce. Nejčastěji k selhání dochází během prvního roku oddlužení. Proto nezisková organizace Rubikon vyvinula nástroj detekce, který by měl případnému selhání u dlužníků v insolvenci předcházet tím, že u nich včas detekuje rizikové faktory a poskytne jim podporu. O jaké faktory se jedná, kdy při oddlužení dochází k největšímu selhání nebo jaké nejčastější mýty o oddlužení mezi lidmi putují, se dozvíte v novém díle podcastu Ministerský jednorožec s Pavlou Aschermannovou z neziskové organizace Rubikon.

Kontrafaktuální evaluace je způsob ověření programů, který umožňuje opravdu prokázat, že ke změnám dochází jen a pouze díky jednomu konkrétnímu řešení. Štěpán Ripka byl u projektu Rapid Re-housing Brno, který jako jeden z mála v Česku ověřil účinnost přístupu Housing First pomocí experimentu. Co všechno obnáší realizace experimentálního ověření? Proč se může vyplatit investovat třetinu financí na projekt na jeho evaluaci? Jaké výsledky Housing First přináší? O tom všem jsme si se Štěpánem Ripkou povídali.

Proč byste se měli o experimenty zajímat? Na konci března vyhlásíme výzvu Realizační fáze vývoje řešení, ve kterém chceme (kromě jiného) kontrafaktuální evaluace opět podporovat.

Pokud se chcete o projektu Rapid Rehousing Brno a jeho vysledcích dozvědět víc, podívejte se sem: https://hf.socialnibydleni.org/housing-first/rapid-re-housing-brno.

Hostem tohoto dílu je Richard Kokeš, spoluzakladatel společnosti Govlab, evaluátor a průvodce změnou.

Společně s Petrem Havlíčkem hovořili o proměňování státní správy, naplňování strategických dokumentů nebo o tom jak dosáhnout změn v 21. století. Richard má bohaté zkušeností se státní správou. Působil na Ministerstvu školství a Ministerstvu pro místní rozvoj, kde se podílel na přípravě vzdělávacího programu ve strategickém řízení pro úředníky Strateduka a s Govlabem se zaměřuje především na designování a proměnu veřejných služeb.

Úspěšné naplňování strategií spočívá podle Richarda nejen v tom, že jich nebude mnoho a nebudou příliš obsáhlé, ale především ve vztazích okolo nich. Ty by měly fungovat jako prostředek vzájemné komunikace a dohody mezi různými aktéry.

Ve státní správě však vnímá, že je velké množství priorit, a proto je málo času na budování vztahů. Ty však velmi zkvalitňují výkon úředníků

Richard dále hovořil o tom, jak se povedlo Finsku učinit přítrž velkému množství priorit, jak probíhají manažerské komunity na MPSV a co si z nich vedoucí pracovníci odnášejí nebo o tom, proč nestačí změnit zákon, abychom dosáhli velkých změn a co je pro to potřeba. Odkaz na Forum for changemakers naleznete zde.

Hlasovat pro náš podcast můžete v soutěži Podcast roku až do 6. června 2024 na následující adrese ⁠https://www.podcastroku.cz/#hlasovani⁠.

Pod oblastí sexuality si lidé často představují jen sex. Toto téma je však daleko širší, dotýká se i mezilidských vztahů, vztahu ke svému tělu, vymezení hranic a doteků či soukromí. Organizace Freya se těmito tématy zabývá zejména u lidí se zdravotním postižením, seniorů a seniorek. S Lucií Šídovou, ředitelkou této organizace jsme si povídali o tom, jak zaváděli práci se sexualitou v sociálních zařízeních, jak jim pomohl design služeb nebo na co si dát pozor při zavádění sociálních inovací. Organizaci Freya můžete sledovat na webu freya.live.

S designérkou, výzkumnicí, evaluátorkou a původně také sociální pracovnicí Petrou Kutálkovou si povídáme o systémech, systémových změnách a rozdíly mezi designem zaměřeným na člověka a systemickým designem. Petra popisuje své zkušenosti s prací na projektech, ve kterých se systémovým přístupem pracovali.

Systém je celek, který nejde rozdělit na jednotlivé části, protože části jsou na sebe propojené a navzájem spolu reagují. Pro práci se systémem je potřeba porozumět perspektivám a vztahům mezi všemi aktéry. Čím vyšší je komplexita problému, tím větší je potřeba spolupráce a tím menší má designér kontrolu.

Zdroje, které v podcastu zmiňujeme:

• Cynefim framework vysvětlující komplexitu: https://en.wikipedia.org/wiki/Cynefin_framework
• Mieke van der Bijl-Brouwer: https://miekevanderbijl.com/
• 100 metod: https://kisk.phil.muni.cz/100metod
• Human.Learning.Systems: https://www.humanlearning.systems/ a 17. díl Ministerského jednorožce
• Projekty UNIPA a Freya

Realizační fáze vývoje řešení je výzva, která na žadatele o dotaci klade vysoké nároky. Je to pochopitelné, protože jde o výzvu, z které chceme podpořit ambiciózní projekty, které usilují o systémovou změnu. Což také znamená, že to není výzva pro každého, ale i to že se během konzultací a na komisích setkáváme s některými opakujícími se vzorci nedostatků v projektových záměrech.

V tomto díle, proto Veronika Pavlovská s Petrem Havlíčkem tyto nejčastější problémy rozebrali podrobněji. Prošli žádost i jednotlivé přílohy, popsali jakou mají vnitřní logiku a jak je nejlépe připravit a také se podívali na několik komentářů hodnotící komise, aby přiblížili, jak k žádostem přistupují hodnotitelé.

• K realizační výzvě jsme již nahráli 22. díl, který je k poslechu zde.
• Hodnocení z jednotlivých hodnotící komisí si můžete přečíst na této stránce úplně dole.

Eva Pavlíková je spoluzakladatelka a ředitelka organizace Česko.digital. Společně jsme si povídaly o tom, jakou roli hrají technologie v neziskovém sektoru, s čím nám technologie mohou pomoci a co naopak neumí. Eva představila, jak v Česko.digital fungují a s čím dalším organizacím pomáhají. Dotkly jsme se i tématu systémové změny, kterou si Česko.digital řešilo ve spolupráci s organizací Ashoka. Podívejte se na webinář, ve kterém je tento proces detailněji popsán (https://youtu.be/0DDw1lIys1I). Na zmiňovaný model ledovce se můžete podívat třeba tady.

Eva v podcastu zmiňuje nástroje Mural, Miro a Slack. Nechte se inspirovat její radou a vyzkoušejte alespoň jeden z nich!
Pokud vás zajímá více informací o projektu Nezisk.digital, najdete je na stránkách Česko.digital (https://cesko.digital/projects/nezisk-digital).

Interkulturní práce umožňuje cizincům zprostředkovat přístup do veřejných institucí a poukázat na jejich potřeby a problémy, které se častěji řeší mimo systém veřejných služeb. S Lenkou Šafránkovou Pavlíčkovou jsme si povídali o tom, jak propojit úřady a jejich klienty, že je nutné rozumět tomu, co potřebují cizinci, ale i tomu, co potřebují úředníci, kteří s nimi pracují a o celém systému, který problém migrace řeší.

Co Lenka doporučuje pro tvorbu udržitelných řešení?

• Vybudujte si armádu spojenců. Pokud se něco podaří, je to vždy výsledkem spolupráce.
• Naučte se rozumět jazyku všech aktérů (ať už jsou to cizinci, úředníci či politici) a aktivně ho používat.
• Spolehněte se na data. Pokud máte dobrá data, je těžké je ignorovat.

Hostem podcastu je Olga Shirobokova, která působí jako Lead of Knowledge v mezinárodní organizaci Ashoka. Za své působení pomohla více než 100 organizacím s ujasněním, co jsou systémové změny a jak jich dosáhnout nejen v Česku, ale napříč Evropou, Asií i Amerikou.

Třetí díl z minisérie se přesouvá od tématu advokační práce k systémové změně. Petr Havlíček s Olgou hovořil o tom, jak lze systémovou změnu chápat a jak k ni přistupovat. Co je to systémová práce a jaké jsou její způsoby. Olga zmínila i dva konkrétní příklady. Jeden se týkal změn rumunského zdravotnického systému, kterého dosáhala Dorica Dan a druhý byl z českého prostředí a týkal se Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a její práce s aktéry vzdělávacího systému v oblasti zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího procesu.

Dále jsme hovořili o tom, proč je empatie důležitá k tomu, aby se člověk stal hybatelem změn, kdo jsou early adopters, early majority a late majority nebo co spojuje sociální inovátory.

Pokud usilujete o systémové změny a chcete jim porozumět ještě více, doporučuje Olga následující zdroje - online kurzy, četbu a podcast:

• Na cestě k systémové změně

• Welcome to our online course Working with Government as a Pathway to Systems Change! | Ashoka | Everyone a Changemaker
• Mindset Shift | Ashoka | Everyone a Changemaker
• Dancing With Systems - The Donella Meadows Project
• Leverage Points: Places to Intervene in a System - The Donella Meadows Project
• The-Water-of-Systems-Change_rc.pdf (fsg.org)
• The Ashoka Systems Change Podcast
• Systems Practice (acumenacademy.org)
• World Economic Forum (weforum.org)

Analýza nákladů a přínosů slouží k vyhodnocení nejen finančních aspektů, ale i společenských dopadů. Jak říkají analytici Českých priorit Michal Paulus a Miroslav Parvonič, jejím výsledkem je číslo, které však samo o sobě není důležité, protože se v čase a místě může lišit. Co je důležité, je samotný proces, kdy se snažíme pochopit, co intervence dělá, zda k ní máme data a jaká a jestli je možné intervenci šířit i dále. Tým Českých priorit na základě zkušeností s vyhodnocováním dvou inovačních projektů vytvořil praktický manuál, jak o cost-benefit analýze přemýšlet. Prohlédnout si ho můžete na následujícím odkazu: https://www.podporujemeinovace.cz/inspirace/ke-stazeni/.

V našich inovačních výzvách už nepodporujeme projekty zaměřené na rozvoj zařízení ústavního typu a sociálních služeb v nich. Co si pod zařízením ústavního typu představit? A proč věříme tomu, že instituce nejsou dobrou formou péče? Jaké problémy se s ústavní péčí pojí? A jak by mohli podpůrné služby vypadat, pokud by byly ukotvené v komunitě a podporovaly samostatný a plnohodnotný život? Veronika Pavlovská si pozvala do podcastu Terezii Hradilkovou, aktuální předsedkyni Jednoty pro deinstitucionalizaci, se kterou téma deinstitucionalizace a ústavní péče probrala.

Pokud vás zajímají aktivity Jednoty pro deinstitucionalizaci, chcete je podpořit nebo se stát členy, sledujete jejich aktivity na webu: https://jdicz.eu/ a Facebooku. Další organizace, které se DI zabývají jsou Rytmus a Tudytam.

Více informací k transformaci a deinstitucionalizaci najdete také na našem blogu: https://www.podporujemeinovace.cz/podporujeme-inovace-podporujeme-transformaci-aneb-proc-v-inovacnich-projektech-nelze-financovat-velkokapacitni-zarizeni/ 

Duševní zdraví mladých lidí je aktuálním a palčivým tématem, o kterém se hodně mluví. Sami jsme to poznali na množství žádostí a projektů, které se na oblast duševního zdraví z různých úhlů zaměřují. Proto jsme pro vás na toto téma připravili třídílnou minisérii. Jejím třetím hostem je Zuzana Zelenková Bedřichová, vedoucí nízkoprahové klubu HoPo v neziskové organizaci Neposeda. 

Veronika Pavlovská se Zuzanou probírala, proč se aktuálně zhoršuje duševní kondice mladých, co je to nízkoprahový klub a jakou roli může v péči o duševní zdraví hrát, jaké služby nabízí a kam by se chtěli posouvat. Bavily se také o zvyšující osamělosti dětí a vlivu sociálních sítí, s jakými problémy a obtížemi se děti potýkají, jaké jsou kompetence sociálních pracovníků a jak proč je důležitá prevence a jak ji lze dělat. Zuzana také sdílí zkušenosti s proměnou klientely po zavedení terapeutických služeb a jak díky tomu zjistili, že existují děti, které kvůli duševnímu zdraví nestudují střední školu a jen obtížně hledají životní náplň.

Hodnotící komisí prošlo úspěšně prvních 11 sociálně-inovačních projektů. Devět jich uspělo ve výzvě na vývoj řešení a dva ve výzvě na šíření. Spektrum témat, kterými se zabývají, je skutečně pestré. Patří sem například včasná diagnostika u lidí s demencí, pomoc ženám v období kolem porodu dítěte, u kterých se až v 10 % případů projeví duševní porucha, prevence ze strany zaměstnavatelů při předcházení finančních potíží svých zaměstnanců nebo šíření úspěšné metody O.T.A, která pomáhá u batolat předcházet hlubším projevům poruchy autistického spektra. Spolu s Veronikou Pavlovskou a Petrem Havlíčkem vám projekty představí i další kolegové z týmu Sociálních inovací.

V současnou chvíli je vyčerpána zhruba čtvrtina prostředků. Pokud chcete rozšířit paletu inovačních projektů, můžete nám poslat krátký projektový záměr a rezervovat si konzultaci. Konzultovat je možné nejpozději do 15. března. Obě výzvy končí 31. března. Více informací o výzvách naleznete na webu www.podporujemeinovace.cz/vyzvy/schema-vyzev/.

Výzva Sociální inovace pro budoucnost vymezuje 10 témat a oblastí, na které by se projekty měly zaměřit a řešit je. Jedním z nich je i snižování osamělosti. A právě na téma samoty a osamělosti se zaměřuje 51. díl podcastu Ministerský jednorožec.

Hoste Veroniky Pavlovské je Pavlína Louženská. Pavlína je trend forecaster, pomáhá firmám predikovat budoucnost, založila platformy #HolkyzMarketingu a #HolkyzByznysu, je součástí advisory boardů technologických firem a neziskových organizací a píše pravidelný newsletter. Společně probraly rozdíl mezi samotou a osamělostí, jaké jsou zdravotní i společenské dopady osamělosti a samoty a jak je možné osamělost snižovat.

Behaviorální věda se zabývá chováním a rozhodováním lidí. Své uplatnění nachází i ve veřejné správě, kde se zaměřuje na zlepšování veřejných služeb a veřejných politik. Ve své podstatě využívá omezení lidské mysli k tomu, aby lidé jednali požadovaným směrem. V důsledku by to mělo vést ke zlepšení života samotných lidí např. zdravějším stravováním nebo ke zvýšení společenského prospěchu, např. méně znečistěným veřejným prostorem či více dárci orgánů. Těžit z behaviorálních intervencí může i stát a to např. efektivnějším výběrem daní či poplatků a to jen tím, že zjednoduší informace vůči občanům. O tvorbě a zavádění behaviorálních intervencí ve veřejné správě jsme si povídali se slovenským výzkumníkem z FSEV UK Matúšem Slobodou.

Praktický průvodce tvorbou a zaváděním behaviorálních intervencí ve veřejné správě si můžete pročíst si na následujícím odkazu: https://www.podporujemeinovace.cz/inspirace/ke-stazeni/

Foresight je otevřený a participativní proces sloužící k systematickému uvažování o budoucím vývoji a porozumění důležitých faktorů budoucího vývoje a jejich dopadů na společnost. O foresightu si v tomto díle povídal Petr Havlíček s analytiky think-tanku České priority Andreou Vuovou a Alexem Reznikowem. Ti mimojiné spolupracovali s naším týmem sociálních inovací na projektu ForSI neboli foresightu na sociální časované bomby, o kterém jsme také hovořili. Jaké sociální časované bomby Česku hrozí, na koho budou mít dopad, kde ve veřejné správě se foresight ještě používá a proč s ním začít se dozvíte při poslechu tohoto dílu podcastu Ministerský jednorožec.

V podcastu zazněla i doporučení na zajímavé zdroje, které stojí za to sledovat v kontextu přemýšlení o naší společnosti a její budoucnosti:

1) Projekt pro Úřad vlády ČR: www.megatrendy.cz

2) Daniel Prokop - Slepé skvrny

3) Pavel Pospěch - Neznámá společnost

4) Petr Gibas a kol. - Bydlení mladých v době krize

5) Lucie Trlifajová - Příčiny obtížného uplatnění na trhu práce: vícenásobné bariéry

6) Foresight Evropské komise: https://knowledge4policy.ec.europa.eu/foresight/tool/megatrends-hub_en 

7) Program UMPRUM: www.umprum.cz/cs/web/o-umprum/udrzitelnost/planeta-b/planeta-b-novy-modul-pro-udrzitelnost-a-civilizacni-otazky 

⁠Další zajímavé zdroje naleznete na: ⁠www.ceskepriority.cz/foresight⁠ 

Stále probíhá hlasování v soutěži Podcast roku, kde můžete hlasovat pro Ministerského jednorožce. Hlasovat můžete až do 5. června pro 1-5 oblíbených podcastů na tomto odkazu: https://www.podcastroku.cz/#hlasovani. Váš hlas se započítá až po kliknutí na odkaz, který přijde na váš e-mail.

Trápí Vás, že se některé věci stále nemění k lepšímu a problémy se neřeší? Nebo se k Vám klienti vrací s novými problémy? Tak právě pro Vás je tu výzva Inkubační fáze vývoje řešení, která poskytuje prostor pro hledání nových řešení na existující sociální problémy. V druhém díle minisérie o inovačních výzvách se na tuto výzvu podrobně podíváme. Představíme vám pět modelových situací, které můžete řešit: vývoj nového řešení, změna systému, ověření řešení, převzetí řešení a rozvoj služeb a vaší organizace.

Znásilnění, donucení k sexuálním aktivitám a sexuální zneužití dítěte patří k závažným problémům společnosti, které jsou protizákonné a trestné. Přestože u nás i ve světě existuje řada programů, které se zaměřují na prevenci sexuální delikvence, jde především o programy, které pracují s osobami, které tuto trestnou činnost již spáchaly. Projekt Parafilik, o kterém jsme si povídali s Kateřinou Klapilovou z NUDZ, se sexuální delikvenci snaží předcházet. Lidem s poruchou sexuální preference, tzv. parafilikům je poskytnuta adekvátní terapie, která vede k snížení pravděpodobnosti spáchání sexuálně motivovaného trestného činu. Motto projektu je proto: Nemůžete za své pocity, můžete za své činy. Více o projektu se můžete dozvědět zde. Společnost často zaměňuje pojmy pedofil a člověk zneužívající děti. Tyto pojmy by se dle Kateřiny Klapilové vůbec neměly spojovat, protože osoby s pedofilní preferencí se ve valné většině nedopustí sexuálně motivované trestného činu ani problematického chování vůči dítěti. Ve valné většině případů jsou mezi těmi, co spáchali kontaktní zneužití dítěte například blízké osoby, které využili dítě jako náhradní objekt, psychosexuálně nezralé osoby nebo osoby pod vlivem návykových látek. Kromě projektu Parafilik jsme spolu hovořili o sexuálním zdraví Čechů a Češek nebo o tom, proč by sexuální výchova ve školách neměla být nastavena jen na negativní aspekty sexuality jako prevence otěhotnění nebo pohlavně přenosných nemocí, ale na daleko více témat jako komunikace s partnerem, prožívání sexuality s uspokojením či nastavování hranic.

Je evaluace povinnou aktivitou v projektech v rámci výzvy Inkubační fáze vývoje řešení a šíření? Od kdy můžu začít realizovat? Co to je 40% paušál? Co je smyslem částí KPZ k testování a rozhovorům? Na tyto a mnohé jiné otázky jsme odpovídali ve speciálním Q&A dílu k sociálně inovačním výzvám v OPZ+. Pokyny k vyplnění projektové žádosti v ISKP: https://www.esfcr.cz/formulare-a-pokyny-potrebne-v-ramci-pripravy-zadosti-o-podporu-opz/-/dokument/797956. Informace k Výzvě 021: https://www.esfcr.cz/vyzva-021-opz-plus a k Výzvě 022: https://www.esfcr.cz/vyzva-022-opz-plus.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je zaměstnavatel obou tvůrců podcastu Ministerský jednorožec. S ministerstvy a jejich úředníky se pojí různé představy, které chceme dnešním dílem tak trochu rozbourat.

Veronika Pavlovská si do podcastu pozvala Ingrid Štegmanovou, která je od roku 2019 státní tajemnicí Ministerstva práce a sociálních věcí. Co vše práce státní tajemnice zahrnuje? Jaké to je řídit organizaci se 170 lidmi ve vedoucí pozici? Proč je důležitá komunikace založená na důvěře? A co může být motivací pro práci ve veřejné správě? A jak s tím vším souvisí projekt Od hierarchií k sítím: manažerská komunita MPSV, který je podporován z výzvy Sociální inovace pro budoucnost, se dozvíte v tomto díle.

Hodnocení a výběr inovačních projektů hodnotící komisí je poslední "překážkou" před samotnou realizací projektu. S kolegyní Evou Holubcovou jsme si povídali o tom, jak hodnocení probíhá, kdo projekty hodnotí a jak se nejlépe připravit. O hodnotících kritériích si můžete přečíst v Příručce pro hodnotitele na www.esfcr.cz/hodnoceni-a-vyber-projektu-opz-plus.

Mezinárodní mobilita znevýhodněné mládeže je další téma, které na Sociálních inovacích řešíme, a na které vyhlašujeme výzvy. Jak mezinárodní mobilita znevýhodněné mládeže vznikla, proč mladí znevýhodnění často potřebují vytrhnout ze svého prostředí, co vše se v rámci mobility povedlo a jaké plány má náš tým na mobilitu pro toto programové období? O tom všem si povídala Veronika Pavlovská s kolegyní Tomke Trávníček.

Platforma pro sociální bydlení chce ukončit bezdomovectví. Jak říká její ředitelka Barbora Bírová, nemusíme neustále něco řešit prostřednictvím služeb, ale pokud máme perspektivu problém vyřešit, tak ho vyřešme. Nejlepším a nejefektivnějším řešením je dostat lidi zpátky do bydlení a nastavit systém tak, aby mohli bydlet a bydlení si udržet. Před časem se začali věnovat i hlubší reflexi jimi poskytovaných služeb s pomocí Human Centered Design, díky kterému nyní dokážou včas podchytit problémy různých aktérů, protože naslouchají jejich potřebám.

Duševní zdraví mladých lidí je aktuálním a palčivým témat, o kterém se hodně mluví. Sami jsme to poznali na množství žádostí a projektů, které se na oblast duševního zdraví z různých úhlů zaměřují. Proto jsme pro vás připravili třídílnou minisérii na toto téma. Jejím prvním hostem byla zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Klára Šimáčková Laurenčíková je vystudovaná sociální pedagožka. Zakládala Českou společnost pro inkluzivní vzdělávání, za sebou má také působení na ministerstvech školství, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. 

V rozhovoru jsme si povídali o tom, jaké jsou příčiny aktuální situace v oblasti duševního zdraví mladých, o bezpečí a přijetí, které je pro děti a mladé a jejich odolnost stěžejní, proč je dobře, že o tématu duševní pohody otevřeně mluvíme, jak by měl vypadat funkční systém podpory, jak souvisí porod, rané dětství a duševní zdraví, proč je třeba rozpoznat a  podporovat rodiny ve složitých životních situacích.

V podcastu zmiňujeme organizaci Society for all (dříve ČOSIV), projekt Signály a kartu KID, která umožňuje včas identifikovat ohrožené děti a jejich rodiny.

Výzva Sociální inovace pro budoucnost vymezuje 10 témat a oblastí, na které by se projekty měly zaměřit a řešit je. Jedním z nich je i růst pocitu nejistoty a ztráta důvěry a solidarity, což není snadné téma pro uchopení.

Veronika Pavlovská proto do studia pozvala Jaromíra Mazáka, ředitele výzkumu analytického ústavu STEM. Společně probrali, co si pod důvěrou lze představit, jak spolu pocit důvěry a nejistoty souvisí, jak se důvěra a nejistota měří a mění v čase, a jak by mohly vypadat intervence zaměřené na zvyšování důvěry ve společnosti a snižování pocitu nejistoty a proč je důležité neuzavírat se ve své názorové bublině.

V podcastu zmínili:

Nadaci Via a její programy na podporu komunit.

Výzkumy analytického ústavu STEM.

Podcast Zákulisí sociologie

Knihu Martina Buchtíka Různá vyprávění o jedné společnosti, která je ke stažení zde.

Výzva Sociální inovace pro budoucnost je otevřená už více jak tři měsíce a za tu dobu jsme z konzultací získali mnoho nových poznatků a zkušeností. O výzvu máte velký zájem a na konzultace se obrazně řečeno stojí fronty. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček se proto potkali ve studiu, aby s vámi sdíleli aktuální informace a hlavně tipy a triky pro přípravu projektu a Krátkého projektového záměru.

Všechny informace, dokumenty a odkazy k výzvě naleznete zde: www.podporujemeinovace.cz/vyzvy/socialni-inovace-pro-budoucnost/

Doporučujeme také vrátit se i k předchozímu dílu o výzvě Sociální inovace pro budoucnost.

Advokační práce a systémová změna jsou termíny, které spolu jdou ruku v ruce. Bez advokační práce se těžko dosahuje systémových změn. A ty jsou mimo jiné klíčové v našich realizačních výzvách. Hostem druhého dílu minisérie je Lucie Maťátková specialistka na PR z organizace Volonté, která měla na starost advokační práci v projektu Good lives model, který se zaměřuje na snížení recidivy násilných vězňů pomocí intenzivních terapií.

Advokační prací se v projektu snažili propojovat odbornou veřejnost zaměřenou na odsouzené, což bylo klíčové pro systémovou změnu, protože ta do té doby spolu příliš nekomunikovala. Snažili se bojovat proti předsudkům a vysvětlovat veřejnosti, že pomoc vězňům je důležitá i pro ni, protože když se pozitivně působí na odsouzeného, tak se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že už nebude páchat trestnou činnost. Vznikl také soubor 36 videí s různými aktéry, která ukazují hloubku a smysl programu GLM.

Petr Havlíček se s Lucii dále bavil o tom, jak pomohla evaluace jejich advokační práci, jací aktéři pro jejich práci byli důležití, jak si stanovovat cíle své advokační strategie a za jakých podmínek program Good lives model může fungovat v českých věznicích.

Více o projektu se můžete dozvědět zde: www.goodlivesmodel.cz

Jak co nejvíce pomoc dlužníkům, kteří vstupují do oddlužení nebo jím procházejí řešili na Ministerstvu spravedlnosti. Okolo problematiky dluhů se pohybuje řada neseriózních firem, které dlužníkům poskytují jen část informací. Odbor Jana Benýška, kterého jste mohli slyšet v 32. díle, se tuto situaci rozhodl změnit a s vědomím, že veřejná správa nekomunikuje vždy srozumitelně, spolupracovali s designérkou Danou Salačovou na tom, jak dlužníkům poskytnout co nejvíce relevantních informací pochopitelnou a uživatelsky přívětivou formou.

S Danou Salačovou se bavíme o tom, jaké to je spolupracovat s veřejnou správou, jaký byl její pohled na vytváření informačního portálu https://insolvence.justice.cz/ a jak celý designový proces probíhal krok po kroku.

Tento díl je součásti minisérie, ve kterém chceme představit jednu z aktivit našeho Kompetenčního centra pro sociální inovace, o kterém si více povíme v díle příštím.

Sérii na téma včasná péče a prevence končíme rozhovorem s Kateřinou Vápenkovou, ředitelkou organizace HOST Home Start ČR. Host provází děti a rodiče na jejich cestě k radosti, lásce a štěstí. V projektu podpořeném z výzvy Inkubační fáze vývoje řešení hledali způsoby, jak v rodinách začít působit včas, ideálně před eskalací problémů a zhoršení situace. Kateřina Vápenková spolu s Veronikou Pavlovskou probraly s jakými klientkami a rodinami v HOSTu pracují, jak funguje jejich dobrovolnický program mámy mámám. Kateřina popisuje, jak transgenerační přenos chudoby funguje a co můžeme dělat, abychom tento začarovaný kruh protnuli.
Zmíněno v podcastu: Zpráva o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 2023 - 8000duvodu.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

V létě 2023 skončily poslední projekty podpořené z výzvy 82. A v našem týmu jsme se po zbytek roku ohlíželi a vyhodnocovali, co nám výzva a projekty přinesly, jak fungovalo její nastavení a co za zkušenosti si můžeme pro další výzvy a projekty odnést. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček s vámi budou sdílet, jak prokazování kauzality v praxi funguje a na co si dát v kontrafaktuálních evaluacích pozor.

Zmíněno v podcastu:

Adventní kalendář: https://adventmyfriend.com/29201/c864cc1f24/

Přehled projektů podpořených z výzvy 82: https://www.podporujemeinovace.cz/projekty/opz/

Ministerský jednorožec o projektech organizací Rubikon, LOM, Volonté a CTA

První ze série blogových článků o výzvě 82: https://www.podporujemeinovace.cz/3857-2/

Duševní zdraví mladých lidí je aktuálním a palčivým témat, o kterém se hodně mluví. Sami jsme to poznali na množství žádostí a projektů, které se na oblast duševního zdraví z různých úhlů zaměřují. Proto jsme pro vás o tomto tématu připravili třídílnou minisérii. Jejím druhým hostem byla Barbora Pšenicová, ředitelka organizace Nevypusť duši. 

Veronika Pavlovská s Barborou rozebírala, jaká je současná situace v oblasti duševního zdraví mladých, proč se po covidu zvýšily problémy s duševním zdravím, že duševní obtíže je spektrum problémů, jehož škála je velmi široká. Bavily se také o tom, jak poznat, že se něco děje a jak je dobré reagovat, jak vypadá systém péče o duševní zdraví a kdo nám pomáhá se v něm orientovat. Bára také sdílí zkušenosti s designem služeb a snahou propojovat aktéry a ovlivňovat systém.

Upoutávka na nový podcast Ministerský jednorožec, kterým bude provázet Veronika Pavlovská a Petr Havlíček, členové týmu Sociálních inovací na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Naše posluchače seznámíme s projekty, které přistupují k řešení sociálních problémů inovativně, představíme přístupy, které jsou k jejich řešení vhodné a budeme si zvát inspirativní hosty, kteří se snaží měnit české prostředí k lepšímu. Startujeme ve čtvrtek 28. 7. od osmi ráno.

Hostem 24. dílu Ministerského jednorožce byla Veronika Maslíková, zakladatelka a ředitelka organizace Dementia. Dementia pomáhá lidem, jejichž blízcí onemocněli Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Zaměřují se tedy na podporu tzv. neformálních pečujících. My jsme se s organizací Dementia setkali ve výzvě 83 a aktuálně má projekt i ve výzvě Inkubační fáze vývoje řešení.

Veronika se s námi podělila o své zkušenosti s designem služeb, evaluací a snahou o změnu systému. Vysvětluje, jak prožití zkušenosti nemocného může vést k lepšímu pochopení jeho chování a zlepšení péče o něj. Pověděla námi, jak se v rámci projektu vytváří úniková hra a k čemu všemu může sloužit. Pokud byste si život s demencí chtěli vyzkoušet na vlastní kůži, tak únikovou hru Dementrix vřele doporučujeme. 

Co Veronika doporučuje, pokud chcete měnit systém? Evaluovat a využívat data, nebát se a směřovat k cíli, i když si nejsme jistí, že to vyjde, věnovat se tématu dlouhodobě a neomezovat se dvouletými projekty a spolupracovat s širokým spektrem aktérů.
Pokud se chcete spolu s Dementia vydat na cestu směrem k dementia friendly society, tak se ozvěte Veronice Maslíkové na e-mail reditel@dementia.cz.

Hodnotící komisí prošlo 81 sociálně-inovačních projektů. 60 projektů uspělo, 21 neuspělo. 73 projektů bylo v inkubační výzvě na vývoj řešení a 8 projektů na šíření. Protože jsme podpořili několik desítek projektů a nebylo by únosné o každém projektu něco říct, rozhodli jsme si vybrat několik projektů, které nás něčím zaujaly, ať přístupem k řešení problému nebo tématem, kterým se zabývají a tyto projekty jsme si tematicky rozdělili. Poslechnout si tak můžete o projektech, které vstupují do zdravotnického terénu, přinášejí dobrou praxi ze zahraničí, věnují se duševnímu zdraví. Poslední kategorií je mix projektů, který nespadá ani do jednoho ze zmíněných témat. Sociální inovace jsou pestré a tento díl je toho důkazem.

Spolu s Veronikou Pavlovskou a Petrem Havlíčkem vám projekty opět představí i další kolegové z týmu Sociálních inovací.

Pokud máte prokazatelně zmapované potřeby svých klientů a otestované varianty řešení, s jejichž prosazováním chcete pokračovat, pak se můžete zapojit do Realizační fáze vývoje řešení, kde byste měli dále ověřit dopad řešení na situaci vašich klientů za pomoci dalšího testování a evaluačních přístupů a mít ambici měnit systém. V dnešním díle se na tuto výzvu blíže podíváme a popíšeme si pět modelových situací, které ve výzvě můžete řešit: 1. změna v jednom území, 2. veřejná správa jako uživatel řešení, 3. veřejná správa jako realizátor projektu, 4. spolupráce nejen NNO, 5. kontrafaktuální ověření nebo cost-benefit analýza. Výzva realizační fáze vývoje řešení, která bude pod číslem 51 bude vyhlášena na konci března. Poslouchejte až do konce a nebojte se dělat chyby :)

Příklady projektů:

1. Nábor pěstounů jako lepší sociální služba, Eduzměna a Signály

2. Aplikace Good Lives Model v českém vězeňství, Podpora preventivních programů v Ostravě

5. Raná intervence u PAS, Rapid Re-Housing Brno

Oddlužení je náročný proces a není ani jednoduché získat k němu pravdivé a upřímné informace. Dlužníci často mají o procesu oddlužení nerealistickou představu a očekávání, která mohou vést k vypadnutí z procesu oddlužení. To si uvědomili na Ministerstvu spravedlnosti a ve spolupráci s designérkou Danou Salačovou začali hledat cestu, jak potřebné informace dostat k dlužníkou srozumitelnou a uživatelsky přívětivou formou.

Jak spolupráce vypadala, co se v rámci ní naučili a co by doporučil veřejné správě při spolupráci s designéry s námi sdílí Jan Benýšek, ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců na Ministerstvu spravedlnosti ČR.

O projektu SOS - Skrze oddlužení společně, o kterém v podcastu hovoříme si můžete přečíst zde.

Dnešní díl je součásti minisérie, ve kterém chceme představit jednu z aktivit našeho Kompetenčního centra pro sociální inovace. V dalším díle se můžete těšit na postřehy designérky Dany Salačové.

Na výsledek, který je ale stále v procesu vylepšování a testování se můžete podívat zde: https://insolvence.justice.cz/.

A pro připomenutí - o problematice dluhů jsme mluvili už v 13. díle Ministerského jednorožce.

Máte ověřeno, že váš způsob práce, či to, jak pomáháte klientům, opravdu funguje? Chtěli byste vaše know-how předat i dalším organizacím? Pak právě pro vás je tu výzva Inkubační fáze šíření. Poskytne vám prostor tyto organizace dobře poznat a najít způsob spolupráce, aby mohly váš přístup převzít a přinášet lepší služby svým klientům. V závěrečném díle minisérie o inovačních výzvách si tuto výzvu probereme podrobněji a představíme si tři modelové situace, které můžete ve výzvách na šíření řešit.

Konzultace je nezbytnou součástí procesu žádosti o inovační projekt. Poslechněte si proč konzultujeme, co je obsahem konzultací a co vše je třeba před konzultací udělat. Naším cílem je vám pomoct, aby váš projektový záměr byl kvalitní. Všechny důležité informace naleznete také na stránkách výzev. Výzva Inkubační fáze vývoje řešení: https://www.esfcr.cz/vyzva-021-opz-plus. Výzva Inkubační fáze šíření: https://www.esfcr.cz/vyzva-022-opz-plus.

Je tomu rok, co jsme začali vydávat sociálně-inovační podcast Ministerský jednorožec. V začátku jsme se báli mluvit do mikrofonu, nebyli si jistí, zda budeme mít o čem nahrávat a kdyby nám někdo řekl, že za rok budeme mít natočeno 30 epizod a mikrofon se stane naší přirozenou součástí, asi bychom si ťukali na čelo. Nicméně jsme rádi, že náš jednorožec slaví první výročí, pro které jsme si přichystali speciální epizodu. Naším podcastem za tu dobu prošlo 19 hostů a kdybyste ho poslouchali v kuse, tak by vám to zabralo skoro dvanáct a půl hodiny.

V dnešním díle se nechceme pouze nostalgicky ohlížet, ale chceme vám nabídnout komentovaný souhrn toho, co jsme se za poslední rok od našich hostů dozvěděli a co by vás mohlo inspirovat. A že těch témat bylo například sexualita, sociální bydlení, řešení předluženosti, interkulturní práce, demence, domácí násilí, technologie a jejich využití ve veřejných službách, systémové změny, sexuální zdraví a parafilie. Povídali jsme si i o zajímavých přístupech, které mohou pomoci našim organizacím, ale i klientům jako design služeb, evaluace, foresight, možnosti behaviorální ekonomie ve veřejné správě či human learning systems.

Tak vzhůru do poslechu 31. epizody a do dalšího roku. Děkujeme vám za přízeň.

Ministerský jednorožec pokračuje v tématu včasné péče, jejích přínosů a podobám, které může nabírat. Veronika Pavlovská si do studia pozvala Katarínu Nevrlou, rozvojovou manažerkou organizace Cesta von CZ. Ta do Česka přináší slovenský program Omama, který je zaměřený na rozvoj dětí do tří let věku ze sociálně vyloučených lokalit, zmocňování rodin a posílení rodičovských kompetencí. Aktuálně podporují 85 dětí skrze práci šesti omam v pěti lokalitách (Ostrava, Karviná, Orlová, Bohumín, Havířov). Omama je romskou vyškolenou pracovnicí, která provádí výukové lekce v rodinách, které podporují vazbu mezi dětmi a rodiči a zdravý vývoj dětí. 

Veronika s Katarínou společně probraly, co je to generační chudoba a jaký má vliv na život, jak toxický stres dopadá na děti a rodiny, jaké výsledky má Cesta von na Slovensku, co jim přinesla spolupráce s designérem služeb a jak se liší působení omam v České republice a na Slovensku.

Katarína v podcastu zmiňuje výzkum Effect of the Jamaica Early Childhood Stimulation Intervention on Labor Market Outcomes at Age 31 | NBER.

Pokud vás podcast zaujal a chcete Cestu von CZ podpořit, můžete využít sbírku na Darujme: https://www.darujme.cz/plnime-sny-s-omamou. Jejich aktivity můžete sledovat na webu cestavon.cz a případně i Facebooku.

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.

Advokační práce a systémová změna jsou termíny, které spolu jdou ruku v ruce. Bez advokační práce se těžko dosahuje systémových změn. A ty jsou mimo jiné klíčové v našich realizačních výzvách. Následující minisérie by měla sloužit všem, kteří by se v těchto tématech chtěli lépe zorientovat a více jim porozumět.

Hostem tohoto dílu je Petr Machálek, konzultant a lektor působící v Advokačním fóru Nadace OSF. Prostředí prosazování zájmů zná jak z neziskového sektoru, tak veřejné a obecní správy.

V rozhovoru s Petrem Havlíčkem hovoří o tom, co je a není advokační práce, proč je důležité definovat si problém který chceme řešit, jeho příčiny a negativní důsledky.

Nedílnou součástí advokační práce je návrh advokační strategie. Ta by neměla být napsaná na mnoho desítek stran textu, ale mít spíše formu tabulky, která obsahuje cíle a aktivity namířené na klíčové aktéry. Proto je nezbytné zmapování klíčových aktérů a velmi dobrá znalost jejich postojů.

Organizace prosazující svou agendu by si také vždy měly uvědomovat politický kontext, vědět, že jsou např. krajské volby a během nich otevírat témat a diskutovat s politickými stranami a to ne jen s těmi, které jsou jim nakloněné, protože jen tak budou schopny dosáhnout významnějších změn.

Petr Machálek v podcastu zmínil publikaci Rukověť zdánlivě bezmocných, jejíž je spoluautorem a která se zabývá právě tím, jak naplánovat advokační kampaň.

Zaujalo vás, jak o svých zkušenostech s designem služeb mluvily naše organizace ve předchozím díle Ministerského jednorožce? A přemýšleli jste o tom, jak s designem služeb začít a jak vlastně projekty v praxi probíhají? V dnešním díle vám dáme na tyto otázky odpovědi. Představíme vám praktická doporučení a zkušenosti z našich projektů. Snad vám pomohou s rozhodnutím, zda se do něčeho podobného, nebo do našich inkubačních výzev, pustit taky! Příručku Lepší sociální služby od společnosti IDEASENSE si můžete prohlédnout zde.

Nezapomeňte také na náš blog. Najdete na něm dvě třídílné série článků, které vám o zkušenostech s designem služeb přinesou další podrobnosti.

Dokážete se dostat hlouběji pod povrch zásadních sociálních problémů a jejich příčin? Vnímáte problémy v širších souvislostech? Chcete problémům raději předcházet, než řešit jejich dopady? Přemýšlíte, co nás v budoucnosti čeká a jak můžeme budoucnost ovlivnit? Tak právě pro vás je tu výzva Sociální inovace pro budoucnost, kterou vám v tomto díle podobněji představí Petr Havlíček a Veronika Pavlovská. Výzva vychází z foresightového projektu ForSI na jehož základě bylo identifikováno 15 sociálních časovaných bomb a tyto potenciální problémy budoucnosti byly přetaveny do tematických oblastí. Ve výzvě budete mít prostor udělat zásadní změny, zaměřit se na prevenci a přemýšlet o budoucím vývoji společnosti. Výzva je vyhlášena 29. 9. 2023 a najdete ji pod číslem 57.

O výstupech projektu ForSI si můžete poslechnout ve 27. díle.

Oficiální web výzvy: www.esfcr.cz/vyzva-057-opz-plus

Informace můžete nalézt ve zjednodušené formě i zde: www.podporujemeinovace.cz/vyzvy/socialni-inovace-pro-budoucnost/

Tímto dílem začíná třídílná série na téma včasné péče. V loňském létě jsme se v našem podcastu dotkli tématu duševního zdraví mladých. Letos se ke stejnému tématu vracíme, ale z jiného úhlu pohledu. Zaměříme se na to, jak problémům s duševním zdravím předcházet, jak budovat odolnost a resilienci a jak může fungovat včasná péče a včasné intervence. S jednotlivými hostkami probereme co je to včasná péče, jaké jsou její konkrétní podoby a co všechno včasná péče přináší a jaké jsou její efekty.

Do studia si proto Veronika Pavlovská na úvod pozvala Kateřinu Sirotkovou, ředitelku Platformy pro včasnou péči. Společně probraly co je to včasná péče a pro koho je určená, jak se odlišuje od rané péče, na jaké všechny problémy může včasná péče reagovat a jaké efekty může mít i malá a levná intervence, která je poskytnutá včas a na správném místě. Představují konkrétní služby a nástroje, které jsou součástí včasné péče. A dotkly se i tématu spolupráce, síťování a benefitů, které přináší. 

Výzkumy a zdroje zmíněné v této epizodě:

Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity (ČR)

Perry Preschool Project (Michigan)

Carolina Abecedarian Project (Severní Karolína)

Jamaica Home Visit Program (Jamajka)

Center on developing child (zde youtube kanál) (Harvard)

Pokud byste se chtěli stát členy Platformy pro včasnou péči nebo jejich podporovateli, prozkoumejte jejich webové stránky: Spolu a včas - Platforma pro včasnou péči (vcasnapece.cz).

Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.